Ezequiel 20

1 Tedy stalo se léta sedmého, a dne desátého, pátého měsíce, přišli někteří z starších Izraelských raditi se s Hospodinem, a posadili se přede mnou. 2 Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 3 Synu člověčí, mluv k starším Izraelským a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Zdali, abyste se se mnou radili, vy přicházíte? Živ jsem já, že vy se neradíte se mnou, dí Panovník Hospodin. 4 Zdali jich zastávati budeš? Zdali zastávati budeš, synu člověčí? Oznam jim ohavnosti otců jejich, 5 A rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterýž jsem zvolil Izraele, zdvihl jsem ruku svou semeni domu Jákobova, a v známost jsem se uvedl jim v zemi Egyptské; zdvihlť jsem jim ruku svou, řka: Já jsem Hospodin Bůh váš. 6 V ten den zdvihl jsem jim ruku svou, že je vyvedu z země Egyptské do země, kterouž jsem jim obhlédl, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí. 7 A řekl jsem jim: Jeden každý ohavnosti očí svých zavrzte, a ukydanými bohy Egyptskými se nepoškvrňujte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš. 8 Ale zpurně se postavovali proti mně, aniž mne chtěli slyšeti, aniž kdo ohavnosti očí svých zavrhl, a ukydaných bohů Egyptských nezanechali. Protož jsem řekl: Vyleji prchlivost svou na ně, a vyplním hněv svůj na nich u prostřed země Egyptské. 9 A však učinil jsem pro jméno své, aby nebylo zlehčeno před očima těch národů, mezi nimiž byli, před jejichž očima jsem se jim v známost uvedl, že je chci vyvesti z země Egyptské. 10 Takž jsem je vyvedl z země Egyptské, a přivedl jsem je na poušť, 11 A dal jsem jim ustanovení svá, a soudy své v známost jsem jim uvedl, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně. 12 Nadto i soboty své vydal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, aby znali, že já Hospodin jsem posvětitel jejich. 13 Ale dům Izraelský zpurně se postavovali proti mně na poušti, v ustanoveních mých nechodili, a soudy mými pohrdli, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně; též soboty mé poškvrnili náramně. Pročež jsem řekl: Že vyleji prchlivost svou na ně na poušti, abych je docela vyhladil. 14 Ale učinil jsem pro jméno své, aby nebylo zlehčeno před očima těch národů, před jejichž očima jsem je vyvedl. 15 A však i já také přisáhl jsem jim na té poušti, že jich neuvedu do země, kterouž jsem byl dal, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí, 16 Proto že soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili, a soboty mé poškvrnili, a že za ukydanými bohy jejich srdce jejich chodí. 17 Však odpustilo jim oko mé, tak že jsem jich nezahladil, a neučinil jim konce na poušti. 18 A řekl jsem synům jejich na též poušti: V ustanoveních otců svých nechoďte, a soudů jejich neostříhejte, a ukydanými bohy jejich se nepoškvrňujte. 19 Já jsem Hospodin Bůh váš, v ustanoveních mých choďte, a soudů mých ostříhejte, a čiňte je. 20 Též soboty mé svěťte, i budou na znamení mezi mnou a vámi, aby známé bylo, že já jsem Hospodin Bůh váš. 21 Ale zpurně se měli ke mně ti synové, v ustanoveních mých nechodili, a soudů mých nešetřili, aby je činili, (ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně), i soboty mé poškvrnili. I řekl jsem: Že vyleji prchlivost svou na ně, abych vyplnil hněv svůj na nich na té poušti. 22 Ale odvrátil jsem zase ruku svou; což jsem učinil pro jméno své, aby nebylo zlehčeno před očima těch národů, před jejichž očima jsem je vyvedl. 23 Také i těm přisáhl jsem na poušti, že je rozptýlím mezi pohany, a že je rozženu po krajinách, 24 Proto že soudů mých nečinili, a ustanoveními mými pohrdli, a soboty mé poškvrnili, a že k ukydaným bohům otců svých zření měli. 25 Pročež já také dal jsem jim ustanovení nedobrá, a soudy, skrze něž nebudou živi. 26 A poškvrnil jsem jich s jejich dary, (proto že provodili všecko, což otvírá život), abych je zkazil, aby poznali, že já jsem Hospodin. 