1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

1 CIERTAMENTE la plata tiene sus veneros, Y el oro lugar donde se forma.

2 El hierro se saca del polvo, Y de la piedra es fundido el metal.

3 A las tinieblas puso término, Y examina todo á la perfección, Las piedras que hay en la oscuridad y en la sombra de muerte.

4 Brota el torrente de junto al morador, Aguas que el pie había olvidado: Sécanse luego, vanse del hombre.

5 De la tierra nace el pan, Y debajo de ella estará como convertida en fuego.

6 Lugar hay cuyas piedras son zafiro, Y sus polvos de oro.

7 Senda que nunca la conoció ave, Ni ojo de buitre la vió:

8 Nunca la pisaron animales fieros, Ni león pasó por ella.

9 En el pedernal puso su mano, Y trastornó los montes de raíz.

10 De los peñascos cortó ríos, Y sus ojos vieron todo lo preciado.

11 Detuvo los ríos en su nacimiento, E hizo salir á luz lo escondido.

12 Empero ¿dónde se hallará la sabiduría? ¿Y dónde está el lugar de la prudencia?

13 No conoce su valor el hombre, Ni se halla en la tierra de los vivientes.

14 El abismo dice: No está en mí: Y la mar dijo: Ni conmigo.

15 No se dará por oro, Ni su precio será á peso de plata.

16 No puede ser apreciada con oro de Ophir, Ni con onique precioso, ni con zafiro.

17 El oro no se le igualará, ni el diamante; Ni se trocará por vaso de oro fino.

18 De coral ni de perlas no se hará mención: La sabiduría es mejor que piedras preciosas.

19 No se igualará con ella esmeralda de Ethiopía; No se podrá apreciar con oro fino.

20 ¿De dónde pues vendrá la sabiduría? ¿Y dónde está el lugar de la inteligencia?

21 Porque encubierta está á los ojos de todo viviente, y á toda ave del cielo es oculta.

22 El infierno y la muerte dijeron: Su fama hemos oído con nuestros oídos.

23 Dios entiende el camino de ella, Y él conoce su lugar.

24 Porque él mira hasta los fines de la tierra, Y ve debajo de todo el cielo.

25 Al dar peso al viento, Y poner las aguas por medida;

26 Cuando él hizo ley á la lluvia, Y camino al relámpago de los truenos:

27 Entonces la veía él, y la manifestaba: Preparóla y descubrióla también.

28 Y dijo al hombre: He aquí que el temor del Señor es la sabiduría, Y el apartarse del mal la inteligencia.