Êxodo 4

Moisés recebe poder de fazer prodígios

1 Respondeu Moisés: Mas eis que não me crerão, nem *Êx 3.18;6.30ouvirão a minha voz, pois dirão: *Êx 3.15-16Jeová não te apareceu. 2 Perguntou-lhe Jeová: Que é isso que tens na tua mão? Respondeu-lhe: Uma vara. 3 Continuou Jeová: Deita-a no chão. Ele deitou-a no chão, e *Êx 7.10-12ela se converteu em cobra; e Moisés fugiu dela. 4 Então, disse Jeová a Moisés: Estende a mão e pega-lhe pela cauda (estendeu ele a mão e pegou-lhe, e ela se tornou em vara na sua mão), 5 para que creiam que te apareceu Jeová, o Deus de teus pais, o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó. 6 Disse-lhe mais Jeová: Mete a tua mão no teu seio. Quando a tirou, eis que a sua mão estava *Nm 12.10;2Rs 5.27leprosa, tão branca como a neve. 7 Torna a meter, disse Jeová, a tua mão no teu seio. (Tornou ele a meter a mão no seio; e, quando a tirou segunda vez, eis que *2Rs 5.14;Mt 8.3;Lc 17.12-14havia tornado como o restante da sua carne.) 8 Se não te crerem, nem ouvirem a voz do primeiro prodígio, crerão a voz do segundo prodígio. 9 Se nem ainda crerem a estes dois prodígios, nem ouvirem a tua voz, tomarás da água do rio e a derramarás sobre a terra; a água que tirares do rio *Êx 7.19tornar-se-á em sangue sobre a terra.

10 Disse Moisés a Jeová: Ah! Senhor! *Êx 3.11;4.1;Jr 1.6Eu nunca fui eloquente, nem no tempo passado, nem ainda desde que falaste a teu servo; pois sou pesado de boca e pesado de língua. 11 Respondeu-lhe Jeová: Quem fez a boca do homem? *Sl 94.9;146.8;Mt 11.5;Lc 1.20,64Quem faz o mudo, ou o surdo, ou o que vê, ou o que não vê? Não sou eu, Jeová? 12 Vai, pois, agora, e *Êx 4.15-16;Dt 18.18eu serei com a tua boca e *Mt 10.19-20;Mc 13.11;Lc 12.11-12;21.14-15te ensinarei o que hás de falar. 13 Ele, porém, respondeu: Ah! Senhor! Rogo-te que envies aquele que tu hás de enviar. 14 Acendeu-se a ira de Jeová contra Moisés e disse: Não vive Arão, teu irmão, o levita? Eu sei que ele pode falar bem. Eis que também *Êx 4.27te sai ele ao encontro e, vendo-te, se alegrará no seu coração. 15 Tu, pois, lhe falarás e *Êx 4.12,30;Is 51.16;59.21;Jr 1.9porás as palavras na sua boca; eu serei com a tua boca e com a sua boca e vos ensinarei o que haveis de fazer. 16 *Êx 7.1-2Ele falará por ti ao povo; ele te será por boca, e tu lhe serás por Deus. 17 Tomarás na tua mão *Êx 4.2,20;17.9esta vara, *Êx 7.9-20;14.16com que hás de fazer os prodígios.

Moisés volta para o Egito

18 Partindo Moisés, voltou para Jetro, *Êx 2.21seu sogro, e disse-lhe: Deixa-me ir e voltar a meus irmãos que estão no Egito, a ver se ainda vivem. Disse-lhe Jetro: Vai-te em paz. 19 Disse também Jeová a Moisés, em Midiã: Vai, volta para o Egito, porque são mortos todos os que procuravam tirar-te a vida. 20 Tomou, pois, Moisés a sua mulher e *Êx 18.3;At 7.29a seus filhos; fê-los montar num jumento e voltou para a terra do Egito. Moisés levava na sua mão *Êx 4.17;17.9a vara de Deus. 21 Disse Jeová a Moisés: Quando te tornares ao Egito, vê que faças diante de Faraó todas as *Êx 11.9-10maravilhas que te hei posto na mão; mas *Êx 7.3;9.12;10.1-20,27;14.4eu endurecerei o seu coração, e ele não deixará ir o povo. 22 Dirás a Faraó: Assim diz Jeová: *Is 63.16;64.8;Os 11.1Israel é meu filho, meu primogênito. 23 Eu te disse: *Êx 5.1;6.11;7.16Deixa ir meu filho, para que ele me sirva; mas tu recusaste deixá-lo ir; eis que *Êx 12.29eu matarei a teu filho, teu primogênito. 24 Estando Moisés de caminho, numa estalagem, encontrou-o Jeová e procurou matá-lo. 25 Então, Zípora tomou uma *Js 5.2-3pedra, circuncidou o prepúcio de seu filho e o lançou aos pés de Moisés, dizendo: Sem dúvida, tu és para mim esposo sanguinário. 26 Assim, Jeová o deixou. Ela disse: Esposo sanguinário és tu, por causa da circuncisão.

Encontra-se com Arão

27 *Êx 4.24Disse Jeová a Arão: Vai ao deserto para te encontrares com Moisés. Ele foi e, encontrando-o no monte de Deus, o beijou. 28 Relatou Moisés a Arão todas as palavras com que Jeová o havia enviado e todos os prodígios que lhe havia mandado. 29 Foram Moisés e Arão e ajuntaram todos os anciãos dos filhos de Israel; 30 *Êx 4.15Arão falou todas as palavras que Jeová havia dito a Moisés, e fez os prodígios à vista do povo. 31 *Êx 3.18O povo creu; e, tendo ouvido que Jeová havia visitado os filhos de Israel e que tinha visto a aflição deles, *Êx 12.27inclinaram as suas cabeças e adoraram.

1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin. 2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl. 3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním. 4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho. 5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. 6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh. 7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho. 8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému. 9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi. 10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem. 11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin? 12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl. 13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš. 14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém. 15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti. 16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha. 17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení. 18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji. 19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého. 20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou. 21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu. 22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael. 23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého. 24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti. 25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi. 26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání. 27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho. 28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu. 29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských. 30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu. 31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.