1 א כי יש לכסף מוצא ומקום לזהב יזקו br
2 ב ברזל מעפר יקח ואבן יצוק נחושה br
3 ג קץ שם לחשך ולכל-תכלית הוא חוקר אבן אפל וצלמות br
4 ד פרץ נחל מעם-גר--הנשכחים מני-רגל דלו מאנוש נעו br
5 ה ארץ--ממנה יצא-לחם ותחתיה נהפך כמו-אש br
6 ו מקום-ספיר אבניה ועפרת זהב לו br
7 ז נתיב לא-ידעו עיט ולא שזפתו עין איה br
8 ח לא-הדריכוהו בני-שחץ לא-עדה עליו שחל br
9 ט בחלמיש שלח ידו הפך משרש הרים br
10 י בצורות יארים בקע וכל-יקר ראתה עינו br
11 יא מבכי נהרות חבש ותעלמה יצא אור
12 יב והחכמה מאין תמצא ואי זה מקום בינה br
13 יג לא-ידע אנוש ערכה ולא תמצא בארץ החיים br
14 יד תהום אמר לא בי-היא וים אמר אין עמדי br
15 טו לא-יתן סגור תחתיה ולא ישקל כסף מחירה br
16 טז לא-תסלה בכתם אופיר בשהם יקר וספיר br
17 יז לא-יערכנה זהב וזכוכית ותמורתה כלי-פז br
18 יח ראמות וגביש לא יזכר ומשך חכמה מפנינים br
19 יט לא-יערכנה פטדת-כוש בכתם טהור לא תסלה br
20 כ והחכמה מאין תבוא ואי זה מקום בינה br
21 כא ונעלמה מעיני כל-חי ומעוף השמים נסתרה br
22 כב אבדון ומות אמרו באזנינו שמענו שמעה br
23 כג אלהים הבין דרכה והוא ידע את-מקומה br
24 כד כי-הוא לקצות-הארץ יביט תחת כל-השמים יראה br
25 כה לעשות לרוח משקל ומים תכן במדה br
26 כו בעשתו למטר חק ודרך לחזיז קלות br
27 כז אז ראה ויספרה הכינה וגם-חקרה br
28 כח ויאמר לאדם--הן יראת אדני היא חכמה וסור מרע בינה
1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.
28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.