1 א ויסף אליהוא ויאמר br
2 ב כתר-לי זעיר ואחוך כי עוד לאלוה מלים br
3 ג אשא דעי למרחוק ולפעלי אתן-צדק br
4 ד כי-אמנם לא-שקר מלי תמים דעות עמך br
5 ה הן-אל כביר ולא ימאס כביר כח לב br
6 ו לא-יחיה רשע ומשפט עניים יתן br
7 ז לא-יגרע מצדיק עיניו br ואת-מלכים לכסא וישיבם לנצח ויגבהו br
8 ח ואם-אסורים בזקים ילכדון בחבלי-עני br
9 ט ויגד להם פעלם ופשעיהם כי יתגברו br
10 י ויגל אזנם למוסר ויאמר כי-ישובון מאון br
11 יא אם-ישמעו ויעבדו יכלו ימיהם בטוב ושניהם בנעימים br
12 יב ואם-לא ישמעו בשלח יעברו ויגועו בבלי-דעת br
13 יג וחנפי-לב ישימו אף לא ישועו כי אסרם br
14 יד תמת בנער נפשם וחיתם בקדשים br
15 טו יחלץ עני בעניו ויגל בלחץ אזנם br
16 טז ואף הסיתך מפי-צר-- רחב לא-מוצק תחתיה br ונחת שלחנך מלא דשן br
17 יז ודין-רשע מלאת דין ומשפט יתמכו br
18 יח כי-חמה פן-יסיתך בספק ורב-כפר אל-יטך br
19 יט היערך שועך לא בצר וכל מאמצי-כח br
20 כ אל-תשאף הלילה-- לעלות עמים תחתם br
21 כא השמר אל-תפן אל-און כי-על-זה בחרת מעני br
22 כב הן-אל ישגיב בכחו מי כמהו מורה br
23 כג מי-פקד עליו דרכו ומי-אמר פעלת עולה br
24 כד זכר כי-תשגיא פעלו-- אשר שררו אנשים br
25 כה כל-אדם חזו-בו אנוש יביט מרחוק br
26 כו הן-אל שגיא ולא נדע מספר שניו ולא-חקר br
27 כז כי יגרע נטפי-מים יזקו מטר לאדו br
28 כח אשר-יזלו שחקים ירעפו עלי אדם רב br
29 כט אף אם-יבין מפרשי-עב תשאות סכתו br
30 ל הן-פרש עליו אורו ושרשי הים כסה br
31 לא כי-בם ידין עמים יתן-אכל למכביר br
32 לב על-כפים כסה-אור ויצו עליה במפגיע br
33 לג יגיד עליו רעו מקנה אף על-עולה
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]