1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

1 A minha alma espera somente em Deus; dele vem a minha salvação.2 Só ele é a minha rocha e a minha salvação; é a minha defesa; não serei grandemente abalado.3 Até quando maquinareis o mal contra um homem? Sereis mortos todos vós, sereis como uma parede encurvada e uma sebe prestes a cair.4 Eles somente consultam como o hão de derrubar da sua excelência; deleitam-se em mentiras; com a boca bendizem, mas nas suas entranhas maldizem. (Selá.)5 Ó minha alma, espera somente em Deus, porque dele vem a minha esperança.6 Só ele é a minha rocha e a minha salvação; é a minha defesa; não serei abalado.7 Em Deus está a minha salvação e a minha glória; a rocha da minha fortaleza, e o meu refúgio estão em Deus.8 Confiai nele, ó povo, em todos os tempos; derramai perante ele o vosso coração. Deus é o nosso refúgio. (Selá.)9 Certamente que os homens de classe baixa são vaidade, e os homens de ordem elevada são mentira; pesados em balanças, eles juntos são mais leves do que a vaidade.10 Não confieis na opressão, nem vos ensoberbeçais na rapina; se as vossas riquezas aumentam, não ponhais nelas o coração.11 Deus falou uma vez; duas vezes ouvi isto: que o poder pertence a Deus.12 A ti também, Senhor, pertence a misericórdia; pois retribuirás a cada um segundo a sua obra.