Êxodo 11

A última praga é anunciada

1 Disse Jeová a Moisés: Ainda uma só praga mais trarei sobre Faraó e sobre o Egito. *Êx 12.31,33,39Depois, ele vos deixará ir daqui; quando vos deixar ir, sem dúvida há de vos expulsar totalmente. 2 Fala agora aos ouvidos do povo *Êx 3.22;12.35-36que todo homem peça ao seu vizinho, e toda mulher à sua vizinha joias de prata e joias de ouro. 3 *Êx 3.21;12.36Jeová deu ao povo graça aos olhos dos egípcios. *Dt 34.10-12Além disso, o homem Moisés era mui grande na terra do Egito aos olhos dos servos de Faraó e aos olhos do povo.

4 Moisés disse: Assim diz Jeová: *Êx 12.29Cerca da meia-noite, irei para o meio do Egito. 5 *Sl 78.51;105.36;135.8;136.10Todos os primogênitos na terra do Egito morrerão, desde o primogênito de Faraó, que se assenta sobre o seu trono, até o primogênito da escrava que está detrás da mó; e todos os primogênitos dos gados. 6 Haverá *Êx 12.30grande clamor em toda a terra do Egito, como nunca houve, nem haverá jamais. 7 Porém *Êx 8.22contra nenhum dos filhos de Israel moverá um cão a sua língua, desde o homem até o animal, para que saibais que Jeová faz uma distinção entre os egípcios e Israel. 8 *Êx 12.31-33Todos estes teus servos descerão a mim e se inclinarão perante mim, dizendo: Sai tu e todo o povo que te segue; e, depois disso, hei de sair. Da *Hb 11.27presença de Faraó retirou-se Moisés, ardendo em ira.

9 Então, disse Jeová a Moisés: *Êx 7.4Faraó não vos ouvirá para que se multipliquem as minhas maravilhas na terra do Egito. 10 *Êx 4.21Moisés e Arão fizeram todas estas maravilhas perante Faraó, e Jeová endureceu o coração de Faraó, que não deixou ir da sua terra os filhos de Israel.

1 Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud. 2 Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých. 3 A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i před očima lidu.) 4 I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta. 5 A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad. 6 I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více. 7 U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými. 8 I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem. 9 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské. 10 Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.