Ezequiel 23

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly. 3 Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich. 4 Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba. 5 Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými, 6 Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních. 7 Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich. 8 A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni. 9 Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala. 10 Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní. 11 To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její. 12 S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými. 13 I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou. 14 Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou, 15 Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest, 16 I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské. 17 Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich. 18 A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její. 19 Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské, 20 A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský. 21 A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé. 22 Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad, 23 Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních. 24 A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými. 25 Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm. 26 A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé. 27 A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více. 28 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá, 29 I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého. 30 Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich. 31 Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou. 32 Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe. 33 Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří. 34 I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin. 35 Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá. 36 I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich, 37 Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli. 38 Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly. 39 Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu. 40 Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou. 41 A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala. 42 Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich. 43 A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí, 44 A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným. 45 Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich. 46 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež. 47 I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí. 48 A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší. 49 Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.

Ko Ohora rāua ko Ohoripa

1 I puta mai anō te kupu a Ihowā ki ahau, i mea: 2 "E te tama a te tangata, tokorua ngā wāhine i mua, he tamāhine nā te whaea kotahi. 3 Heoi, moepuku ana ki Īhipa; moepuku ana i tō rāua tamarikitanga. I romia ō rāua ū ki reira, i mirimiria ki reira ngā matamata o tō rāua wāhinatanga. 4 Nā, ko ō rāua ingoa, ko Ohora tō te tuakana, ko Ohoripa tō te teina. Ā, i riro rāua i ahau, i whānau hoki he tama, he tamāhine mā rāua. Nā, mō ō rāua ingoa, ko Hamaria a Ohora, ko Hiruhārama a Ohoripa.

5 "Nā, kua kairau a Ohora i te mea i ahau anō ia, minamina atu ana ki āna i aroha ai, ki ōna hoa tata, ki ngā Ahiriana, 6 he purū nei ō rātou kākahu, he ariki, he kāwana, he taitamariki, e minaminatia rātou katoa, he tāngata hōiho, e eke ana ki te hōiho. 7 Heoi, kei te mahi kairau ia ki a rātou, ki ngā tāngata papai rawa o ngā tama o Ahiria, ki a rātou katoa; ā, ahakoa ko wai i minaminatia e ia, whakapoke ana ia i a ia anō ki ā rātou whakapakoko katoa. 8 Kīhai anō i mahue i a ia āna moepuku mai o ngā rā o Īhipa; i takoto hoki rātou ki a ia i tōna tamarikitanga, ā, mirimiria ana e rātou ngā matamata o tōna wāhinatanga, ringihia ana e rātou ā rātou moepuku ki runga ki a ia.

9 "Nā reira ia i tukua ai e ahau ki te ringa o te hunga i arohaina e ia, ki te ringa o ngā tamariki o Ahiria, o āna i minamina ai. 10 Ā, hurahia ana ia e rātou kia noho tahanga; tangohia ana e rātou āna tama, āna tamāhine, patua iho ia e rātou ki te hoari; ā, whai ingoa ana ia i roto i ngā wāhine; i mahia hoki e rātou he whakawā ki a ia.

11 "Ā, ka kite tōna teina, a Ohoripa, i tēnei, otiia i nui atu te kino o tōna minamina i tō tērā, ōna moepuku hoki i nui atu i o tōna tuakana. 12 Minamina ana ia ki ngā Ahiriana, ki ōna hoa tata, ki ngā ariki, ki ngā kāwana, he pai rawa nei ngā kākahu, he tāngata hōiho e eke ana ki te hōiho, ko rātou katoa he tamariki e minaminatia. 13 Nā, ka kite ahau kua poke ia, kotahi tonu te ara ō rāua tokorua.

