1 Figlio mio, custodisci le mie parole, e fa’ tesoro dei miei comandamenti. 2 Osserva i miei comandamenti e vivrai; custodisci il mio insegnamento come la pupilla degli occhi. 3 Legali alle dita, scrivili sulla tavola del tuo cuore. 4 Di’ alla sapienza: "Tu sei mia sorella", e chiama l’intelligenza amica tua, 5 affinché ti preservino dalla donna altrui, dall’estranea che usa parole seducenti. 6 Ero alla finestra della mia casa e, dietro alla mia persiana, stavo guardando, 7 quando vidi, tra gli sciocchi, scorsi, tra i giovani, un ragazzo privo di senno, 8 che passava per la strada, presso l’angolo dove lei abitava, e si dirigeva verso la sua casa, 9 al crepuscolo, sul declinare del giorno, quando la notte si faceva nera, oscura. 10 Ed ecco farglisi incontro una donna in abito da prostituta e astuta di cuore, 11 turbolenta e insolente, che non teneva piede in casa: 12 ora in strada, ora per le piazze, e in agguato presso ogni angolo. 13 Lei lo prese, lo baciò, e sfacciatamente gli disse: 14 "Dovevo fare un sacrificio di ringraziamento; oggi ho sciolto i miei voti; 15 perciò ti sono venuta incontro per cercarti, e ti ho trovato. 16 Ho adornato il mio letto con morbidi tappeti, con coperte ricamate con filo d’Egitto; 17 l’ho profumato di mirra, di aloe e di cinnamomo. 18 Vieni inebriamoci d’amore fino al mattino, deliziamoci in amorosi piaceri; 19 poiché mio marito non è in casa; è andato in viaggio lontano; 20 ha preso con sé un sacchetto di denaro, non tornerà a casa che al plenilunio". 21 Lei lo sedusse con le sue molte lusinghe, lo trascinò con la dolcezza delle sue labbra. 22 Egli le andò dietro subito, come un bue va al macello, come uno stolto è condotto ai ceppi che lo castigheranno, 23 come un uccello si affretta al laccio, senza sapere che è teso contro la sua vita, finché una freccia gli trapassi il fegato.

24 Ora dunque, figlioli, ascoltatemi e state attenti alle parole della mia bocca. 25 Il tuo cuore non si lasci trascinare nelle vie di una tale donna; non ti sviare per i suoi sentieri; 26 perché molti ne ha fatti cadere feriti a morte, e grande è la moltitudine di quelli che ha uccisi. 27 La sua casa è la via del soggiorno dei morti, la strada che scende alle camere interne della morte.

1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe. 2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých. 3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého. 4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj, 5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí. 6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje, 7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého. 8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel, 9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě. 10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce, 11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její, 12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící. 13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu: 14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj. 15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě. 16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými, 17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí. 18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti. 19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou. 20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého. 21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej. 22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl. 23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest. 24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých. 25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích. 26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní. 27 Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.