27 Protož mluv k domu Izraelskému, synu člověčí, a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Ještě i tímto rouhali se mi otcové vaši, dopouštějíce se proti mně přestoupení, 28 Že, když jsem je uvedl do země, o kteréž jsem přisáhl, že jim ji dám, kdež spatřili který pahrbek vysoký, aneb které dřevo husté, hned tu obětovali oběti své, a tu dávali popouzející dary své, tu kladli i vůni svou příjemnou, a tu obětovali mokré oběti své. 29 A ačkoli jsem říkal jim: Což jest ta výsost, kamž vy chodíváte? ale ona slove výsostí až do tohoto dne. 30 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Cestou-liž otců vašich vy se máte poškvrňovati, a s ohavnostmi jejich máte smilniti? 31 Též přinášejíce dary své, vodíce syny své skrze oheň, máte-liž se poškvrňovati při všech ukydaných bozích vašich až do tohoto dne, a ode mne vždy rady hledati, ó dome Izraelský? Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, že vy se nebudete mne více raditi. 32 To pak, což jste sobě v mysli uložili, nikoli se nestane, že říkáte: Budeme jako jiní národové, jako čeledi jiných zemí, sloužíce dřevu a kameni. 33 Živ jsem já, praví Panovník Hospodin, že rukou silnou a ramenem vztaženým, a prchlivostí vylitou kralovati budu nad vámi. 34 Vyvedu vás zajisté z národů, a shromáždím vás z zemí, do nichž jste rozptýleni, rukou silnou a ramenem vztaženým, i prchlivostí vylitou. 35 A vodě vás po poušti těch národů, souditi se budu s vámi tam tváří v tvář. 36 Tak jako jsem se soudil s otci vašimi na poušti země Egyptské, tak se budu souditi s vámi, praví Panovník Hospodin. 37 A proženu vás pod hůl, abych vás uvedl do závazku smlouvy. 38 Ale ty, jenž se mi zprotivili a zpronevěřili, vymísím z vás; z země, v níž pohostinu jsou, vyvedu je, do země však Izraelské nevejdou. I zvíte, že já jsem Hospodin. 39 Vy tedy, ó dome Izraelský, takto praví Panovník Hospodin: Jdětež, služte každý ukydaným bohům svým i napotom, poněvadž neposloucháte mne, a jména mého svatého nepoškvrňujte více dary svými, a ukydanými bohy svými. 40 Nebo na hoře mé svaté, na hoře vysoké Izraelské, dí Panovník Hospodin, tam mi sloužiti budou všecken dům Izraelský, což jich koli bude v té zemi. Tam je laskavě přijmu, a tam vyhledávati budu od vás obětí vzhůru pozdvižení i prvotin darů vašich, se všemi svatými věcmi vašimi. 41 S vůní libou laskavě vás přijmu, když vás vyvedu z národů, a shromáždím vás z těch zemí, do nichž jste rozptýleni byli, a tak posvěcen budu v vás před očima těch národů. 42 I poznáte, že já jsem Hospodin, když vás uvedu do země Izraelské, do země té, o kteréž jsem přisáhl, že ji dám otcům vašim. 43 A tu se rozpomenete na cesty své a na všecky činy své, jimiž jste se poškvrňovali, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte, pro všecky nešlechetnosti vaše, kteréž jste činívali. 44 Tu poznáte, že já jsem Hospodin, když vám to učiním pro jméno své, ne podlé cest vašich zlých, ani podlé činů vašich porušených, dome Izraelský, praví Panovník Hospodin. 45 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 46 Synu člověčí, obrať tvář svou k straně polední, a vypusť jako rosu na poledne, a prorokuj proti lesu toho pole, kteréž jest na poledne. 47 A rci lesu polednímu: Slyš slovo Hospodinovo: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zanítím v tobě oheň, kterýž sežere v tobě každé dřevo zelené i každé dřevo suché; nezhasneť plamen přeprudký, a budou jím opáleny všecky tváře od poledne až na půlnoci. 48 I uzří všeliké tělo, že jsem já Hospodin zapálil jej; nezhasneť. 49 I řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, oni mi říkají: Však tento v přísloví nám toliko mluví.

