1 Odšed pak David odtud, bydlil v místech bezpečných Engadi. 2 I stalo se, že když se navrátil Saul od honění Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti Engadi. 3 Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele, odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků. 4 I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni. 5 Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o němž tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele tvého v ruku tvou, abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude. Tedy vstav David, uřezal tiše kus pláště Saulova. 6 Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že uřezal křídlo pláště Saulova. 7 Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych to učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych vztáhnouti měl ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný Hospodinův. 8 A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal jim povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral se cestou svou. 9 Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem, řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu. 10 A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí lidských, kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého. 11 Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno, abych tě zabil, ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť ruky své na pána svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův. 12 Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé, a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého, zabiti tebe. Poznejž tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic zlého, ani jaké převrácenosti, a žeť jsem nezhřešil proti tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji odjal. 13 Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě. 14 Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě. 15 Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to honíš? Psa mrtvého, blechu jednu. 16 Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi mnou a tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne z ruky tvé. 17 Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi, odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A pozdvih Saul hlasu svého, plakal. 18 A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo ty jsi mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se odplatil. 19 Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře; nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne nezabil. 20 Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po cestě dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi dnešního dne učinil. 21 Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a že stálé bude v ruce tvé království Izraelské), 22 Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že nevypléníš semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu otce mého. 23 A tak přisáhl David Saulovi. I odšel Saul do domu svého, David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
David în peștera En-Ghedi. Saul cruțat de David
1 Când s-a întors SaulCap. 23:28. de la urmărirea filistenilor, au venit și i-au spus: „Iată că David este în pustia En-Ghedi." 2 Saul a luat trei mii de oameni aleși din tot Israelul și s-a dusPs. 38:12. să caute pe David și pe oamenii lui până pe stâncile țapilor sălbatici. 3 A ajuns la niște stâne de oi, care erau lângă drum, și acolo era o peșteră în care a intratPs. 141:6. să doarmăJud. 3:24.. David și oamenii lui erauPs. 57, titlu; 142, titlu. în fundul peșterii. 4 Oamenii luiCap. 26:8. David i-au zis: „Iată ziua în care Domnul îți zice: ‘Dau pe vrăjmașul tău în mâinile tale; fă-i ce-ți va plăcea.’" David s-a sculat și a tăiat încet colțul hainei lui Saul. 5 După aceea, inima2 Sam. 24:10. îi bătea, pentru că tăiase colțul hainei lui Saul. 6 Și a zis oamenilor săi: „Să măCap. 26:11. ferească Domnul să fac împotriva domnului meu, care este unsul Domnului, o așa faptă ca să pun mâna pe el! Căci el este unsul Domnului." 7 Cu aceste cuvinte, David a opritPs. 7:4.Mat. 5:44.Rom. 12:17,19. pe oamenii săi și i-a împiedicat să se arunce asupra lui Saul. Apoi Saul s-a sculat să iasă din peșteră și și-a văzut înainte de drum. 8 După aceea, David s-a sculat și a ieșit din peșteră. El a început să strige atunci după Saul: „Împărate, domnul meu!" Saul s-a uitat înapoi, și David s-a plecat cu fața la pământ și s-a închinat. 9 David a zis lui Saul: „De ce asculțiPs. 141:6.Prov. 16:28;17:9. tu de vorbele oamenilor care zic: ‘David îți vrea răul’? 10 Vezi acum cu ochii tăi că Domnul te dăduse astăzi în mâinile mele în peșteră. Oamenii mei mă îndemnau să te omor, dar te-am cruțat și am zis: ‘Nu voi pune mâna pe domnul meu, căci este unsul Domnului.’ 11 Uite, părintele meu, uite colțul hainei tale în mâna mea. Fiindcă ți-am tăiat colțul hainei și nu te-am ucis, să știi și să vezi că în purtarea mea nu este nici răutatePs. 7:3;35:7., nici răzvrătire și că n-am păcătuit împotriva ta. Totuși tu îmi întinzi curseCap. 26:20., ca să-mi iei viața. 12 JudeceGen. 16:5.Jud. 11:27. Cap. 26:10.Iov 5:8. Domnul între mine și tine și Domnul să mă răzbune pe tine, dar eu nu voi pune mâna pe tine. 13 ‘Răul de la cei răi vine’, zice vechea zicală. De aceea eu nu voi pune mâna pe tine. 14 Împotriva cui a pornit împăratul lui Israel? Pe cine urmărești tu? Un câineCap. 17:43.2 Sam. 9:8. mort, unCap. 26:21. purice. 15 DomnulVers. 12. va judeca și va hotărî între mine și tine, El va2 Cron. 24:22. vedea, El îmi vaPs. 35:1;43:1;119:154.Mica 7:9. apăra pricina și El îmi va face dreptate, izbăvindu-mă din mâna ta." 16 Când a sfârșit David de spus aceste vorbe lui Saul, Saul a zis: „GlasulCap. 26:17. tău este, fiule David?" Și Saul a ridicat glasul și a plâns. 17 Și a zisCap. 26:21. lui David: „Tu ești mai bunGen. 38:29. decât mine, căci tu mi-ai făcutMat. 5:44. bine, iar eu ți-am făcut rău. 18 Tu îți arăți azi bunătatea cu care te porți față de mine, căci DomnulCap. 26:23. mă dăduse în mâinile tale, și nu m-ai omorât. 19 Dacă întâlnește cineva pe vrăjmașul lui, îl lasă oare să-și urmeze drumul în liniște? Domnul să-ți răsplătească pentru ce mi-ai făcut în ziua aceasta! 20 Acum, iată, știuCap. 23:17. că tu vei domni și că împărăția lui Israel va rămâne în mâinile tale. 21 Jură-miGen. 21:23. dar pe Domnul că2 Sam. 21:6,8. nu-mi vei nimici sămânța mea după mine și că nu-mi vei șterge numele din casa tatălui meu." 22 David a jurat lui Saul. Apoi Saul a plecat acasă, iar David și oamenii lui s-au suit în locul întăritCap. 23:29..