1 Di Davide. A te, o Eterno, io levo l’anima mia.2 Dio mio, in te mi confido; fa’ ch’io non sia confuso, che i miei nemici non trionfino di me.3 Nessuno di quelli che sperano in te sia confuso; sian confusi quelli che si conducono slealmente senza cagione.4 O Eterno, fammi conoscere le tue vie, insegnami i tuoi sentieri.5 Guidami nella tua verità ed ammaestrami; poiché tu sei l’Iddio della mia salvezza: io spero in te del continuo.6 Ricordati, o Eterno, delle tue compassioni e delle tue benignità, perché sono ab eterno.7 Non ti ricordar de’ peccati della mia giovinezza, né delle mie trasgressioni; secondo la tua benignità icordati di me per amor della tua bontà, o Eterno.8 L’Eterno è buono e diritto; perciò insegnerà la via ai peccatori.9 Guiderà i mansueti nella giustizia, insegnerà ai mansueti la sua via.10 Tutti i sentieri dell’Eterno sono benignità e verità per quelli che osservano il suo patto e le sue testimonianze.11 Per amor del tuo nome, o Eterno, perdona la mia iniquità, perch’ella è grande.12 Chi è l’uomo che tema l’Eterno? Ei gl’insegnerà la via che deve scegliere.13 L’anima sua dimorerà nel benessere, e la sua progenie erederà la terra.14 Il segreto dell’Eterno è per quelli che lo temono, ed egli fa loro conoscere il suo patto.15 I miei occhi son del continuo verso l’Eterno, perch’egli è quel che trarrà i miei piedi dalla rete.16 Volgiti a me, ed abbi pietà di me, perch’io son solo ed afflitto.17 Le angosce del mio cuore si sono aumentate; traimi fuori dalle mie distrette.18 Vedi la mia afflizione ed il mio affanno, e perdonami tutti i miei peccati.19 Vedi i miei nemici, perché son molti, e m’odiano d’un odio violento.20 Guarda l’anima mia e salvami; fa’ ch’io non sia confuso, perché mi confido in te.21 L’integrità e la dirittura mi proteggano, perché spero in te.22 O Dio, libera Israele da tutte le sue tribolazioni.

1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.