Ezequiel 16

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho, 3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská. 4 Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta. 5 Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se. 6 A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď. 7 Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá. 8 Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna. 9 I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem. 10 Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným. 11 Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé. 12 Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou. 13 A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království, 14 Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin. 15 Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé. 16 A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude. 17 Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi. 18 Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi. 19 Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin. 20 Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá, 21 Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim? 22 K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své. 23 Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin, 24 Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici. 25 Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila. 26 Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela. 27 Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou. 28 Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila. 29 A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila. 30 Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté, 31 Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka, 32 A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím. 33 Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá. 34 A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak. 35 Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo: 36 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim: 37 Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou. 38 A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení. 39 Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté. 40 I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými. 41 Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více. 42 A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více, 43 Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých. 44 Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její. 45 Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský. 46 Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její. 47 Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých. 48 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými. 49 Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala. 50 Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo. 51 Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala. 52 Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své. 53 Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich, 54 Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením. 55 Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému. 56 Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého, 57 Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran: 58 Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin. 59 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu. 60 A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné. 61 I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé. 62 A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin, 63 Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.

Te Wahine Pūremu a Ihowā

1 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 2 "E te tama a te tangata, meinga a Hiruhārama kia mōhio ki āna mea whakarihariha, 3 mea atu: Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā, ki Hiruhārama: Ko tōu take, ko tōu wāhi i whānau ai koe, ko te whenua o te Kanaani; ko te Amori tōu pāpā, ā, ko tōu whaea he Hiti. 4 Nā, ko tōu whānautanga, i te rā i whānau ai koe, kīhai tōu uho i tapahia, kīhai anō koe i horoia ki te wai kia mā ai; kīhai rawa anō koe i meatia ki te tote, kīhai rawa i takaia. 5 Kīhai tētahi kanohi i aroha ki a koe, kīhai i meatia ki a koe tētahi o ēnei mea, he mahi tohu ki a koe. Heoi, he mea makā atu koe ki te mata o te pārae, he mea whakarihariha hoki tōu tinana i te rā i whānau ai koe.

6 "Nā, i tōku haerenga atu mā tōu taha, ā, ka kite ahau i a koe e oke ana i roto i ōu toto, ka mea atu ahau ki a koe, ahakoa kei roto koe i ōu toto, ‘E ora’; āe rā, i mea atu ahau ki a koe, ahakoa kei roto koe i ōu toto, ‘E ora.’ 7 I meinga anō koe e ahau kia tini, kia rite ki ngā tupu o te māra; heoi kua tokomaha koe, kua nui, kua tae anō koe ki ngā whakapaipai ātaahua. Kua pupuku ōu ū, kua tupu ōu makawe; i mua hoki e noho tahanga ana koe, kāhore he kākahu.

8 "Nā, i tōku haerenga atu i tōu taha, ka kite ahau i a koe, nā, he wā nō te aroha te wā i a koe. Nā, hīpokina iho e ahau te remu o tōku ki runga ki a koe, uhia ana koe e ahau, i a koe e noho tahanga ana: Āe rā, oati ana ahau ki a koe, uru ana tāua ki te kawenata, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, ā, riro mai ana koe i ahau. 9 Kātahi ka horoia koe e ahau ki te wai; āe rā, āta horoia atu ana e ahau ōu toto i a koe; ā, pania ana koe e ahau ki te hinu. 10 Ko tāku kākahu mōu he mea whakairo; ko āku hū mōu he hiako kekeno; ko tāku whītiki mōu he rīnena pai; hīpokina ana koe e ahau ki te hiraka. 11 He mea whakapaipai anō koe nāku ki te whakapaipai, whakanohoia ana e ahau he poroporo ki ōu ringa, he hei ki tōu kakī. 12 I kuhua anō e ahau he mōwhiti ki tōu ihu, he whakakai ki ōu taringa, he karauna ātaahua ki tōu māhunga. 13 Heoi, kua oti koe te whakapaipai ki te kōura, ki te hiriwa; he rīnena pai anō hoki tōu kākahu, he hiraka, he mea whakairo hoki; i kai koe i te parāoa pai, i te honi, i te hinu; nui atu tōu ātaahua, kake ana koe hei kīngitanga. 14 Pakū ana tōu ingoa ki ngā iwi he ātaahua nōu; i tino pai rawa hoki. He hōnore hoki nōku i tukua atu e ahau ki a koe, e ai tā te Ariki, tā Ihowā.

