1 {Dem Vorsänger. Ein Psalm von David,}
2 als der Prophet Nathan zu ihm kam, nachdem er zu Bathseba eingegangen war.
3 Sei mir gnädig, o Gott, nach deiner Güte: nach der Größe deiner Erbarmungen tilge meine Übertretungen!
4 Wasche mich völlig von meiner Ungerechtigkeit, und reinige mich von meiner Sünde!
5 Denn ich kenne meine Übertretungen, und meine Sünde ist beständig vor mir.
6 Gegen dich, gegen dich allein habe ich gesündigt, und ich habe getan, was böse ist in deinen Augen; damit du gerechtfertigt werdest, wenn du redest, rein erfunden, wenn du richtest.
7 Siehe, in Ungerechtigkeit bin ich geboren, und in Sünde hat mich empfangen meine Mutter.
8 Siehe, du hast Lust an der Wahrheit im Innern, {Eig. in den Nieren} und im Verborgenen {d.h. im Innern des Herzens} wirst du mich Weisheit kennen lehren. {O. lehre mich Weisheit kennen}
9 Entsündige mich mit Ysop, und ich werde rein sein; wasche mich, und ich werde weißer sein als Schnee.
10 Laß mich Fröhlichkeit und Freude hören, so werden die Gebeine frohlocken, die du zerschlagen hast.
11 Verbirg dein Angesicht vor meinen Sünden, und tilge alle meine Ungerechtigkeiten!
12 Schaffe {Eig. Erschaffe} mir, Gott, ein reines Herz, und erneuere in meinem Innern einen festen Geist!
13 Verwirf mich nicht von deinem Angesicht, und den Geist deiner Heiligkeit nimm nicht von mir!
14 Laß mir wiederkehren die Freude deines Heils, und mit einem willigen Geiste stütze mich!
15 Lehren will ich die Übertreter deine Wege, und die Sünder werden zu dir umkehren.
16 Errette mich von Blutschuld, Gott, du Gott meiner Rettung, so wird meine Zunge jubelnd preisen deine Gerechtigkeit.
17 Herr, tue meine Lippen auf, und mein Mund wird dein Lob verkünden.
18 Denn du hast keine Lust an Schlachtopfern, sonst gäbe ich sie; an Brandopfern hast du kein Wohlgefallen.
19 Die Opfer Gottes sind ein zerbrochener Geist; ein zerbrochenes und zerschlagenes Herz wirst du, Gott, nicht verachten.
20 Tue Zion Gutes in deiner Gunst, baue die Mauern Jerusalems!
21 Dann wirst du Lust haben an Opfern der Gerechtigkeit, an Brandopfern und Ganzopfern; dann wird man Farren opfern auf deinem Altar.
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův,
2 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.
3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
5 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
6 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
7 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
10 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
12 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
13 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
14 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
15 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
17 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
18 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
19 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. [ (Psalms 51:20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. ] [ (Psalms 51:21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou. ]