1 Kommet, lasset uns Jehova zujubeln, lasset uns zujauchzen dem Felsen unseres Heils!

2 Lasset uns ihm entgegengehen mit Lob, {O. Dank} lasset uns mit Psalmen ihm zujauchzen!

3 Denn ein großer Gott {El} ist Jehova, und ein großer König über alle Götter;

4 In dessen Hand die Tiefen der Erde, und dessen die Höhen der Berge sind;

5 Dessen das Meer ist, er hat es ja gemacht; und das Trockene, seine Hände haben es gebildet.

6 Kommet, lasset uns anbeten und uns niederbeugen, lasset uns niederknien vor Jehova, der uns gemacht hat!

7 Denn er ist unser Gott, und wir sind das Volk seiner Weide und die Herde seiner Hand. - Heute, wenn ihr seine Stimme höret,

8 Verhärtet euer Herz nicht, wie zu Meriba, wie am Tage von Massa in der Wüste;

9 Als eure Väter mich versuchten, mich prüften, und sie sahen doch mein Werk!

10 Vierzig Jahre hatte ich Ekel an dem Geschlecht, und ich sprach: Ein Volk irrenden Herzens sind sie. Aber sie haben meine Wege nicht erkannt;

11 So daß ich schwur in meinem Zorn: Wenn sie in meine Ruhe eingehen werden!

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.