15 "Otiia whakawhirinaki ana koe ki tōu ātaahua, kairau ana koe, he whakaaro hoki nōu ki tōu ingoa, ringihia ana e koe ōu kairautanga ki te tangata e haere atu ana i tōu taha; i a ia tēnā. 16 I tīkina atu anō e koe ētahi o ōu kākahu, ā, mahia ana e koe āu wāhi tiketike, kōtingotingo rawa, hei kairautanga mōu. E kore he pēnā e puta ā mua, e kore anō e pēnā. 17 I tīkina anō e koe āu mea whakapaipai, he kōura nāku, he hiriwa nāku, ko āku i hoatu rā ki a koe, ā, hangā ana e koe ētahi whakapakoko tāne māu, hei kairautanga mōu. 18 I tīkina anō e koe ōu kākahu whakairo, hei hīpoki mō rātou, hoatu ana e koe tāku hinu, me tāku whakakakara ki tō rātou aroaro. 19 Ko tāku kai hoki, i hoatu e ahau ki a koe, ko te parāoa pai, ko te hinu, ko te honi i whāngaia ai koe e ahau, hoatu ana anō tērā e koe ki tō rātou aroaro hei kakara reka, ā, koia anō tērā; e ai tā te Ariki, tā Ihowā.

20 "I tīkina anō e koe āu tama me āu tamāhine, ā tāua whānau, patua iho e koe hei kai mā rātou. He iti ianei ōu kairautanga, 21 i patua ai e koe āku tamariki, i tukua atu ai rātou, i meatia rātou kia haere nā roto i te ahi ki a rātou? 22 Nā, i āu mea whakarihariha katoa, i ōu kairautanga, kīhai koe i mahara ki ngā rā o tōu tamāhinetanga, i a koe e noho tahanga ana, kāhore he kākahu, i a koe i oke rā i roto i ōu toto.

23 "Nā, i muri i tōu hē katoa; auē te mate mōu, auē, te mate mōu, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, 24 kei te hanga koe i te whare tairanga mōu, mahia ana e koe he wāhi tiketike mōu i ngā waharoa katoa. 25 Kua hangā anō e koe tāu wāhi tiketike ki ngā ahunga katoa o ngā ara, meinga ana e koe tōu ātaahua kia whakariharihangia, whewhera tonu ōu waewae ki ngā tāngata e haere ana i tōu taha, whakamaha ana e koe tōu kairautanga. 26 Kua kairau anō koe ki ngā Īhipiana, ki ōu hoa tata, he hunga kikokiko nui; whakamaha ana e koe tōu kairautanga, hei whakapātaritari i ahau. 27 Nā reira, nanā, kua totoro atu tōku ringa ki runga ki a koe, kua whakaititia anō e ahau ngā kai i rite māu, ā, hoatu ana koe e ahau ki tā ōu hoariri i pai ai, ki ngā tamāhine a ngā Pirihitini, e whakamā nei ki tōu ara pūremu. 28 I kairau anō koe ki ngā Ahiriana, he kore hoki nōu e ngata; inā, kairau ana koe ki a rātou, otiia kīhai koe i ngata. 29 Kua whakamaha anō e koe ōu kairautanga ki te whenua o Kanaana a Karari atu ana; heoi kīhai anō i ngata i tēnei.