14 "Kua neke ake anō ōna moepuku; i kite hoki ia i ngā tāngata kua oti te tuhituhi ki te pakitara, i ngā whakaahua o ngā Karari, he mea tuhituhi ki te whero pai, 15 he mea whītiki ō rātou hope ki te whītiki, ō rātou māhunga mea rawa ki te kākahu kua oti te rongoā, he rangatira katoa ki te titiro; ko te āhua kei tō ngā tama o Papurōna, o Karari, o te whenua i whānau ai rātou. 16 Ā, nō te kitenga o ōna kanohi i a rātou, minamina tonu ki a rātou, tukua ana e ia he karere ki a rātou, ki Karari. 17 Nā, ka haere mai ki a ia o ngā tamariki o Papurōna ki te moenga aroha, whakapokea ana ia e rātou ki ā rātou moepuku. Heoi, ka whakapokea nei e rātou, nā, ngākaukore noa iho ia ki a rātou. 18 Heoi, ka whakakitea e ia ōna moepuku, ka whakakitea anō ia e noho tahanga ana; nā, ngākaukore noa iho ahau ki a ia, pērā tonu me ahau i ngākaukore rā ki tōna tuakana. 19 Heoi, whakanuia ana e ia ōna moepuku, me te mahara anō ia ki ngā rā o tōna tamarikitanga i a ia i kairau rā ki te whenua o Īhipa. 20 I minamina hoki ia ki ō rātou hoa moepuku, he kikokiko kāihe nei ō rātou kikokiko; ā, ko te mea e tārere mai ana i roto i a rātou rite tonu ki te mea e tārere mai ana i roto i te hōiho. 21 Nā, kua hokia nei e koe ngā hē o tōu tamarikitanga i ngā matamata o ōu ū i mirimiria rā e ngā Īhipiana, he meatanga ki ngā ū o tōu tamarikitanga.

22 "Mō reira, e Ohoripa, ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Nanā, ka ara i ahau ōu hoa aroha hei hoariri mōu, ērā kua ngākaukore nā koe ki a rātou, ka kawea mai anō rātou e ahau ki a koe ki ngā taha katoa – 23 ko ngā tāngata o Papurōna, rātou ko ngā Karari katoa, a Pekoro, a Hoa, a Koa, rātou ko ngā Ahiriana katoa: he taitamariki rātou katoa e minaminatia, he ariki, he kāwana, he rangatira, he rongo nui, he eke hōiho katoa. 24 Ā, ka haere mai rātou ki te whawhai ki a koe, me ngā mea mō te whawhai, he hāriata anō ō rātou, he kāta, he whakaminenga iwi; rite rawa i a rātou te puapua, te whakangungu rākau, te pōtae, hei whawhai ki a koe i tētahi taha, i tētahi taha. Ka tukua anō e ahau te whakawā ki tō rātou aroaro, ā, ka rite ki ā rātou whakaritenga tā rātou whakarite mōu. 25 Ka whakataua anō e ahau tōku hae ki a koe, ā, ka mahi weriweri rātou ki a koe. Ka riro anō tōu ihu i a rātou, me ōu taringa; ka hinga anō hoki ōu mōrehu i te hoari. Ka tangohia atu e rātou āu tama me āu tamāhine; ka pau anō ōu mōrehu i te ahi. 26 Ka huia atu anō e rātou ōu kākahu, ka tangohia anō ōu mea ātaahua. 27 Heoi, ka meinga e ahau tōu hē kia mutu, me tōu moepuku i tīmata mai rā i te whenua o Īhipa; kia kore ai ōu kanohi e ara ki aua mea, kia kore ai anō koe e mahara ki Īhipa ā muri ake nei.

28 "Nō te mea ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Tēnei ahau ka hoatu nei i a koe ki te ringa o te hunga e kinongia nā e koe, ki roto ki te ringa o te hunga kua ngākaukore nā koe ki a rātou. 29 Ka mahi anō rātou i runga i te mauāhara ki a koe, ā, ka riro ōu māuiui katoa i a rātou, mahue iho koe i a rātou kāhore he kākahu, noho tahanga ana. Ka kitea hoki e takoto kau ana ōu moepuku, tōu hē me ōu moepuku. 30 Ka meatia ēnei mea e ahau ki a koe mō tōu whāinga atu ki ngā tauiwi moepuku ai, mōu i poke i ā rātou whakapakoko. 31 I haere koe i te ara o tōu tuakana; nā, ka hoatu e ahau tāna kapu ki tōu ringa.

