1 Schaffe mir Recht, o Gott, und führe meinen Rechtsstreit wider eine {Eig. von einer, d.h. indem du mich von ihr befreist} lieblose Nation! {Eig. eine Nation ohne Güte} Von dem Manne des Trugs und des Unrechts errette mich!

2 Denn du bist der Gott meiner Stärke. {Eig. Feste, Schutzwehr} Warum hast du mich verworfen? Warum gehe ich trauernd einher wegen der Bedrückung des Feindes?

3 Sende dein Licht und deine Wahrheit; sie sollen mich leiten, mich bringen zu deinem heiligen Berge und zu deinen Wohnungen.

4 So werde ich kommen zum Altar Gottes, zu dem Gott, {El} der meine Jubelfreude ist, und werde dich preisen mit der Laute, Gott, mein Gott!

5 Was beugst du dich nieder, meine Seele, und was bist du unruhig in mir? Harre auf Gott! Denn ich werde ihn noch preisen, der das Heil {W. die Rettungen} meines Angesichts und mein Gott ist.

1 Suď mne, ó Bože, a zasaď se o mou při; od národu nemilosrdného, a od člověka lstivého a nepravého vytrhni mne.

2 Nebo ty jsi Bůh mé síly. Proč jsi mne zapudil? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám ustavičně choditi?

3 Sešliž světlo své a pravdu svou, to ať mne vodí a zprovodí na horu svatosti tvé a do příbytků tvých,

4 Abych přistoupil k oltáři Božímu, k Bohu radostného plésání mého, a budu tě oslavovati na harfě, ó Bože, Bože můj.

5 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.