1 Salmo di Davide. O Eterno io tinvoco; affrettati a rispondermi. Porgi lorecchio alla mia voce quandio grido a te.
2 La mia preghiera stia nel tuo cospetto come lincenso, lelevazione delle mie mani come il sacrifizio della sera.
3 O Eterno, poni una guardia dinanzi alla mia bocca, guarda luscio delle mie labbra.
4 Non inclinare il mio cuore ad alcuna cosa malvagia, per commettere azioni empie con gli operatori diniquità; e fa chio non mangi delle loro delizie.
5 Mi percuota pure il giusto; sarà un favore; mi riprenda pure; sarà come olio sul capo; il mio capo non lo rifiuterà; anzi malgrado la loro malvagità, continuerò a pregare.
6 I loro giudici saran precipitati per il fianco delle rocce, e si darà ascolto alle mie parole, perché sono piacevoli.
7 Come quando si ara e si rompe la terra, le nostre ossa sono sparse allingresso del soggiorno dei morti.
8 Poiché a te son vòlti gli occhi miei, o Eterno, o Signore; in te mi rifugio, non abbandonare lanima mia.
9 Guardami dal laccio che mhanno teso, e dagli agguati degli operatori diniquità.
10 Cadano gli empi nelle loro proprie reti, mentre io passerò oltre.
1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.