1 Tedy oznámili Davidovi, řkouce: Aj, Filistinští dobývají Cejly a loupí dvory. 2 Protož tázal se David Hospodina, řka: Mám-li jíti a udeřiti na ty Filistinské? I odpověděl Hospodin Davidovi: Jdi a porazíš Filistinské, i Cejlu vysvobodíš. 3 Muži pak Davidovi řekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojíme se, čím více, když půjdeme k Cejle proti vojskům Filistinských. 4 A tak opět David tázal se Hospodina. Jemuž odpověděl Hospodin a řekl: Vstana, vytáhni k Cejle, neboť dám Filistinské v ruce tvé. 5 I táhl David a muži jeho k Cejle, a bojoval s Filistinskými, a zajal dobytky jejich. I porazil je ranou velikou, a tak vysvobodil David obyvatele Cejly. 6 Stalo se pak, že když utíkal Abiatar syn Achimelechův k Davidovi do Cejly, dostal se efod v ruce jeho. 7 Potom oznámeno bylo Saulovi, že přitáhl David do Cejly. I řekl Saul: Dalť ho Bůh v ruku mou, nebo zavřel se, všed do města hrazeného a zavřitého. 8 I svolal Saul všecken lid k boji, aby táhl k Cejle, a oblehl Davida i muže jeho. 9 A zvěděv David, že Saul tajně ukládá o něm zle, řekl Abiatarovi knězi: Vezmi na se efod. 10 I řekl David: Hospodine, Bože Izraelský, za jistou věc slyšel služebník tvůj, že strojí Saul přitáhnouti k Cejle, aby zkazil město pro mne. 11 Vydali-li by mne muži Cejly v ruce jeho? A přitáhl-li by Saul, jakž slyšel služebník tvůj? Hospodine, Bože Izraelský, oznam, prosím, služebníku svému. Odpověděl Hospodin: Přitáhl by. 12 Řekl ještě David: Vydali-li by mne obyvatelé Cejly i muže mé v ruce Saulovy? Odpověděl Hospodin: Vydali by. 13 Vstav tedy David a muži jeho, téměř šest set mužů, vytáhli z Cejly a šli ustavičně, kamž jíti mohli. Saulovi pak povědíno, že ušel David z Cejly; i nechal tažení. 14 Byl pak David na poušti v místech bezpečných, a bydlil na hoře, na poušti Zif. A ačkoli hledal ho Saul po všecky ty dny, však nevydal ho Bůh v ruku jeho. 15 Vida tedy David, že Saul vytáhl hledati bezživotí jeho, byl na poušti Zif v lese. 16 Vstav pak Jonata syn Saulův, přišel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu. 17 A řekl jemu: Neboj se, neboť nenalezne tebe ruka Saule otce mého, ale ty kralovati budeš nad Izraelem, a já budu druhý po tobě. Však i Saul otec můj zná to. 18 I učinili smlouvu oba před Hospodinem; a David zůstal v lese, Jonata pak navrátil se do domu svého. 19 Tedy přišli Zifejští k Saulovi do Gabaa, řkouce: Zdaliž David nepokrývá se u nás v horách, v lese, na pahrbku Hachile, kterýž jest na pravé straně pouště. 20 Protož nyní podlé vší žádosti duše své, ó králi, přitáhni stěží, my se pak přičiníme, abychom jej vydali v ruce královy. 21 I řekl Saul: Požehnaní vy od Hospodina, že mne litujete. 22 Jdětež medle, ujisťte se tím ještě lépe, přezvězte a shlédněte místo jeho, kam se obrátí, kdo ho tam viděl; nebo mi praveno, že divných chytrostí užívá. 23 Vyšpehujtež tedy a vyzvězte všecky skrejše, v nichž se kryje, a navraťte se ke mně s věcí jistou, i potáhnu s vámi, a jestliže v zemi jest, hledati ho budu ve všech tisících Judských. 24 Kteřížto vstavše, navrátili se do Zif před Saulem; David pak a muži jeho byli na poušti Maon, na rovinách po pravé straně pouště. 25 Nebo jakž vytáhl Saul s lidem svým hledati ho, oznámeno bylo to Davidovi, kterýž sstoupil s skály a bydlil na poušti Maon. O čemž Saul uslyšav, honil Davida po poušti Maon. 26 A tak Saul táhl s jedné strany hory, David pak a muži jeho po druhé straně hory. A pospíšil David, aby mohl utéci od tváři Saulovy; nebo Saul s lidem svým obkličovali Davida i muže jeho, aby je zjímali. 27 V tom přišel posel k Saulovi, řka: Pospěš a přiď, nebo Filistinští vtrhli do země. 28 A protož navrátil se Saul od honění Davida, táhl proti Filistinským. Pročež nazvali to místo: Skála rozdělující.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
David scapă Cheila
