1 Quando ti siedi a mensa con un principe, rifletti bene su chi ti sta davanti; 2 mettiti un coltello alla gola, se tu sei ingordo. 3 Non desiderare i suoi bocconi delicati, sono un cibo ingannatore.

4 Non ti affannare per diventare ricco, smetti di applicarvi la tua intelligenza. 5 Vuoi fissare lo sguardo su ciò che scompare? Poiché la ricchezza si fa delle ali, come l’aquila che vola verso il cielo.

6 Non mangiare il pane di chi ha l’occhio maligno e non desiderare i suoi cibi delicati; 7 poiché, nel suo intimo, egli è calcolatore. "Mangia e bevi!", ti dirà, ma il suo cuore non è con te. 8 Vomiterai il boccone che avrai mangiato e avrai perso le tue belle parole.

9 Non rivolgere la parola allo stolto, perché disprezzerà il senno dei tuoi discorsi.

10 Non spostare il confine antico e non entrare nei campi degli orfani, 11 perché il loro vendicatore è potente; egli difenderà la loro causa contro di te.

12 Applica il tuo cuore all’istruzione e gli orecchi alle parole della scienza.

13 Non risparmiare la correzione al bambino; se lo batti con la verga, non morirà; 14 lo batterai con la verga, ma salverai l’anima sua dal soggiorno dei morti.

15 Figlio mio, se il tuo cuore è saggio, anche il mio cuore si rallegrerà; 16 il mio cuore esulterà quando le tue labbra diranno cose rette.

17 Il tuo cuore non porti invidia ai peccatori, ma perseveri sempre nel timore dell’Eterno; 18 poiché c’è un avvenire, e la tua speranza non sarà delusa.

19 Ascolta, figlio mio, sii saggio e dirigi il cuore per la retta via. 20 Non essere di quelli che sono bevitori di vino, che sono ghiotti mangiatori di carne; 21 perché l’ubriacone e il ghiottone impoveriranno e i dormiglioni se ne andranno vestiti di stracci.

22 Da’ retta a tuo padre che ti ha generato, e non disprezzare tua madre quando sarà vecchia. 23 Acquista verità e non la vendere, acquista sapienza, istruzione e intelligenza.

24 Il padre del giusto esulta grandemente; chi ha generato un saggio, ne avrà gioia. 25 Possano tuo padre e tua madre rallegrarsi, e possa gioire colei che ti ha partorito!

26 Figlio mio, dammi il tuo cuore, e gli occhi tuoi prendano piacere nelle mie vie; 27 perché la prostituta è una fossa profonda, e la straniera, un pozzo stretto. 28 Anche lei sta in agguato come un ladro, e accresce fra gli uomini il numero dei traditori.

29 Per chi sono gli "ahi"? per chi gli "ahimè"? per chi le liti? per chi i lamenti? per chi le ferite senza ragione? per chi gli occhi rossi? 30 Per chi indugia a lungo presso il vino, per quelli che vanno a gustare il vino tagliato. 31 Non guardare il vino quando rosseggia, quando scintilla nel calice e va giù così facilmente! 32 Alla fine, esso morde come un serpente e punge come una vipera. 33 I tuoi occhi vedranno cose strane, e il tuo cuore farà dei discorsi pazzi. 34 Sarai come chi giace in mezzo al mare, come chi giace in cima all’albero della nave. 35 Dirai: "Mi hanno picchiato e non mi hanno fatto male; mi hanno percosso e non me ne sono accorto; quando mi sveglierò? tornerò a cercarne ancora!".

1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.