1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.

1 Lembra-te, Senhor, de Davi, e de todas as suas aflições.2 Como jurou ao Senhor, e fez votos ao poderoso Deus de Jacó, dizendo:3 Certamente que não entrarei na tenda de minha casa, nem subirei à minha cama,4 Não darei sono aos meus olhos, nem repouso às minhas pálpebras,5 Enquanto não achar lugar para o Senhor, uma morada para o poderoso Deus de Jacó.6 Eis que ouvimos falar dela em Efrata, e a achamos no campo do bosque.7 Entraremos nos seus tabernáculos; prostrar-nos-emos ante o escabelo de seus pés.8 Levanta-te, Senhor, ao teu repouso, tu e a arca da tua força.9 Vistam-se os teus sacerdotes de justiça, e alegrem-se os teus santos.10 Por amor de Davi, teu servo, não faças virar o rosto do teu ungido.11 O Senhor jurou com verdade a Davi, e não se apartará dela: Do fruto do teu ventre porei sobre o teu trono.12 Se os teus filhos guardarem a minha aliança, e os meus testemunhos, que eu lhes hei de ensinar, também os seus filhos se assentarão perpetuamente no teu trono.13 Porque o Senhor escolheu a Sião; desejou-a para a sua habitação, dizendo:14 Este é o meu repouso para sempre; aqui habitarei, pois o desejei.15 Abençoarei abundantemente o seu mantimento; fartarei de pão os seus necessitados.16 Também vestirei os seus sacerdotes de salvação, e os seus santos saltarão de prazer.17 Ali farei brotar a força de Davi; preparei uma lâmpada para o meu ungido.18 Vestirei os seus inimigos de vergonha; mas sobre ele florescerá a sua coroa.