30 "Anō te ngoikore o tōu ngākau, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, i tāu mahinga i ēnei mea katoa, he mahi nā te wahine kairau, nā te mea taikaha; 31 i tāu hanganga i tōu whare tairanga ki te ahunga mai o ngā ara katoa, i tāu mahinga i tāu wāhi tiketike ki ngā waharoa katoa. Kīhai tāu i rite ki tā te wahine kairau, e whakahāwea ana hoki koe ki te utu! 32 He wahine moe hoa, i pūremu! E tuku mai ana i ngā tāngata kē ehara nei i te hoa nōna! 33 E hoatu ana e rātou he mea ki ngā wāhine kairau katoa; ko koe ia e hoatu ana i ōu taonga ki te hunga katoa e hiahia ana ki a koe, ā, utua ana rātou e koe, he mea kia haere mai ai rātou ki a koe i ngā taha katoa ki ōu kairautanga. 34 He rerekē hoki tāu i tā ētahi wāhine i ōu kairautanga, inā kāhore tētahi e aru ana i a koe, kairau ai. I te mea hoki ka hoatu e koe he utu, ā, kāhore he utu e hōmai ki a koe, nā, ka rerekē tāu.

35 "Mō reira whakarongo, e te wahine kairau, ki te kupu a Ihowā: 36 Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā, Nā, kua ringihia atu nā tōu weriweri, kua kitea anō koe e noho tahanga ana i ōu kairautanga ki te hunga i hiahia ki a koe; ā, he mea ki āu whakapakoko whakarihariha katoa, ki te toto hoki o āu tamariki i hoatu nā e koe ki a rātou; 37 mō reira, ka huihuia katoatia e ahau te hunga katoa i hiahia ki a koe āu i āhuareka ai, rātou ko te hunga katoa i aroha ai koe, ko te hunga katoa hoki i kino ai koe; inā, ka huihuia rātou e ahau ki a koe i tētahi taha, i tētahi taha ka whakakitea anō koe e ahau ki a rātou e noho tahanga ana, kia kite ai rātou i ōu wāhi katoa e takoto kau ana. 38 Nā, ko tāku whakawā i a koe ka rite ki te whakawā o ngā wāhine kua takahi i te ture mārena, o ngā wāhine kua whakaheke toto; ā, ka hoatu e ahau ki a koe te toto o te weriweri, o te hae. 39 Ka tukua anō koe e ahau ki tō rātou ringa, ā, ka whakahoroa e rātou tōu whare tairanga, ka wāhia āu wāhi tiketike; ka huia atu anō ōu kākahu, ka tangohia āu mea whakapaipai, ā, ka waiho koe kia noho tahanga ana, kāhore he kākahu. 40 Ka kawea mai anō e rātou he rōpū hei whawhai ki a koe, ā, ka ākina koe ki te kōhatu, ka werohia ki ā rātou hoari, puta rawa. 41 Ka tahuna anō e rātou ōu whare ki te ahi, ka mahia anō he whakaritenga ki a koe i te tirohanga a ngā wāhine tokomaha; ā, ka meinga e ahau kia mutu ōu kairautanga, e kore anō he utu e hoatu e koe ā muri ake nei. 42 Heoi, ka ngata i konā tōku riri ki a koe, ka tahuri atu tōku hae i a koe, ā, ka āta noho ahau, e kore anō e riri ki a koe ā muri ake nei.

43 "Nō te mea kīhai koe i mahara ki ngā rā o tōu taitamāhinetanga, heoi whakapōreareatia ana ahau e koe ki ēnei mea katoa; mō reira tēnei ahau te hoatu nei i tōu tikanga ki runga ki tōu māhunga, e ai tā te Ariki, tā Ihowā. E kore anō tēnei weriweri e honoa iho e koe ki āu mea whakarihariha katoa.

44 "Nanā, ko te hunga katoa e kōrero ana i ngā whakatauki, ko tā rātou whakatauki tēnei mōu, e mea nei: ‘Kei te whaea tonu te rite o tāna tamāhine.’ 45 Ko koe te tamāhine a tōu whaea, e anuanu rā ki tāna tahu, ki āna tamariki hoki; ā, ko koe te teina o ōu tuākana, i whakarihariha nei ki ā rāua tahu, ki ā rāua tamariki hoki. He Hiti tō koutou whaea, he Amori tō koutou pāpā. 46 Nā, ko Hamaria tōu tuakana, e noho nei i tōu taha mauī, rātou ko āna tamāhine; ā, ko tōu teina, e noho nā i tōu taha matau, ko Horoma rātou ko āna tamāhine. 47 Heoi, kīhai koe i haere i runga i ō rāua ara, kīhai anō tāu mahi i rite ki ā rāua mea whakarihariha; engari, me te mea nei he mea iti rawa tērā, neke noa atu tōu tūtūā i tō rātou i ōu ara katoa. 48 E ora ana ahau, e ai tā te Ariki, tā Ihowā, kīhai te mahi a tōu teina, a Horoma, rātou ko āna tamāhine i rite ki tāu mahi, ki tāu, ki tā āu tamāhine.

