1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
1 Nepavydėk piktiems žmonėms ir nenorėk būti su jais,
2 nes jie mąsto apie smurtą ir kalba apie apgaulę.
3 Namai statomi išmintimi ir įtvirtinami supratimu.
4 Pažinimu jie pripildomi visokių brangių ir vertingų turtų.
5 Išmintingas žmogus yra stiprus, ir pažinimas padidina jėgas.
6 Kariaudamas klausyk išmintingų patarimų; daug patarėjų suteikia saugumą.
7 Kvailiui išmintis nepasiekiama, pasitarimuose jis neatveria burnos.
8 Kas planuoja daryti pikta, bus vadinamas nedoru žmogumi.
9 Planuoti kvailystes yra nuodėmė; žmonės bjaurisi niekintoju.
10 Kas palūžta nelaimės metu, tas silpnas.
11 Išlaisvink tuos, kurie vedami mirti, išgelbėk pasmerktus nužudyti.
12 Ar sakysi, kad to nežinojai? Ar širdžių Tyrėjas nežino? Jis stebi tavo sielą ir visa žino, ir atlygins žmogui pagal jo darbus.
13 Mano sūnau, valgyk medų, nes jis geras, ir korį, nes jis saldus tavo liežuviui.
14 Taip ir išminties pažinimas tavo sielai: suradęs ją, turi ateitį, tavo viltis nebus tuščia.
15 Netykok, nedorėli, prie teisiojo namų ir nedrumsk jam ramybės.
16 Teisusis septynis kartus krinta ir vėl atsikelia, bet nedorėlis įpuls į pražūtį.
17 Nesidžiauk, kai tavo priešas krinta; nedžiūgauk savo širdyje, kai jis suklumpa,
18 kad Viešpats pamatęs nenukreiptų nuo jo savo rūstybės, nes tai Jam nepatinka.
19 Nesijaudink dėl piktadarių ir nepavydėk nedorėliams.
20 Piktadarys neturi ateities, o nedorėlio žiburys užges.
21 Mano sūnau, bijok Viešpaties ir karaliaus, nesusidėk su maištininkais.
22 Jų pražūtis ateis netikėtai, ir kas žino, ko jie susilauks nuo tų dviejų.
23 Tai taip pat išmintingiems. Būti šališkam teisme yra negerai.
24 Kas sako nedorėliui, kad jis teisus, tą keiks jo tauta ir juo bjaurėsis.
25 Tie, kurie jį sudraus, bus mėgstami, ir palaiminimai užgrius juos.
26 Tinkamas atsakymas yra kaip pabučiavimas.
27 Atlik darbus laukuose, paruošk tinkamai dirvą ir tada statyk savo namus.
28 Neliudyk neteisingai prieš savo artimą ir neapgaudinėk.
29 Nesakyk: "Kaip jis man padarė, taip aš jam padarysiu; aš atlyginsiu jam".
30 Aš ėjau pro tinginio lauką ir neišmanėlio vynuogyną.
31 Visur augo erškėčiai ir buvo pilna dilgėlių, o akmeninė tvora buvo apgriuvus.
32 Aš žiūrėjau, apsvarsčiau ir pasimokiau:
33 "Truputį pamiegosi, truputį pasnausi, truputį pagulėsi, sudėjęs rankas,
34 ir ateis skurdas kaip pakeleivis ir nepriteklius kaip ginkluotas plėšikas".