1 Chi ama la correzione ama la scienza, ma chi odia la riprensione è uno stupido.

2 L’uomo buono ottiene il favore dell’Eterno, ma l’Eterno condanna l’uomo pieno di malizia.

3 L’uomo non diventa stabile con l’empietà, ma la radice dei giusti non sarà mai smossa.

4 La donna virtuosa è la corona del marito, ma quella che fa vergogna gli è un tarlo nelle ossa.

5 I pensieri dei giusti sono equità, ma i disegni degli empi sono frode.

6 Le parole degli empi insidiano la vita, ma la bocca degli uomini retti procura liberazione.

7 Gli empi, una volta rovesciati, non sono più, ma la casa dei giusti rimane in piedi.

8 L’uomo è lodato in proporzione del suo senno, ma chi ha il cuore pervertito sarà disprezzato.

9 È meglio essere in umile stato e avere un servo, che fare il superbo e mancare di pane.

10 Il giusto ha cura della vita del suo bestiame, ma il cuore degli empi è crudele.

11 Chi coltiva la sua terra avrà pane da saziarsi, ma chi va dietro ai fannulloni è privo di senno.

12 L’empio desidera la preda dei malvagi, ma la radice dei giusti porta il suo frutto.

13 Nel peccato delle labbra sta un’insidia funesta, ma il giusto sfuggirà a tale avversità.

14 Per il frutto della sua bocca l’uomo è saziato di beni, e a ognuno è reso secondo l’opera delle sue mani.

15 La via dello stolto è diritta ai suoi occhi, ma chi ascolta i consigli è saggio.

16 Lo stolto lascia scorgere subito il suo cruccio, ma chi maschera un’offesa è uomo prudente.

17 Chi dice la verità proclama ciò che è giusto, ma il falso testimone parla con inganno.

18 C’è chi, parlando senza riflettere, trafigge come spada, ma la lingua dei saggi procura guarigione.

19 Il labbro veritiero è stabile per sempre, ma la lingua bugiarda non dura che un istante.

20 L’inganno è nel cuore di chi trama il male, ma per chi nutre propositi di pace c’è gioia.

21 Nessun male colpisce il giusto, ma gli empi sono pieni di guai.

22 Le labbra bugiarde sono un abominio per l’Eterno, ma quelli che agiscono con sincerità gli sono graditi.

23 L’uomo prudente nasconde quello che sa, ma il cuore degli stolti proclama la loro follia.

24 La mano dei diligenti dominerà, ma la pigra sarà per il lavoro forzato.

25 Il dolore che è nel cuore dell’uomo lo abbatte, ma la parola buona lo rallegra.

26 Il giusto indica la strada al suo compagno, ma la via degli empi li fa smarrire.

27 Il pigro non arrostisce la sua caccia, ma la solerzia è per l’uomo un tesoro prezioso.

28 Nel sentiero della giustizia sta la vita, e nella via che essa traccia non c’è morte.

1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest. 2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh. 3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se. 4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí. 5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé. 6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je. 7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí. 8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání. 9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba. 10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest. 11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest. 12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji. 13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení. 14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh. 15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest. 16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá. 17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest. 18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství. 19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý. 20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí. 21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým. 22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu. 23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství. 24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat. 25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji. 26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je. 27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude. 28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.