1 Chi si separa dagli altri cerca la propria soddisfazione e si arrabbia contro tutto ciò che è giusto.

2 Lo stolto prende piacere, non nella prudenza, ma soltanto nel manifestare ciò che ha nel cuore.

3 Quando viene l’empio, viene anche il disprezzo e, con la vergogna, viene il disonore.

4 Le parole della bocca di un uomo sono acque profonde; la fonte di sapienza è un ruscello che scorre perenne.

5 Non è bene avere dei riguardi personali per l’empio, per fare torto al giusto nel giudizio.

6 Le labbra dello stolto causano liti, e la sua bocca attira percosse.

7 La bocca dello stolto è la sua rovina, e le sue labbra sono un laccio per la sua anima.

8 Le parole del maldicente sono come ghiottonerie, e penetrano fino nell’intimo delle viscere.

9 Anche colui che è pigro nel suo lavoro è fratello del dissipatore.

10 Il nome dell’Eterno è una forte torre; il giusto vi corre e vi trova un alto rifugio.

11 I beni del ricco sono la sua città forte; sono come un’alta muraglia, nella sua immaginazione.

12 Prima della rovina, il cuore dell’uomo s’innalza, ma l’umiltà precede la gloria.

13 Chi risponde prima di avere ascoltato, mostra la sua follia, e rimane confuso.

14 Lo spirito dell’uomo lo sostiene quando egli è infermo; ma lo spirito abbattuto chi lo solleverà?

15 Il cuore dell’uomo intelligente acquista la scienza, e l’orecchio dei saggi la cerca.

16 I regali che uno fa gli aprono la strada e gli danno accesso ai grandi.

17 Il primo a perorare la propria causa sembra che abbia ragione; ma viene l’altra parte, e lo mette alla prova.

18 La sorte fa cessare le liti e decide fra i grandi.

19 Un fratello offeso è più inespugnabile di una città forte; e le liti tra fratelli sono come le sbarre di un castello.

20 Con il frutto della sua bocca l’uomo sazia il corpo; si sazia con il prodotto delle sue labbra.

21 Morte e vita sono in potere della lingua; chi la ama ne mangerà i frutti.

22 Chi ha trovato moglie ha trovato un bene e ha ottenuto un favore dall’Eterno.

23 Il povero parla supplicando, e il ricco risponde con durezza.

24 Chi ha molti amici li ha per sua disgrazia; ma c’è un amico che è più affezionato di un fratello.

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se. 2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho. 3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka. 4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti. 5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu. 6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví. 7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho. 8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače. 10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen. 11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho. 12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení. 13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost. 14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese? 15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění. 16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej. 17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej. 18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává. 19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu. 20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude. 21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho. 22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina. 23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě. 24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.