1 Proverbi di Salomone. Un figlio saggio rallegra suo padre, ma un figlio stolto è il dolore di sua madre.

2 I tesori di empietà non giovano, ma la giustizia libera dalla morte.

3 L’Eterno non permette che il giusto soffra la fame, ma respinge insoddisfatta l’avidità degli empi.

4 Chi lavora con mano pigra impoverisce, ma la mano dei diligenti fa arricchire.

5 Chi raccoglie d’estate è un figlio prudente, ma chi dorme durante la raccolta è un figlio che fa vergogna.

6 Benedizioni vengono sul capo dei giusti, ma la violenza copre la bocca degli empi.

7 La memoria del giusto è in benedizione, ma il nome degli empi marcisce.

8 Il cuore saggio accetta i precetti, ma le labbra stolte vanno in rovina.

9 Chi cammina nell’integrità cammina sicuro, ma chi va per vie tortuose sarà scoperto.

10 Chi ammicca con l’occhio causa dolore, e chi ha le labbra stolte va in rovina.

11 La bocca del giusto è una fonte di vita, ma la bocca degli empi nasconde violenza.

12 L’odio provoca liti, ma l’amore copre ogni errore.

13 Sulle labbra dell’uomo intelligente si trova la sapienza, ma il bastone è per il dorso di chi è privo di senno.

14 I saggi tengono in serbo la scienza, ma la bocca dello stolto è una rovina imminente.

15 I beni del ricco sono la sua città forte; la rovina dei poveri è la loro povertà.

16 Il salario del giusto serve alla vita, le entrate dell’empio servono al peccato.

17 Chi tiene conto della correzione, segue il cammino della vita; ma chi non fa caso della riprensione si smarrisce.

18 Chi maschera l’odio ha labbra bugiarde, e chi sparge la calunnia è uno stolto.

19 Nella moltitudine delle parole non manca la colpa, ma chi frena le sue labbra è prudente.

20 La lingua del giusto è argento scelto; il cuore degli empi vale poco.

21 Le labbra del giusto nutrono molti, ma gli stolti muoiono per mancanza di senno.

22 Ciò che fa ricchi è la benedizione dell’Eterno e il tormento che uno si dà non le aggiunge nulla.

23 Commettere un delitto, per lo stolto, è come uno spasso; così è la sapienza per l’uomo accorto.

24 All’empio succede quello che teme, ma ai giusti è concesso quello che desiderano.

25 Come tempesta che passa, l’empio non è più, ma il giusto ha un fondamento eterno.

26 Come l’aceto ai denti e il fumo agli occhi, così è il pigro per chi lo manda.

27 Il timore dell’Eterno accresce i giorni, ma gli anni degli empi saranno accorciati.

28 L’attesa dei giusti è gioia, ma la speranza degli empi perirà.

29 La via dell’Eterno è una fortezza per l’uomo integro, ma una rovina per i malfattori.

30 Il giusto non sarà mai smosso, ma gli empi non abiteranno la terra.

31 La bocca del giusto sgorga sapienza, ma la lingua perversa sarà soppressa.

32 Le labbra del giusto conoscono ciò che è gradito, ma la bocca degli empi è piena di perversità.

1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své. 2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti. 3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí. 4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje. 5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí. 6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost. 7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí. 8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne. 9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude. 10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne. 11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost. 12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení. 13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna. 14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření. 15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření. 16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu. 17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí. 18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest. 19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest. 20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí. 21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají. 22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení. 23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží. 24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh. 25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý. 26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají. 27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají. 28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne. 29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost. 30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi. 31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude. 32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.