Te Whakakeke Tonu a Īharaira

1 Nā, i te whitu o ngā tau, i te rima o ngā marama, i te tekau o ngā rā o te marama, ka haere mai ētahi o ngā kaumātua o Īharaira ki te rapu tikanga i a Ihowā, ā, noho ana i tōku aroaro.

2 Nā, ka puta mai te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 3 "E te tama a te tangata, kōrero ki ngā kaumātua o Īharaira; mea atu ki a rātou: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: I haere mai rānei koutou ki te rapu tikanga i ahau? E ora ana ahau, e kore ahau e pai kia rapua e koutou he tikanga i ahau, e ai tā te Ariki, tā Ihowā.

4 "E whakawā rānei koe i a rātou, e te tama a te tangata, e whakawā rānei koe? Meinga kia mōhio rātou ki ngā mea whakarihariha a ō rātou mātua, 5 mea atu hoki ki a rātou: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: I te rā i whiriwhiria ai e ahau a Īharaira, i tōku ringa i ara rā ki ngā uri o te whare o Hākopa – i mōhiotia ai ahau e rātou i te whenua o Īhipa – i tōku ringa i ara atu rā ki a rātou, i ahau i mea rā, ‘Ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua.’ 6 I taua rā anō i ara ai tōku ringa ki a rātou ki te tango mai i a rātou i te whenua o Īhipa ki te whenua i tirohia e ahau mō rātou, e rerengia ana e te waiū, e te honi, ki te wāhi ātaahua rawa o ngā whenua katoa. 7 I mea ahau ki a rātou, ‘Makā e tērā, e tērā, ngā mea whakarihariha o ōna kanohi; kaua hoki koutou e whakapokea ki ngā whakapakoko o Īhipa; ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua.’

8 "Otiia, kei te whakakeke rātou ki ahau, kīhai hoki i pai ki te whakarongo ki ahau, kīhai i makā atu e rātou ngā mea whakarihariha o ngā kanohi o tērā, o tērā, kīhai i whakarērea e rātou ngā whakapakoko o Īhipa. Kātahi ahau ka mea, Ka ringihia e ahau tōku weriweri ki a rātou, ka whakapaua e ahau tōku riri ki a rātou i waenganui o te whenua o Īhipa. 9 Otiia, mahi ana ahau mō tōku ingoa kei poke i te tirohanga a ngā iwi i noho tahi rātou, i meinga nei e ahau kia mōhio ki ahau, i ā rātou rā i kite i tō rātou whakaputanga mai i te whenua o Īhipa. 10 Heoi, whakaputaina ana rātou e ahau i te whenua o Īhipa, kawea ana ki te koraha. 11 I hoatu anō e ahau āku tikanga ki a rātou, i whakakitea atu anō ki a rātou āku whakaritenga e ora ai te tangata ki te mahia e ia. 12 I hoatu anō e ahau āku hāpati ki a rātou hei tohu ki ahau, ki a rātou, kia mōhio ai rātou ko Ihowā ahau, ko tō rātou kaiwhakatapu.

13 "Otiia, i whakakeke te whare o Īharaira ki ahau i te koraha; kīhai rātou i haere i runga i āku tikanga, paopao ana rātou ki āku whakaritenga e ora ai te tangata ki te mahia e ia; whakapokea rawatia ana e rātou āku hāpati. Kātahi ahau ka mea kia ringihia tōku weriweri ki a rātou i te koraha, kia mōtī rā anō rātou. 14 Otiia mahi ana ahau mō tōku ingoa, kei poke i te tirohanga a ngā iwi i kite nei i tāku tangohanga mai i a rātou. 15 I ara anō hoki tōku ringa ki a rātou i te koraha kia kaua rātou e kawea ki te whenua e rerengia ana e te waiū, e te honi, ki tāku i hoatu ai, he wāhi ātaahua rawa i ngā whenua katoa; 16 mō rātou i paopao ki āku whakaritenga, ā, kīhai i haere i runga i āku tikanga; ko āku hāpati hoki whakapokea iho e rātou. He whai nō ō rātou ngākau i ā rātou whakapakoko. 17 Heoi, i tohungia rātou e tōku kanohi, kīhai i whakangaromia, kīhai anō ahau i whakamōtī i a rātou i te koraha. 18 Ā, i mea ahau ki ā rātou tamariki i te koraha, Kaua e haere i runga i ngā tikanga a ō koutou mātua, kaua anō e puritia ā rātou whakaritenga, kei poke hoki koutou i ā rātou whakapakoko. 19 Ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua; haere i runga i āku tikanga, puritia āku whakaritenga, mahia; 20 whakatapua hoki āku hāpati; ā, ka waiho ērā hei tohu ki ahau, ki a koutou, kia mōhio ai koutou ko Ihowā ahau, ko tō koutou Atua.

