1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

1 Geras vardas yra vertingesnis už didelius turtus, o palankumas­už sidabrą ir auksą.

2 Turtuolis ir vargšas turi bendra: juos abu sutvėrė Viešpats.

3 Supratingas numato pavojų ir pasislepia, o neišmanėlis eina ir nukenčia.

4 Nusižeminimas ir Viešpaties baimė atneša turtus, garbę ir gyvenimą.

5 Veidmainio kelias pilnas erškėčių ir žabangų; kas saugo savo gyvybę, išvengs jų.

6 Parodyk vaikui kelią, kuriuo jis turi eiti, tai ir pasenęs jis nenukryps nuo jo.

7 Turtingas viešpatauja vargšui; skolininkas tampa skolintojo vergu.

8 Kas sėja neteisybę, pjauna nelaimes; jo pykčio rykštė plaka jį.

9 Dosnus žmogus bus palaimintas, nes jis dalinasi savo duona su beturčiu.

10 Išmesk niekintoją, ir liausis vaidai, barniai ir priekaištai.

11 Kas mėgsta širdies tyrumą ir yra maloningas kalboje, tas draugaus su karaliumi.

12 Viešpats saugo pažinimą, bet neištikimojo žodžius Jis paverčia niekais.

13 Tinginys sako: "Liūtas yra lauke, jis sudraskys mane gatvėje!"

14 Svetimos moters lūpos­gili duobė; tas, kuriuo Viešpats bjaurisi, įkris į ją.

15 Kvailystė prisirišusi prie vaiko širdies, bet pamokymo rykštė išvaro ją.

16 Kas skriaudžia beturtį, norėdamas praturtėti, ir kas duoda turtingam, pats nuskurs.

17 Atidžiai klausykis išminčių žodžių, palenk savo širdį prie mano pažinimo.

18 Tau bus malonu laikyti juos savo širdyje, ir jie tiks tavo lūpose.

19 Šiandien tave mokau, kad tu galėtum pasitikėti Viešpačiu.

20 Ar aš neužrašiau tau prakilnių dalykų apie patarimus ir pažinimą,

21 kad pamokyčiau tave tiesos žodžių tikrumo ir tu galėtum duoti atsakymą tiems, kurie klaus tavęs?

22 Neapiplėšk beturčių dėl to, kad jie yra beturčiai, ir neskriausk nukentėjusiojo teisme,

23 nes Viešpats gins jų bylą ir išplėš sielą tų, kurie juos plėšė.

24 Nedraugauk su pikčiurna ir neik su ūmiu žmogumi,

25 kad neišmoktum jo kelių ir nepastatytum spąstų savo sielai.

26 Nebūk iš tų, kurie paduoda ranką, laiduodami už svetimą skolą;

27 jei negalėsi sumokėti, kodėl iš tavęs turėtų atimti tavo guolį?

28 Nepakeisk senų žemės ribų, kurias tavo tėvai nustatė.

29 Ar matei stropaus žmogaus darbą? Jis stovės prieš karalių, jam nereikės stovėti prieš paprastus žmones.