1 I stalo se, že když přestal mluviti k Saulovi, duše Jonatova spojila se s duší Davidovou, tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého. 2 A tak Saul vzal jej k sobě toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho. 3 I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou. 4 A složiv Jonata s sebe plášť, kterýmž byl odín, dal jej Davidovi, i roucho své, až do meče svého, a až do lučiště svého, i do pasu svého. 5 Vycházel pak David, k čemuž ho koli posílal Saul, opatrně sobě počínaje. I ustanovil ho Saul nad vojáky, a líbil se všemu lidu, též i služebníkům Saulovým. 6 Stalo se pak, když se oni domů brali, a David též se navracoval od zabití Filistinského, že vyšly ženy z každého města Izraelského, zpívajíce a plésajíce, vstříc Saulovi králi s bubny, s veselím a s husličkami. 7 A prozpěvovaly jedny po druhých ženy ty, hrajíce, a řekly: Porazilť jest Saul svůj tisíc, ale David svých deset tisíců. 8 I rozhněval se Saul náramně, nebo nelíbila se mu ta řeč. Pročež řekl: Dali Davidovi deset tisíc, a mně dali toliko tisíc. Co mu ještě přes to přivlastní, leč království? 9 Protož Saul zlobivě hleděl na Davida od toho dne i vždycky. 10 Stalo se pak druhého dne, že duch Boží zlý napadl Saule, a prorokoval u prostřed domu svého, a David hral rukou svou jako i jindy vždycky. Saul pak měl kopí v ruce své. 11 I vyhodil Saul kopí, řka: Prohodím Davida až do stěny. Ale David uhnul se jemu po dvakrát. 12 A bál se Saul Davida, proto že Hospodin byl s ním, a od Saule odstoupil. 13 Protož vybyl ho Saul od sebe, a učinil jej sobě hejtmanem nad tisíci; kterýžto vycházel i vcházel před lidem. 14 David pak ve všech cestách svých opatrně sobě počínal, nebo Hospodin byl s ním. 15 A když to viděl Saul, že sobě velmi opatrně počíná, bál se ho. 16 Ale všecken Izrael i Juda miloval Davida, nebo vycházel i vcházel před nimi. 17 Tedy řekl Saul Davidovi: Aj, dceru svou starší Merob dámť za manželku, toliko mi buď muž silný, a veď boje Hospodinovy. (Saul pak myslil: Nechť neschází od mé ruky, ale od ruky Filistinských.) 18 I řekl David Saulovi: Kdo jsem já, a jakýž jest rod můj a čeled otce mého v Izraeli, abych byl zetěm královým? 19 I stalo se, že když již Merob dcera Saulova měla dána býti Davidovi, dána jest Adrielovi Molatitskému za manželku. 20 Milovala pak Míkol dcera Saulova Davida; což když oznámili Saulovi, líbilo se to jemu. 21 (Nebo řekl Saul: Dámť mu ji, aby mu byla osídlem, a aby proti němu byla ruka Filistinských.) A tak řekl Saul Davidovi: Po této druhé budeš mi již zetěm. 22 I rozkázal Saul služebníkům svým: Mluvte k Davidovi tajně, řkouce: Aj, libuje tě sobě král, a všickni služebníci jeho laskavi jsou na tebe; nyní tedy budiž zetěm královým. 23 A když mluvili služebníci Saulovi v uši Davidovy slova ta, odpověděl David: Zdaliž se vám malá věc zdá, býti zetěm královým? A já jsem člověk chudý a opovržený. 24 Tedy služebníci Saulovi oznámili jemu, řkouce: Taková slova mluvil David. 25 I řekl Saul: Takto rcete Davidovi: Není žádostiv král věna, toliko sto obřízek Filistinských, aby byla pomsta nad nepřátely královskými. (Saul pak to obmýšlel, aby David upadl v ruku Filistinských.) 26 Protož oznámili služebníci jeho Davidovi slova ta, a líbilo se to Davidovi, aby byl zetěm královým. Ještě se pak nebyli vyplnili dnové ti, 27 Když vstav David, odšel, on i muži jeho, a zbil z Filistinských dvě stě mužů, jejichž obřízky přinesl David, a z úplna je dali králi, aby byl zetěm královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku. 28 A vida Saul, nýbrž zkušené maje, že jest Hospodin s Davidem, a že Míkol dcera jeho miluje ho, 29 Ještě tím více Saul obával se Davida. I byl Saul nepřítelem Davidovým po všecky dny. 30 Vtrhovali pak do země knížata Filistinská; i bývalo, že kdyžkoli vycházeli, opatrněji sobě počínal David proti nim nade všecky služebníky Saulovy, pročež i jméno jeho bylo velmi slavné.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Ionatan și David
1 David sfârșise de vorbit cu Saul. Și, de atunci, sufletulGen. 44:30. lui Ionatan s-a alipit de sufletul lui David și IonatanCap. 19:2;20:17.2 Sam. 1:26.Deut. 13:6. l-a iubit ca pe sufletul din el. 2 În aceeași zi, Saul a oprit pe David și nu l-aCap. 17:15. lăsat să se întoarcă în casa tatălui său. 3 Ionatan a făcut legământ cu David, pentru că-l iubea ca pe sufletul lui. 4 A scos mantaua pe care o purta, ca s-o dea lui David, și i-a dat hainele sale, chiar sabia, arcul și cingătoarea lui. 5 David se ducea și izbutea oriunde îl trimitea Saul; a fost pus de Saul în fruntea oamenilor de război și era plăcut întregului popor, chiar și slujitorilor lui Saul.