21 "Otiia kei te whakakeke ngā tamariki ki ahau: Kīhai i haere i runga i āku tikanga, kīhai hoki i pupuri i āku whakaritenga hei mahi mā rātou; ki te mahia hoki ēnā e te tangata, ka ai hei oranga mōna; ko āku hāpati hoki, whakapokea iho e rātou. Nā, ko tāku kīanga ake, kia ringihia tōku weriweri ki a rātou, kia whakapaua tōku riri ki a rātou i te koraha. 22 Engari, ia i whakahokia iho e ahau tōku ringa, ā, mahi ana mō tōku ingoa, kei poke i te tirohanga mai a ngā iwi i kite nei i tāku whakaputanga i a rātou. 23 I ara anō tōku ringa ki a rātou i te koraha, mō rātou kia whakamararatia ki roto ki ngā tauiwi, kia tītaria atu ki ngā whenua; 24 mō rātou kīhai i mahi i āku whakaritenga; mō rātou anō i paopao ki āku tikanga, nā, whakapokea iho e rātou āku hāpati, anga tonu ana ō rātou kanohi ki ngā whakapakoko a ō rātou mātua. 25 Nā, hoatu ana e ahau ki a rātou he tikanga kāhore i pai, he whakaritenga e kore ai rātou e ora. 26 I whakapokea anō rātou e ahau ki ā rātou mea hōmai noa, mō tā rātou meatanga i ngā tamariki katoa e oroko puta mai ana i te kōpū kia tika i roto i te ahi, he mea e meinga ai rātou e ahau kia noho kau noa iho, kia mōhio ai rātou ko Ihowā ahau.

27 "Mō reira kōrero ki te whare o Īharaira, e te tama a te tangata, mea atu ki a rātou: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Tēnei anō tētahi kohukohu a ō koutou mātua ki ahau, i a rātou i mahi nei i te hē ki ahau. 28 Ka oti rātou te kawe e ahau ki te whenua i ara ai tōku ringa kia hoatu a reira ki a rātou, nā, ka kite rātou i tēnā pukepuke tiketike, i tēnā, i tēnā rākau pūruru, i tēnā, nā, patua ana e rātou ki reira ā rātou patunga tapu, tāpaea ana e rātou ki reira te mea whakapātaritari, tā rātou whakahere. Mahia ana e rātou tā rātou whakakakara reka ki reira, ringihia ana e rātou ki reira ā rātou ringihanga. 29 Kātahi ahau ka mea ki a rātou: He aha te pukepuke tiketike e hāereere atu nā koutou?" (Heoi, huaina ana te ingoa o reira ko Pāma ā mohoa noa nei.)

30 "Mō reira mea atu ki te whare o Īharaira: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Ka whakapoke rānei koutou i a koutou, ka pērā me ō koutou mātua? Ka whai rānei koutou i ā rātou mea whakarihariha moepuku ai? 31 I te mea hoki ka tāpaea e koutou ā koutou mea hoatu noa, ā, ka meinga ā koutou tamariki kia tika nā roto i te ahi, e whakapoke ana rānei koutou i a koutou anō ki ā koutou whakapakoko katoa ā mohoa noa nei? Ā, me rapu tikanga mai rānei i ahau mā koutou, e te whare o Īharaira? E ora ana ahau, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, e kore ahau e pai kia uia e koutou."

