1 Canto dei pellegrinaggi. Ricordati, o Eterno, a favor di Davide, di tutte le sue fatiche:2 com’egli giurò all’Eterno e fece voto al Potente di Giacobbe, dicendo:3 Certo, non entrerò nella tenda della mia casa, né salirò sul letto ove mi corico,4 non darò sonno ai miei occhi, né riposo alle mie palpebre,5 finché abbia trovato un luogo per l’Eterno, una dimora per il Potente di Giacobbe.6 Ecco abbiamo udito che l’Arca era in Efrata; l’abbiam trovata nei campi di Jaar.7 Andiamo nella dimora dell’Eterno, adoriamo dinanzi allo sgabello de’ suoi piedi!8 Lèvati, o Eterno, vieni al luogo del tuo riposo, tu e l’Arca della tua forza.9 I tuoi sacerdoti siano rivestiti di giustizia, e giubilino i tuoi fedeli.10 Per amor di Davide tuo servitore, non respingere la faccia del tuo unto.11 L’Eterno ha fatto a Davide questo giuramento di verità, e non lo revocherà: Io metterò sul tuo trono un frutto delle tue viscere.12 Se i tuoi figliuoli osserveranno il mio patto e la mia testimonianza che insegnerò loro, anche i loro figliuoli sederanno sul tuo trono in perpetuo.13 Poiché l’Eterno ha scelto Sion, l’ha desiderata per sua dimora.14 Questo è il mio luogo di riposo in eterno; qui abiterò, perché l’ho desiderata.15 Io benedirò largamente i suoi viveri, sazierò di pane i suoi poveri.16 I suoi sacerdoti li vestirò di salvezza, e i suoi fedeli giubileranno con gran gioia.17 Quivi farò crescere la potenza di Davide, e quivi terrò accesa una lampada al mio unto.18 I suoi nemici li vestirò di vergogna, ma su di lui fiorirà la sua corona.

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.