32 "Ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā:

Ka inumia e koe te kapu a tōu tuakana,

aua noa iho ki raro, nui noa atu;

ka ai koe hei whakakatanga, hei taunutanga;

ranea rawa taua kapu.

33 Ka kī koe i te haurangi, i te pōuri,

i te kapu o te ketekete, o te whakangaromanga,

i te kapu a tōu tuakana, a Hamaria.

34 Ka inumia anō rā e koe, tatau rawa,

wāwāhi rawa i ngā maramara,

ka haea anō e koe ōu ū.

Nāku hoki te kōrero, e ai tā te Ariki, tā Ihowā.

35 "Inā, ko te kupu tēnei a te Ariki, a Ihowā: Nā, kua wareware nā koe ki ahau, kua makā anō ahau e koe ki muri i tōu tuarā, nā, pīkaua anō e koe tōu hē me ōu moepuku."

36 I mea anō a Ihowā ki ahau: "E te tama a te tangata, e whakawā rānei koe i a Ohora rāua ko Ohoripa? Whakakitea ā rāua mea whakarihariha ki a rāua. 37 Nō te mea kua moepuku rāua, he toto kei ō rāua ringa. Kua moepuku anō rāua ki ā rāua whakapakoko; kua meinga e rāua ā rāua tamariki, āku i whānau nei i roto i a rāua kia tika i roto i te ahi, ki aua whakapakoko, pau tonu atu. 38 Ko tēnei anō tā rāua i mea ai ki ahau; i taua rā kotahi, whakapokea iho e rāua tōku wāhi tapu, ko āku hāpati kua noa i a rāua. 39 I tā rāua patunga hoki i ā rāua tamariki hei mea ki ā rāua whakapakoko, haere ana rāua i taua rā anō ki tōku wāhi tapu whakanoa ai. Nā, ko tā rāua tēnā i mea ai i roto i tōku whare.

40 "I unga tāngata anō koutou ki te hunga haere mai i tawhiti, he hunga i ungā atu nei he karere ki a rātou. Nā, kua tae mai rātou; mō rātou tāu horoi i a koe, mea rawa i ōu kanohi ki te pukepoto, whakapaipai rawa i a koe ki ngā whakapaipai. 41 Nā, noho ana koe, he mea korōria te moenga, i tōna taha ko te tēpu rite rawa; i runga ko tāku whakakakara, ko tāku hinu, he mea whakatakoto nāu.

42 "Ā, i taua wahine te ngē o te mano tini e noho mākohakoha ana; ā, i kawea mai i roto i te mano o te tāngata ngā haurangi o te koraha; ā, nā rātou i whakanoho he poroporo ki ō rāua ringa, he karauna ātaahua ki ō rāua māhunga. 43 Kātahi ahau ka mea mō taua wahine kua rūruhi nei e moepuku ana. ‘E moepuku anō rānei rātou ki a ia, me ia anō ki a rātou?’ 44 Heoi, haere ana rātou ki a ia, he pērā i tā rātou haere ki te wahine moepuku; pērā tonu tā rātou haere ki a Ohora, ki a Ohoripa, ki ngā wāhine hē. 45 Nā, ko ngā tāngata tika, mā rātou rāua e whakawā, he whakawā i ngā wāhine moepuku, he whakawā i ngā wāhine whakaheke toto; he wāhine moepuku hoki rāua, he toto kei ō rāua ringa.

46 "Ko te kupu hoki tēnei a te Ariki, a Ihowā: Ka kawea mai e ahau he hui ki a rāua, ā, ka meinga rāua e ahau kia makamaka, kia pāhuatia. 47 Ā, ka ākina rāua e te hui ki te kōhatu, ka tapahia ki ā rātou hoari; ka whakamatea ā rāua tama ā rāua tamāhine, ka tahuna anō ō rāua whare ki te ahi.

48 "Heoi, ka meinga e ahau te pūremu kia mutu i te whenua; kia ako ai ngā wāhine katoa kia kaua ā rātou mahi e rite ki ō kōrua hē. 49 Ka hoatu anō e rātou ngā utu o tō kōrua hē ki a kōrua, ā, ka pīkaua e kōrua ngā hara o ā kōrua whakapakoko; ka mōhio ko te Ariki ahau, ko Ihowā."