Ka Whakahokia e Ihowā a Īharaira

32 "Nā, ko te mea i puta ake ki ō koutou wairua e kore rawa e taea, tā koutou e kī rā, ‘Ka rite tātou ki ngā tauiwi, ki ngā hapū o ngā whenua, ka mahi ki te rākau, ki te kōhatu.’ 33 E ora ana ahau, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, inā, he ringa kaha tōku, he tākakau mārō, he weriweri kua oti te riringi atu, i ahau ka kāwana nei i a koutou. 34 Ka tangohia mai anō koutou e ahau i roto i ngā iwi, ka huihuia i ngā whenua i whakamararatia atu ai koutou, he meatanga nā te ringa kaha, nā te tākakau mārō, nā te weriweri kua oti te riringi atu. 35 Ā, ka kawea koutou e ahau ki te koraha o ngā iwi, ā, ki reira ahau whakawā ai i a koutou, he kanohi ki te kanohi. 36 Ka rite ki tāku whakawā i ō koutou mātua i te koraha o te whenua o Īhipa; ka pēnā anō tāku whakawā i a koutou, e ai tā te Ariki, tā Ihowā. 37 Ka meinga anō koutou e ahau kia tika i raro i te tokotoko, kia uru ki roto ki te here o te kawenata. 38 Ka tahia atu hoki e ahau i roto i a koutou te hunga whakakeke, te hunga hoki e tutū ana ki ahau. Ka tangohia mai rātou e ahau i te whenua e noho nei rātou, engari, e kore rātou e tae ki te oneone o Īharaira; ā, ka mōhio koutou ko Ihowā ahau.

39 "Nā, ko koutou, e te whare o Īharaira, ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Haere, e mahi ki tāna whakapakoko, ki tāna whakapakoko, i ngā wā e takoto ake nei, ki te kore koutou e rongo ki ahau; kaua ia tōku ingoa tapu e whakapokea i muri ki ā koutou mea hōmai noa, ki ā koutou whakapakoko.

40 "Hei tōku maunga tapu hoki, hei te maunga o te tairangatanga o Īharaira, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, hei reira te whare katoa o Īharaira, rātou katoa i te whenua, mahi ai ki ahau. Ko te wāhi tērā e manako ai ahau ki a rātou, ko te wāhi anō tērā e mea ake ai ahau ki ā koutou whakahere māku, ki ngā mātāmua o ā koutou mea e tāpae mai ai, ki ā koutou mea tapu katoa. 41 Ka manako ahau ki a koutou, ānō he whakakakara reka, ina tangohia mai koutou e ahau i roto i ngā iwi, ina huihuia mai i ngā whenua i whakamararatia atu ai koutou; ā, ka ai koutou hei whakatapu mōku i te tirohanga a ngā iwi. 42 Nā, ka mōhio koutou ko Ihowā ahau, ina kawea koutou e ahau ki te oneone o Īharaira, ki te whenua i ara ai tōku ringa kia hoatu a reira ki ō koutou mātua. 43 Ka mahara anō koutou i reira ki ō koutou ara, ki ā koutou mahi katoa i poke ai koutou; ā, ka whakarihariha koutou ki a koutou, ki tā koutou ake titiro, mō ngā mea kikino katoa i mahia e koutou. 44 Ā, ka mōhio koutou ko Ihowā ahau, ina ngana ahau ki a koutou, he mea mō tōku ingoa, kāhore anō ia e rite ki ō koutou ara kino, ki ā koutou mahi hē rānei, e te whare o Īharaira, e ai tā te Ariki, tā Ihowā."

He Ahi kei te Tonga

45 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 46 "E te tama a te tangata, anga atu tōu mata whaka te tonga, kia māturuturu atu anō tāu kupu whaka te tonga, poropititia he hē mō te ngahere o te pārae ki te tonga. 47 Mea atu hoki ki te ngahere i te tonga: Whakarongo ki te kupu a Ihowā; Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Ka whakaūngia e ahau he ahi i roto i a koe, ā, ka pau ngā rākau matomato katoa i roto i a koe, me ngā rākau maroke katoa; e kore te mura e tineia, ka mura tonu, ka wera anō ngā kanohi katoa i reira, i te tonga tae noa ki te raki. 48 Ā, ka kite ngā kikokiko katoa, nāku, nā Ihowā i whakaū; e kore e tineia."

49 Anō rā ko ahau, "Auē, e te Ariki, e Ihowā! E mea ana rātou ki ahau, ‘He teka ianei he kōrero whakatauki āna e kōrero nei?’ "