1 Filistinští pak vzali truhlu Boží, a zanesli ji z Eben-Ezer do Azotu. 2 Vzali tedy Filistinští truhlu Boží, a vnesli ji do domu modly Dágon, a postavili ji vedlé Dágona. 3 A když Azotští na zejtří ráno vstali, aj, Dágon povalený ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou. I vzali Dágona a postavili jej na místo jeho. 4 A když opět ráno nazejtří vstali, aj, Dágon, jakž upadl, ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou; hlava pak Dágonova a obě dlaně rukou jeho odražené byly na prahu, jen ho špalek zůstal. 5 Protož kněží Dágonovi a všickni, kteříž vcházejí do domu Dágonova, nešlapají na prah Dágonův v Azotu až do tohoto dne. 6 Tedy ztížena jest ruka Hospodinova nad Azotskými, a pohubila je, (nebo ranila je neduhy na zadku), Azot i končiny jeho. 7 Vidouce pak muži Azotští, co se děje, řekli: Nechť nezůstává truhla Boha Izraelského u nás, nebo těžká jest ruka jeho proti nám, a proti Dágonovi bohu našemu. 8 I obeslali a shromáždili všecka knížata Filistinská k sobě, a řekli: Co učiníme s truhlou Boha Izraelského? Odpověděli: Nechť jest doprovozena do Gát truhla Boha Izraelského. I zprovodili tam truhlu Boha Izraelského. 9 Stalo se pak, když ji vyprovázeli, že ruka Hospodinova přikročila k městu trápením velikým velmi, a ranila muže města od malého až do velikého, a nametalo se jim v tajných místech plno vředů. 10 Z té příčiny poslali truhlu Boží do Akaron. A když přišla truhla Boží do Akaron, zkřikli Akaronští, řkouce: Zprovodili k nám truhlu Boha Izraelského, aby nás pomořili i náš lid. 11 Protož poslavše, shromáždili všecka knížata Filistinská, a řekli: Odešlete truhlu Boha Izraelského, ať se navrátí na místo své, a nezmoří nás i lidu našeho. Nebo bylo trápení smrtelné po všem tom městě, a velmi těžká byla ruka Boží tam. 12 Muži pak, kteříž nezemřeli, raněni byli neduhy na zadku, tak že křik města vstupoval až k nebi.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Căderea lui Dagon înaintea chivotului
1 Filistenii au luat chivotul lui Dumnezeu și l-au dus din Eben-EzerCap. 4:1;7:12. la Asdod. 2 După ce au pus mâna pe chivotul lui Dumnezeu, filistenii l-au dus în casa lui DagonJud. 16:23.(Zeul pește) și l-au așezat lângă Dagon. 3 A doua zi, asdodenii, care se sculaseră dis-de-dimineață, au găsit pe Dagon întinsIs. 19:1;46:1,2. cu fața la pământ înaintea chivotului Domnului. Au luat pe Dagon și l-au pusIs. 46:7. înapoi la locul lui. 4 Și a doua zi, sculându-se dis-de-dimineață, au găsit pe Dagon întins cu fața la pământ înaintea chivotului Domnului; capulIer. 50:2.Ezec. 6:4,6.Mica 1:7. lui Dagon și cele două mâini ale lui erau tăiate pe prag și nu-i rămăsese decât trunchiul. 5 De aceea, până în ziua de azi, preoții lui Dagon și toți cei ce intrăŢef. 1:9. în casa lui Dagon, la Asdod, nu calcă pe prag.
Pedeapsa filistenilor
6 MânaCap. 5:7,11.Exod 9:3.Ps. 32:4.Fapte 13:11. Domnului a apăsat asupra celor din Asdod și i-a pustiitCap. 6:5.; i-a lovit cu bubeDeut. 28:27.Ps. 78:66. la șezut, atât în Asdod, cât și în ținutul lui. 7 Când au văzut că așa stau lucrurile, oamenii din Asdod au zis: „Chivotul Dumnezeului lui Israel să nu rămână la noi, căci mâna Lui apasă asupra noastră și asupra lui Dagon, dumnezeul nostru." 8 Și au trimis și au adunat la ei pe toți domnitorii filistenilor și au zis: „Ce să facem cu chivotul Dumnezeului lui Israel?" Domnitorii au răspuns: „Să se ducă la Gat chivotul Dumnezeului lui Israel." Și au adus acolo chivotul Dumnezeului lui Israel. 9 Dar, după ce a fost dus acolo, mânaDeut. 2:15. Cap. 7:13;12:15. Domnului a apăsat asupra cetății și a fost o mareVers. 11. groază; a lovitVers. 6.Ps. 78:66. pe oamenii cetății de la mic până la mare și au avut o spuzeală de bube la șezut. 10 Atunci au trimis chivotul lui Dumnezeu la Ecron. Când a intrat chivotul lui Dumnezeu în Ecron, ecroniții au strigat: „Au adus la noi chivotul Dumnezeului lui Israel ca să ne omoare, pe noi și poporul nostru." 11 Și au trimis și au strâns pe toți domnitorii filistenilor și au zis: „Trimiteți înapoi chivotul Dumnezeului lui Israel; să se întoarcă la locul lui, ca să nu ne omoare, pe noi și poporul nostru." Căci în toată cetatea era o groază de moarte, și mânaVers. 6,9. lui Dumnezeu apăsa cu putere. 12 Oamenii care nu mureau erau loviți cu bube la șezut, și țipetele cetății se înălțau până la cer.