49 "Nanā, ko te hē tēnei o tōu teina, o Horoma: he whakapehapeha i roto i a ia, i a rātou ko āna tamāhine, he takapū kī i te taro, he ngākau warea i te nui taonga; kīhai hoki ia i whakaū ake i ngā ringa o te ware, o te rawakore. 50 Ā, i whakakake rātou, i mahi hoki i te mea whakarihariha ki tōku aroaro; nō reira i unuhia atu ai rātou e ahau, kei tāku i kite ai he pai. 51 Kīhai hoki o Hamaria i rite ki te hāwhe o ōu hara; engari i whakanuia atu e koe āu mea whakarihariha i a rātou, ka ai hoki āu mea whakarihariha katoa i mahia e koe hei whakatika mō tā tōu tuakana, mō tā tōu teina. 52 Nā, ko koe, whakawahā e koe tōu nā whakamā, nāu nā i whakatika tōu teina, tōu tuakana; nā ōu hara i hara ai koe, he nui atu nei te whakarihariha i o rāua, ka nui atu tō rāua tika i tōu. Āe rā, kia numinumi hoki koe, kia waha i tōu whakamā, kua whakatikaia nā hoki e koe tā tōu teina, tā tōu tuakana.

53 "Nā, ka whakahokia rāua e ahau i te whakarau, a Horoma, me āna tamāhine i te whakarau, a Hamaria me āna tamāhine i te whakarau, ko ōu whakarau i te whakarau, i roto i a rātou. 54 Kia mau ai ki a koe tōu whakamā, kia numinumi kau ai mō ngā mea katoa i mea ai koe, i a koe ka waiho nā hei whakamānawatanga mō rātou. 55 Ka hoki tōu teina, a Horoma rātou ko āna tamāhine, ki tō rātou tū ō mua, ā, ka hoki a Hamaria rātou ko āna tamāhine ki tō rātou tū ō mua, ka hoki anō koutou ko āu tamāhine ki tō koutou tū ō mua. 56 Kīhai nā hoki tōu teina, a Horoma, i rangona i roto i tōu māngai i te rā i tōu whakakake, 57 i te mea kīanō tōu hē i hurahia, i te wā iara o te tāwainga a ngā tamāhine a Hīria, a te hunga katoa i tētahi taha ōna, i tētahi taha, a ngā tamāhine a ngā Pirihitini e whakahāwea nā ki a koe i tētahi taha, i tētahi taha. 58 Kua mau ki a koe tōu hē, me āu mea whakarihariha, e ai tā Ihowā."

He Kawenata Pūmau Tonu

59 "Ko te kupu hoki tēnei a te Ariki a Ihowā: Ko tāku mahi ki a koe ka rite ki tāu mahi; kua whakahāwea nā hoki koe ki te oati, whakatakā ana e koe te kawenata. 60 Otiia, ka mahara anō ahau ki tāku kawenata ki a koe i ngā rā o tōu taitamāhinetanga, ka pūmau anō i ahau he kawenata ki a koe ā ake ake. 61 Hei reira ka mahara koe ki ōu ara, ka whakamā, ina riro i a koe ōu tuākana, tōu teina; ā, ka hoatu rāua e ahau ki a koe hei tamāhine, otiia ehara i te mea nā tāu kawenata. 62 Ka pūmau anō i ahau tāku kawenata ki a koe, ā, ka mōhio koe ko Ihowā ahau; 63 kia mahara ai, kia numinumi kau ai koe, kia kaua ai hoki e puaki tōu māngai i muri iho, mō tōu whakamā hoki; ina mārie ahau ki a koe, ki ngā mea katoa i mea ai koe," e ai tā te Ariki, tā Ihowā.