1 Au venit și au spus lui David: „Iată că filistenii au început lupta împotriva CheileiIos. 15:44. și au jefuit ariile." 2 David a întrebatVers. 4,6,9. Cap. 30:8.2 Sam. 5:19,23. pe Domnul și a zis: „Să mă duc și să bat pe filistenii aceștia?" Și Domnul i-a răspuns: „Du-te, bate pe filisteni și izbăvește Cheila." 3 Dar oamenii lui David i-au zis: „Iată că noi ne temem chiar aici, în Iuda. Ce va fi când vom merge la Cheila, împotriva oștilor filistenilor?" 4 David a întrebat iarăși pe Domnul. Și Domnul i-a răspuns: „Scoală-te și coboară-te la Cheila, căci dau pe filisteni în mâinile tale." 5 David s-a dus dar cu oamenii lui la Cheila și s-a bătut împotriva filistenilor; le-a luat vitele și le-a pricinuit o mare înfrângere. Astfel a izbăvit David pe locuitorii din Cheila. 6 Când a fugitCap. 22:20. Abiatar, fiul lui Ahimelec, la David, în Cheila, s-a coborât cu efodul în mână. 7 Saul a fost înștiințat de sosirea lui David la Cheila și a zis: „Dumnezeu îl dă în mâinile mele, căci a venit și s-a închis într-o cetate cu porți și zăvoare." 8 Și Saul a chemat tot poporul la război ca să se coboare la Cheila și să împresoare pe David și pe oamenii lui. 9 David, luând cunoștință de acest plan rău pe care-l punea la cale Saul împotriva lui, a zisNum. 27:21. Cap. 30:7. preotului Abiatar: „Adu efodul!" 10 Și David a zis: „Doamne, Dumnezeul lui Israel, robul Tău a aflat că Saul vrea să vină la Cheila ca să nimiceascăCap. 22:19. cetatea din pricina mea. 11 Mă vor da în mâinile lui locuitorii din Cheila? Se va coborî Saul aici, cum a aflat robul Tău? Doamne, Dumnezeul lui Israel, binevoiește și descoperă lucrul acesta robului Tău!" Și Domnul a răspuns: „Se va coborî." 12 David a mai zis: „Mă vor da locuitorii din Cheila pe mine și pe oamenii mei în mâinile lui Saul?" Și Domnul a răspuns: „Te vor da." 13 Atunci, David s-a sculat cu oamenii lui, în numărCap. 22:2;25:13. de aproape șase sute de inși, au ieșit din Cheila și s-au dus unde au putut. Saul, aflând că David a scăpat din Cheila, s-a oprit din mers. 14 David a locuit în pustie, în locuri întărite, și a rămas pe muntelePs. 11:1. din pustia ZifIos. 15:55.. Saul îl căutaPs. 54:3,4. mereu, dar Dumnezeu nu l-a dat în mâinile lui.
David în pustiile Zif și Maon
15 David, văzând că Saul a pornit să-i ia viața, a stat în pustia Zif, în pădure. 16 Atunci, Ionatan, fiul lui Saul, s-a sculat și s-a dus la David în pădure. El i-a întărit încrederea în Dumnezeu 17 și i-a zis: „Nu te teme de nimic, căci mâna tatălui meu Saul nu te va atinge. Tu vei domni peste Israel și eu voi fi al doilea după tine; tatăl meu Saul știeCap. 24:20. și el bine lucrul acesta." 18 Au făcut iarăși amândoi legământCap. 18:3;20:16,42.2 Sam. 21:7. înaintea Domnului și David a rămas în pădure, iar Ionatan s-a dus acasă. 19 ZifițiiCap. 26:1. Ps. 54, titlu. s-au suit la Saul, la Ghibea, și au zis: „Nu-i David ascuns între noi în locuri întărite, în pădure, pe dealul Hachila, care este la miazăzi de pustie? 20 Coboară-te dar, împărate, fiindcă aceasta este toată dorința sufletului tău; lasă pe noi dacăPs. 54:3. e vorba să-l dăm în mâinile împăratului." 21 Saul a zis: „Domnul să vă binecuvânteze că aveți milă de mine! 22 Duceți-vă, vă rog, de mai cercetați, ca să știți și să descoperiți în ce loc și-a îndreptat pașii și cine l-a văzut, căci mi s-a spus că este foarte șiret. 23 Cercetați și vedeți toate locurile unde se ascunde, veniți apoi la mine cu ceva temeinic și voi porni cu voi. Dacă este în țară, îl voi căuta printre toate miile lui Iuda." 24 S-au sculat dar și s-au dus la Zif înaintea lui Saul. David și oamenii lui erau în pustia MaonIos. 15:55. Cap. 25:2., și anume în câmpia dinspre miazăzi de pustie. 25 Saul a plecat cu oamenii săi în căutarea lui David. Despre lucrul acesta s-a dat de veste lui David, care s-a coborât la stâncă și a rămas în pustia Maon. Saul, când a auzit, a urmărit pe David în pustia Maon. 26 Saul mergea pe o parte a muntelui, și David cu oamenii lui, pe cealaltă parte a muntelui. David fugeaPs. 31:22. repede, ca să scape de Saul. Dar Saul și oamenii lui chiar înconjuraserăPs. 17:9. pe David și pe ai lui, ca să pună mâna pe ei, 27 când un sol2 Împ. 19:9. a venit și a spus lui Saul: „Grăbește-te să vii, căci au năvălit filistenii în țară." 28 Saul a încetat să urmărească pe David și s-a întors să iasă înaintea filistenilor. De aceea, locul acela s-a numit Sela-Hamahlecot (Stânca împărțirii). 29 De acolo, David s-a suit spre locurile întărite din En-Ghedi2 Cron. 20:2. și a locuit acolo.