1 {Dem Vorsänger. Von David. Ein Psalm, ein Lied. {Eig. Ein Lied-Psalm} }

2 Möge Gott aufstehen! mögen sich zerstreuen seine Feinde, und vor ihm fliehen seine Hasser! {Vergl. 4. Mose 10,35}

3 Wie Rauch vertrieben wird, so wirst du sie vertreiben; wie Wachs vor dem Feuer zerschmilzt, so werden die Gesetzlosen umkommen vor dem Angesicht Gottes.

4 Aber freuen werden sich die Gerechten, sie werden frohlocken vor dem Angesicht Gottes und jubeln in Freude.

5 Singet Gott, besinget seinen Namen! machet Bahn {W. schüttet auf, d.h. einen Weg} dem, der einherfährt durch die Wüsteneien, Jah ist sein Name, und frohlocket vor ihm!

6 Ein Vater der Waisen und ein Richter der Witwen ist Gott in seiner heiligen Wohnung.

7 Gott {O. ein Gott, der usw.} läßt Einsame {O. einzeln Zerstreute} in einem Hause {d.h. als Gründer eines Hausstandes} wohnen, führt Gefangene hinaus ins Glück; die Widerspenstigen aber wohnen in der Dürre.

8 Gott, als du auszogest vor deinem Volke, als du einherschrittest durch die Wüste, (Sela.)

9 Da bebte die Erde, - auch troffen die Himmel vor Gott - jener Sinai vor Gott, dem Gott Israels. {Vergl. Richt. 5,4. 5}

10 Reichlichen Regen gossest du aus, o Gott; dein Erbteil - wenn es ermattet war, richtetest du es auf.

11 Deine Schar hat darin gewohnt; du bereitetest in deiner Güte für den Elenden, o Gott!

12 Der Herr erläßt das Wort; der Siegesbotinnen {Eig. Verkündigerinnen froher Botschaft} ist eine große Schar.

13 Die Könige der Heere fliehen, sie fliehen, und die Hausbewohnerin verteilt die Beute.

14 Wenn ihr zwischen den Hürden lieget, werdet ihr sein wie die Flügel einer Taube, die überzogen sind mit Silber, und ihre Schwingen mit grüngelbem Golde.

15 Wenn der Allmächtige Könige darin {d.h. in dem Lande} zerstreut, wird es schneeweiß {d.h. viell. von den Gebeinen der Erschlagenen} auf dem Zalmon. {ein Berg bei Sichem; vergl. Richt. 9,48}

16 Der Berg Basans ist ein Berg Gottes, ein gipfelreicher Berg ist der Berg Basans.

17 Warum blicket ihr neidisch, ihr gipfelreichen Berge, auf den Berg, den Gott begehrt hat zu seinem Wohnsitz? Auch wird Jehova daselbst wohnen immerdar.

18 Der Wagen Gottes sind zwei Zehntausende, Tausende und aber Tausende; der Herr ist unter ihnen: - ein Sinai an Heiligkeit.

19 Du bist aufgefahren in die Höhe, du hast die Gefangenschaft gefangen geführt; du hast Gaben empfangen im Menschen, und selbst für Widerspenstige, damit Jehova, {Hebr. Jah} Gott, eine Wohnung habe. {O. im Menschen, damit Jah, Gott, selbst unter Widerspenstigen wohne}

20 Gepriesen sei der Herr! Tag für Tag trägt er unsere Last; {Eig. trägt er Last für uns} Gott {El} ist unsere Rettung. (Sela.)

21 Gott {El} ist uns ein Gott {El} der Rettungen, und bei Jehova, dem Herrn, stehen die Ausgänge vom Tode.

22 Gewiß, Gott wird zerschmettern das Haupt seiner Feinde, den Haarscheitel dessen, der da wandelt in seinen Vergehungen.

23 Der Herr sprach: Ich werde zurückbringen aus Basan, zurückbringen aus den Tiefen des Meeres,

24 Auf daß du deinen Fuß in Blut badest, und die Zunge deiner Hunde von den Feinden ihr Teil habe.

25 Gesehen haben sie deine Züge, o Gott, die Züge meines Gottes, {El} meines Königs im {O. ins} Heiligtum.

26 Voran gingen Sänger, danach Saitenspieler, inmitten tamburinschlagender Jungfrauen.

27 "Preiset Gott, den Herrn, in den Versammlungen, die ihr aus der Quelle Israels seid!"

28 Da sind Benjamin, der Jüngste, ihr Herrscher, die Fürsten Judas, ihr Haufe, die Fürsten Sebulons, die Fürsten Naphtalis.

29 Geboten hat dein Gott deine Stärke. Stärke, o Gott, das, was du für uns gewirkt hast!

30 Um deines Tempels zu Jerusalem willen werden Könige dir Geschenke bringen.

31 Schilt das Tier des ScHülfes, die Schar der Stiere {Dasselbe Wort wie Ps. 50,13} mit den Kälbern der Völker; jeder {W. er} wird sich dir unterwerfen mit Silberbarren. Zerstreue {So wahrsch. zu lesen; Text: Er hat zerstreut} die Völker, die Lust haben am Kriege!

32 Es werden kommen die Großen aus Ägypten; Äthiopien wird eilends seine Hände ausstrecken {O. Äthiopien, seine Hände werden eilends Gaben bringen} zu Gott.

33 Ihr Königreiche der Erde, singet Gott, besinget den Herrn, (Sela.)

34 Den, der da einherfährt auf {O. in} den Himmeln, den Himmeln der Vorzeit! Siehe, er läßt seine Stimme erschallen, eine mächtige Stimme.

35 Gebet Gott Stärke! Seine Hoheit ist über Israel und seine Macht in den Wolken.

36 Furchtbar bist du, Gott, {O. Furchtbar ist Gott} aus deinen Heiligtümern her; der Gott {El} Israels, er ist es, der Stärke und Kraft {Eig. Kraftfülle} gibt dem Volke. Gepriesen sei Gott!

1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.

2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.

3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.

4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.

5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.

6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.

7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.

8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,

9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.

10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.

11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.

12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:

13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.

14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.

15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.

16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.

17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.

18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.

19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.

21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.

22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.

23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.

24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.

25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.

26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.

27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.

28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.

29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,

30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.

31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.

32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.

33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,

34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.

35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]