1 {Ein Psalm, ein Einweihungslied des Hauses. Von David.}

2 Ich will dich erheben, Jehova, denn {O. daß} du hast mich emporgezogen und hast nicht über mich sich freuen lassen meine Feinde.

3 Jehova, mein Gott! zu dir habe ich geschrieen, und du hast mich geheilt.

4 Jehova! du hast meine Seele aus dem Scheol heraufgeführt, hast mich belebt aus denen, die in die Grube hinabfahren.

5 Singet Psalmen {Eig. Singspielte; so auch V.12; 33,2 usw.} Jehova, ihr seine Frommen, und preiset sein heiliges Gedächtnis! {d.h. seinen heiligen Namen; vergl. 2. Mose 3,15}

6 Denn ein Augenblick ist in seinem Zorn, ein Leben in seiner Gunst; am Abend kehrt Weinen ein, und am Morgen ist Jubel da.

7 Ich zwar sagte in meinem Wohlergehen: {Eig. in meiner Ruhe, Sorglosigkeit} Ich werde nicht wanken ewiglich.

8 Jehova! in deiner Gunst hattest du festgestellt meinen Berg; {Eig. Stärke bestellt meinem Berge} du verbargst dein Angesicht, ich ward bestürzt.

9 Zu dir, Jehova, rief ich, und zum Herrn flehte ich:

10 Was für Gewinn ist in meinem Blute, in meinem Hinabfahren in die Grube? Wird der Staub dich preisen? Wird er deine Wahrheit verkünden?

11 Höre, Jehova, und sei mir gnädig! Jehova, sei mein Helfer!

12 Meine Wehklage hast du mir in einen Reigen verwandelt, mein Sacktuch {d.h. mein Trauerkleid} hast du gelöst, und mit Freude mich umgürtet;

13 auf daß meine Seele {W. Ehre; wie Ps. 7,5; 16,9} dich besinge und nicht schweige. Jehova, mein Gott, in Ewigkeit werde ich dich preisen!

1 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.

2 Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

3 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

4 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.

5 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

6 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

7 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

8 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

9 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

10 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

11 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

12 I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]