Ezequiel 12

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou. 3 Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou. 4 Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují. 5 Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni. 6 Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému. 7 I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich. 8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí: 9 Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš? 10 Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho. 11 Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou. 12 A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země. 13 Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře. 14 Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati. 15 I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách. 16 Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin. 17 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 18 Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí, 19 A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní. 20 Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin. 21 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 22 Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění? 23 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění. 24 Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského, 25 Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin. 26 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 27 Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje. 28 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.

Te Herehere o Hūrā i Whakaaturia

1 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 2 "E te tama a te tangata, kei te noho koe i waenganui i te whare whakakeke. He kanohi nei ō rātou hei titiro, heoi kāhore e titiro, he taringa ō rātou e rongo ai, heoi kāhore e rongo; nō te mea he whare whakakeke rātou.

3 "Mō reira whakapaingia ētahi mea māu, e te tama a te tangata, mō te heke, ka heke i te awatea i tā rātou tirohanga; me heke atu i tōu wāhi ki tētahi atu wāhi i tā rātou tirohanga. Tērā pea rātou e mahara iho, ahakoa he whare whakakeke rātou. 4 Whakaputaina mai anō āu mea ki waho i te awatea i tā rātou tirohanga, kia rite ki ngā mea a te heke. Me haere atu koe i te ahiahi i tā rātou tirohanga, kia rite ki te haerenga o te heke. 5 Pokaia e koe te taiepa i tā rātou tirohanga, ā, maua atu tāu kawenga mā reira. 6 I a rātou e titiro ana, amohia e koe i runga i tōu pokohiwi, me mau atu i te pōuri; ko tōu mata hīpoki rawa, kei kite koe i te whenua. Nō te mea kua whakatūria koe e ahau hei tohu ki te whare o Īharaira."

7 Nā, mahia ana e ahau ngā mea i whakahaua mai ai ahau; whakaputaina ana e ahau āku mea i te awatea, ngā mea a te heke, ā, i te ahiahi ka pokaia e ahau te taiepa he mea, mea nā tōku ringa; i whakaputaina e ahau i te pōuri, amohia ana e ahau i runga i tōku pokohiwi i tā rātou tirohanga.

8 Nā, i te ata ka puta mai te kupu a Ihowā ki ahau, i mea ia: 9 "E te tama a te tangata, kīhai ianei te whare o Īharaira, te whare whakakeke, i mea ki a koe, ‘E aha ana koe?’

10 "Kī atu ki a rātou, ‘Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Mō te rangatira i Hiruhārama tēnei pīkaunga, mō te whare katoa o Īharaira e noho nei rātou i reira.’ 11 Kī atu, ‘Hei tohu ahau ki a koutou.’ Ka pēnei i tāku i mea nei, ka pērātia anō ki a rātou; ka heke atu rātou, ka riro i te whakarau.

12 "Ko te rangatira i roto i a rātou ka amo te pokohiwi i te pōuri, ka haere atu. Ka pokaia te taiepa hei whakaputanga atu; ko tōna mata hīpoki rawa, nō te mea e kore ia e kite i te whenua ki ōna kanohi. 13 Ka taupokina anō ia e ahau ki tāku kupenga, ka mau i tāku rore; ka kawea anō ia e ahau ki Papurōna, ki te whenua o ngā Karari; otiia e kore ia e kite i reira, ahakoa ka mate ia ki reira. 14 Ā, ka tītaritaria atu e ahau ki ngā hau katoa te hunga katoa i tētahi taha ōna, i tētahi taha, hei āwhina i a ia, rātou ko ōna rōpū katoa; ka maunu anō i ahau te hoari hei whai i a rātou.

15 "Ā, ka mōhio rātou ko Ihowā ahau ina whakamararatia rātou e ahau ki roto ki ngā tauiwi, ina tītaritaria ki ngā whenua. 16 Ka whakatoea anō ia ētahi o rātou e ahau, he hunga torutoru, i te hoari, i te hemokai, i te mate urutā; kia kōrero ai rātou i ā rātou mea whakarihariha katoa i roto i ngā iwi ka haere atu nei rātou ki reira, ā, ka mōhio rātou ko Ihowā ahau."

Kāhore e Tārewa te Whakawātanga

17 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 18 "E te tama a te tangata, e wiri koe ina kai i tāu taro, inumia hoki tōu wai i runga i te ohooho, i te mānukanuka. 19 Kī atu hoki ki te iwi o te whenua: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā mō ngā tāngata o Hiruhārama, mō te oneone o Īharaira: Ka kainga e rātou tā rātou taro i runga i te mānukanuka, ka inumia hoki tō rātou wai i runga i te mīharo, he mea kia takoto kau ai tōna whenua i ōna mea maha, mō te tutū o ngā tāngata katoa e noho ana i reira. 20 Nā, ko ngā pā e nohoia ana, ka waiho hei koraha, ka ururuatia anō te whenua; ā, ka mōhio koutou ko Ihowā ahau."

21 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 22 "E te tama a te tangata, he aha tēnā whakatauki a koutou i te whenua o Īharaira, e mea nā, ‘Ka roa nei ngā rā, kua kore anō he kitenga’? 23 Mō reira kī atu ki a rātou: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Ka mutu i ahau tēnei whakatauki, e kore anō e whakataukitia e rātou ā muri ake nei i roto i a Īharaira. Mea atu ia ki a rātou, ‘Ka tata ngā rā, me te meatanga anō o ngā kitenga katoa.’ 24 Nō te mea i muri nei kāhore he kitenga teka, kāhore he poropititanga tinihanga i roto i te whare o Īharaira. 25 Ko Ihowā hoki ahau; ka kōrero ahau, ā, ko te kupu e kōrerotia e ahau, ka oti; e kore e kūmea kia roa i muri nei. Nō te mea i ō koutou rā nei, e te whare whakakeke, ka kōrerotia e ahau, ka mahia anō te kupu, e ai tā te Ariki, tā Ihowā."

26 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 27 "E te tama a te tangata, nanā, e kī ana te whare o Īharaira, ‘Mō ngā rā maha te kitenga e kitea nei e ia, ko ngā wā i tawhiti rawa tāna e poropiti nei.’

28 "Mō reira kī atu ki a rātou: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: E kore tētahi o āku kupu e kūmea kia roa ā muri nei; engari, ko te kupu e kōrerotia e ahau ka oti, e ai tā te Ariki, tā Ihowā."