1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

1 Ó Deus do meu louvor, não te cales,2 Pois a boca do ímpio e a boca do enganador estão abertas contra mim. Têm falado contra mim com uma língua mentirosa.3 Eles me cercaram com palavras odiosas, e pelejaram contra mim sem causa.4 Em recompensa do meu amor são meus adversários; mas eu faço oração.5 E me deram mal pelo bem, e ódio pelo meu amor.6 Põe sobre ele um ímpio, e Satanás esteja à sua direita.7 Quando for julgado, saia condenado; e a sua oração se lhe torne em pecado.8 Sejam poucos os seus dias, e outro tome o seu ofício.9 Sejam órfãos os seus filhos, e viúva sua mulher.10 Sejam vagabundos e pedintes os seus filhos, e busquem pão fora dos seus lugares desolados.11 Lance o credor mão de tudo quanto tenha, e despojem os estranhos o seu trabalho.12 Não haja ninguém que se compadeça dele, nem haja quem favoreça os seus órfãos.13 Desapareça a sua posteridade, o seu nome seja apagado na seguinte geração.14 Esteja na memória do Senhor a iniquidade de seus pais, e não se apague o pecado de sua mãe.15 Antes estejam sempre perante o Senhor, para que faça desaparecer a sua memória da terra.16 Porquanto não se lembrou de fazer misericórdia; antes perseguiu ao homem aflito e ao necessitado, para que pudesse até matar o quebrantado de coração.17 Visto que amou a maldição, ela lhe sobrevenha, e assim como não desejou a bênção, ela se afaste dele.18 Assim como se vestiu de maldição, como sua roupa, assim penetre ela nas suas entranhas, como água, e em seus ossos como azeite.19 Seja para ele como a roupa que o cobre, e como cinto que o cinja sempre.20 Seja este o galardão dos meus contrários, da parte do Senhor, e dos que falam mal contra a minha alma.21 Mas tu, ó Deus o Senhor, trata comigo por amor do teu nome, porque a tua misericórdia é boa, livra-me,22 Pois estou aflito e necessitado, e o meu coração está ferido dentro de mim.23 Vou-me como a sombra que declina; sou sacudido como o gafanhoto.24 De jejuar estão enfraquecidos os meus joelhos, e a minha carne emagrece.25 E ainda lhes sou opróbrio; quando me contemplam, movem as cabeças.26 Ajuda-me, ó Senhor meu Deus, salva-me segundo a tua misericórdia.27 Para que saibam que esta é a tua mão, e que tu, Senhor, o fizeste.28 Amaldiçoem eles, mas abençoa tu; quando se levantarem fiquem confundidos; e alegre-se o teu servo.29 Vistam-se os meus adversários de vergonha, e cubram-se com a sua própria confusão como com uma capa.30 Louvarei grandemente ao Senhor com a minha boca; louvá-lo-ei entre a multidão.31 Pois se porá à direita do pobre, para o livrar dos que condenam a sua alma.