1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.2 Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,3 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.4 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,5 Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),6 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.7 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.8 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.9 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.10 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.11 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.12 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.13 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.14 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.15 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.16 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.17 Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. [ (Psalms 7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího. ]

1 Senhor meu Deus, em ti confio; salva-me de todos os que me perseguem, e livra-me;2 Para que ele não arrebate a minha alma, como leão, despedaçando-a, sem que haja quem a livre.3 Senhor meu Deus, se eu fiz isto, se há perversidade nas minhas mãos,4 Se paguei com o mal àquele que tinha paz comigo (antes, livrei ao que me oprimia sem causa),5 Persiga o inimigo a minha alma e alcance-a; calque aos pés a minha vida sobre a terra, e reduza a pó a minha glória. (Selá.)6 Levanta-te, Senhor, na tua ira; exalta-te por causa do furor dos meus opressores; e desperta por mim para o juízo que ordenaste.7 Assim te rodeará o ajuntamento de povos; por causa deles, pois, volta-te para as alturas.8 O Senhor julgará os povos; julga-me, Senhor, conforme a minha justiça, e conforme a integridade que há em mim.9 Tenha já fim a malícia dos ímpios; mas estabeleça-se o justo; pois tu, ó justo Deus, provas os corações e as entranhas.10 O meu escudo é de Deus, que salva os retos de coração.11 Deus julga o justo, e se ira com o ímpio todos os dias.12 Se o homem não se converter, Deus afiará a sua espada; já tem armado o seu arco, e está aparelhado.13 E já para ele preparou armas mortais; e porá em ação as suas setas inflamadas contra os perseguidores.14 Eis que ele está com dores de perversidade; concebeu trabalhos, e produziu mentiras.15 Cavou um poço e o fez fundo, e caiu na cova que fez.16 A sua obra cairá sobre a sua cabeça; e a sua violência descerá sobre a sua própria cabeça.17 Eu louvarei ao Senhor segundo a sua justiça, e cantarei louvores ao nome do Senhor altíssimo.