Ezequiel 26

1 Bylo pak jedenáctého léta, prvního dne měsíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, proto že Týrus o Jeruzalému říká: Dobře se stalo, že jest potříno město bran velmi lidných, obrací se ke mně, naplněn budu, kdyžtě zpuštěno, 3 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě, ó Týre, a přivedu na tě národy mnohé, tak jako bych přivedl moře s vlnami jeho. 4 I zkazí zdi Týru, a zboří věže jeho; vymetu také z něho prach jeho, a obrátím jej v skálu vysedlou, 5 Tak že budou vysušovati síti u prostřed moře. Nebo jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin, protož bude v loupež národům. 6 Dcery pak jeho, kteréž na poli budou, mečem zmordovány budou, i zvědí, že já jsem Hospodin. 7 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na Týr Nabuchodonozora krále Babylonského od půlnoci, krále nad králi, s koňmi a s vozy, i s jezdci i s vojskem a s lidem mnohým. 8 Dcery tvé na poli mečem zmorduje, a vzdělá proti tobě šance, a vysype proti tobě násyp, a postaví proti tobě pavézníky. 9 I střelbu zasadí proti zdem tvým, a věže tvé poboří nosatci svými. 10 Od množství koní jeho přikryje tě prach jejich; od hřmotu jezdců a kár i vozů zatřesou se zdi tvé, když on vcházeti bude do bran tvých, jako do průchodů města probořeného. 11 Kopyty koní svých pošlapá všecky ulice tvé, lid tvůj mečem pomorduje, a sloupové pamětní síly tvé na zem padnou. 12 I rozberou zboží tvá, a rozchvátají kupectví tvá, a rozválejí zdi tvé, i domy tvé rozkošné poboří, a kamení tvé i dříví tvé, i prach tvůj do vody vmecí. 13 A tak přítrž učiním hluku zpěvů tvých, a zvuku citar tvých aby nebylo slýcháno více. 14 A obrátím tě v skálu vysedlou, budeš k vysušování sítí, nebudeš vystaven více; nebo já Hospodin mluvil jsem, praví Panovník Hospodin. 15 Takto praví Panovník Hospodin Týru: Zdaliž od hřmotu padání tvého, když stonati budou zranění, když ukrutný mord bude u prostřed tebe, nepohnou se ostrovové? 16 A vyvstanou z stolic svých všecka knížata pomořská, a složí z sebe pláště své, i roucha svá krumpovaná svlekou; v hrůzu se oblekou, na zemi seděti budou, a třesouce se každé chvíle, trnouti budou nad tebou. 17 I vydadí se nad tebou v naříkání, a řeknou tobě: Jak jsi zahynulo, ó město, v němž bydleno bylo pro moře, město slovoutné, ješto bylo pevné na moři, ono i s obyvateli svými, kteříž pouštěli strach svůj na všecky obyvatele jeho! 18 Tehdáž třásti se budou ostrovové v den pádu tvého; předěšeni, pravím, budou ostrovové, kteříž jsou na moři, nad zahynutím tvým. 19 Nebo tak praví Panovník Hospodin: Když tě učiním městem zpuštěným jako města, v nichž se nebydlí, když uvedu na tě hlubinu, tak že tě přikryjí vody mnohé, 20 Když učiním, že sstoupíš s sstupujícími do jámy k lidu dávnímu, a posadím tě v nejnižších stranách země, na pustinách starodávních s těmi, jenž sstupují do jámy, aby nebylo bydleno v tobě: prokáži slávu v zemi živých. 21 Nebo učiním to, že budeš k náramné hrůze, když tě nestane, a bys pak bylo hledáno, abys nebylo na věky nalezeno, praví Panovník Hospodin.

He Kauwhautanga ki Tāira

1 Nā, i te tekau mā tahi o ngā tau, i te tahi o ngā rā o te marama, i puta mai te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 2 "E te tama a te tangata, kua mea nā a Tāira ki Hiruhārama: ‘Ha, kua pakaru ia, te kūwaha o ngā iwi; kua anga mai ia ki ahau; ka whakakīia ahau, i a ia ka ururua nei!’ 3 Mō reira ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Nanā, hei hoariri tēnei ahau mōu, e Tāira, ā, ka meinga e ahau ngā iwi maha kia eke ake ki a koe, kia pērā anō me te moana e mea nei i ōna ngaru kia eke ake. 4 Ā, ka kore i a rātou ngā taiepa o Tāira, ka pakaru anō ōna pourewa i a rātou. Ka tahia atu anō e ahau tōna puehu i runga i a ia, ka meinga ia kia rite ki te kāmaka moremore. 5 Ka waiho ia hei horahanga kupenga i waenga moana. Nāku hoki te kupu, e ai tā te Ariki, tā Ihowā. Ka waiho hoki ia hei pāhuatanga mā ngā iwi. 6 Nā, ko āna tamāhine i te māra, ka tukitukia e te hoari; ā, ka mōhio rātou ko Ihowā ahau.