Cântarea de biruință a femeilor
6 Pe când veneau ei, la întoarcerea lui David de la omorârea filisteanului, femeileExod 15:20.Jud. 11:34. au ieșit din toate cetățile lui Israel înaintea împăratului Saul, cântând și jucând, în sunetul timpanelor și alăutelor, și scoțând strigăte de bucurie.
7 Femeile care cântau își răspundeauExod 15:21. unele altora și ziceau:
„SaulCap. 21:11;29:5. a bătut miile lui,
iar David, zecile lui de mii."
8 Saul s-a mâniat foarte tare și nuEcl. 4:4. i-a plăcut vorba aceasta. El a zis: „Lui David îi dau zeci de mii și mie-mi dau mii! Nu-i mai lipseșteCap. 15:28. decât împărăția." 9 Și, din ziua aceea, Saul a privit cu ochi răi pe David. 10 A doua zi, duhulCap. 16:14. cel rău, trimis de Dumnezeu, a apucat pe Saul, care s-aCap. 19:24.1 Împ. 18:29.Fapte 16:16. înfuriat în mijlocul casei. David cânta, ca și în celelalte zile, și Saul era cu sulițaCap. 19:9. în mână. 11 Saul a ridicatCap. 19:10;20:33.Prov. 27:4. sulița, zicându-și în sine: „Voi pironi pe David de perete." Dar David s-a ferit de el de două ori. 12 Saul se temeaVers. 15,29. de David, pentru că DomnulCap. 16:13,18. era cu David și Se depărtaseCap. 16:14;28:15. de la el. 13 L-a îndepărtat de lângă el și l-a pus mai-mare peste o mie de oameni. David ieșeaVers. 16.Num. 27:17.2 Sam. 5:2. și intra în fruntea poporului; 14 izbutea în tot ce făcea și DomnulGen. 39:2,3,23.Ios. 6:27. era cu el. 15 Saul, văzând că izbutea totdeauna, se temea de el, 16 dar totVers. 5. Israelul și Iuda iubeau pe David, pentru că ieșea și intra în fruntea lor.
David, ginerele împăratului
17 Saul a zis lui David: „Iată, îți voi da de nevastăCap. 17:25. pe fiică-mea cea mai mare, Merab, numai să-mi slujești cu vitejie și să porți războaieleNum. 32:20,27,29. Cap. 25:28. Domnului." Dar Saul își zicea: „Nu vreau să-mi pun mânaVers. 21,25.2 Sam. 12:9. mea pe el, ci mâna filistenilor să fie asupra lui." 18 David a răspuns lui Saul: „Cine suntVers. 23. Cap. 9:21.2 Sam. 7:18. eu și ce este viața mea, ce este familia tatălui meu în Israel, ca să fiu ginerele împăratului?" 19 Venind vremea când Merab, fata lui Saul, avea să fie dată lui David, ea a fost dată de nevastă lui Adriel2 Sam. 21:8. din MeholaJud. 7:22.. 20 MicalVers. 28., fata lui Saul, iubea pe David. Au spus lui Saul, și lucrul i-a plăcut. 21 El își zicea: „I-o voi da ca să-i fie o cursăExod 10:7. și să cadă subVers. 17. mâna filistenilor." Și Saul a zis lui David pentru a doua oară: „Astăzi îmi vei fiVers. 26. ginere." 22 Saul a dat slujitorilor săi următoarea poruncă: „Vorbiți în taină lui David și spuneți-i: ‘Iată că împăratul e binevoitor față de tine și toți slujitorii lui te iubesc; fii acum ginerele împăratului.’" 23 Slujitorii lui Saul au spus aceste lucruri la urechile lui David. Și David a răspuns: „Credeți că este ușor să fii ginerele împăratului? Eu sunt un om sărac și de puțină însemnătate." 24 Slujitorii lui Saul i-au spus ce răspunsese David. 25 Saul a zis: „Așa să vorbiți lui David: ‘Împăratul nu cere nicioGen. 34:12.Exod 22:17. zestre; ci dorește o sută de prepuțuri de ale filistenilor, ca să-și răzbuneCap. 14:24. pe vrăjmașii lui.’" Saul avea de gândVers. 17. să facă pe David să cadă în mâinile filistenilor. 26 Slujitorii lui Saul au spus aceste cuvinte lui David, și David a primit ce i se ceruse ca să fie ginerele împăratului. Înainte de vremeaVers. 21. hotărâtă, 27 David s-a sculat, a plecat cu oameniiVers. 13. lui și a ucis două sute de oameni dintre filisteni; le-a adus2 Sam. 3:14. prepuțurile și a dat împăratului numărul întreg, ca să fie ginerele împăratului. Atunci, Saul i-a dat de nevastă pe fiică-sa Mical. 28 Saul a văzut și a înțeles că Domnul era cu David; și fiică-sa Mical iubea pe David. 29 Saul s-a temut din ce în ce mai mult de David și toată viața i-a fost vrăjmaș. 30 Domnitorii filistenilor ieșeau la2 Sam. 11:1. luptă și, ori de câte ori ieșeau, David avea mai multă izbândăVers. 5. decât toți slujitorii lui Saul și numele lui a ajuns foarte vestit.