7 "Nō te mea ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Tēnei te kawea atu nei e ahau i te raki ki Tāira a Nepukareha kīngi o Papurōna, kīngi o ngā kīngi, me ngā hōiho, me ngā hāriata, me ngā kaieke hōiho, me te huihui, me te iwi nui. 8 Ka patua e ia ki te hoari āu tamāhine i te māra. Ka hangā anō e ia he taumaihi hei tatau ki a koe, ka haupūria ake anō he pukepuke hei tatau ki a koe, ka ara anō i a ia te puapua ki a koe. 9 Ka whakatūria anō e ia ngā mea whawhai ki ōu taiepa, ka wāhia anō e ia ōu pourewa ki āna tītaha. 10 I te tini o ana hōiho, ka taupokina koe e tō rātou puehu; ka ngarue ōu taiepa i te haruru o ngā kaieke hōiho, o ngā kāta, o ngā hāriata, ina tomokia e ia ōu kūwaha, ina pērā ia me te hunga e tomo ana ki roto ki te pā kua pakaru. 11 Ka takatakahia ōu ara katoa e ngā pāua o ana hōiho; ka tukitukia e ia tōu iwi ki te hoari, ka riro iho anō ngā pou o tōu kaha ki te whenua. 12 Ka pāhuatia e rātou ōu taonga, ā, hei taonga parakete āu mea hokohoko. Ka wāhia iho ōu taiepa, ka pakaru ōu whare e matenuitia ana e koe; ka makā anō e rātou ōu kōhatu, ōu rākau, me tōu puehu, ki te wai. 13 Ka mutu anō i ahau te ngahau o āu waiata, e kore anō te tangi o āu hāpa e rangona ā muri ake nei. 14 Ā, ka meinga koe e ahau kia rite ki te kāmaka moremore; ka waiho koe hei horahanga kupenga. E kore koe e hangā ā muri ake nei; nāku hoki, nā Ihowā te kupu, e ai tā te Ariki, tā Ihowā.

15 "Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā ki a Tāira: E kore ianei ngā motu e wiri i te haruru o tōu hinganga, ina auē te tangata i werohia, ina hinga te parekura i roto i a koe? 16 Ko reira hoki ngā rangatira katoa o te moana heke iho ai i runga i ō rātou torōna; ko ō rātou koroka whakarere rawa, ko ō rātou kākahu whakairo unu rawa. Ko te kākahu mō rātou ko te wiri; ka noho ki te whenua, hono tonu te wiri, ketekete tonu ki a koe. 17 Ā, ka maranga tā rātou tangi mōu, ka mea rātou ki a koe:

‘Taukiri e, kua ngaro koe,

e te pā o te hunga rere moana!

E te pā ingoa nui i kaha nei i runga i te moana,

ā, ia me ōna tāngata anō,

e mea nei i tō rātou wehi kia pā

ki ngā tāngata katoa e takataka ana i reira!

18 Ākuanei ngā motu wiri ai

i te rā e hinga ai koe;

inā, ka ohorere ngā motu o te moana

i a koe ka riro.’

19 "Nō te mea ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: I te wā e meinga ai koe e ahau hei pā kua ururuatia, kia rite ki ngā pā kāhore e nohoia; i te wā e kawea atu ai e ahau te rire ki runga ki a koe, ā, ka taupokina koe e ngā wai nunui; 20 ko reira whakahokia iho ai koe e ahau ki raro, koutou ko te hunga e heke ana ki te rua, ki ngā tāngata onamata, ā, ka meinga koe kia noho ki ngā wāhi o raro o te whenua, ki ngā wāhi mokemoke onamata, i roto i te hunga e heke ana ki te poka, kore iho koe e nohoia; ā, ka hoatu e ahau he korōria ki te whenua o te hunga ora. 21 Ka meinga koe e ahau hei wehi, ā, mōtī iho koe; ka rapua anō koe, ā, kore noa iho e kitea ā ake ake, e ai tā te Ariki, tā Ihowā."