Êxodo 19

Deus fala com Moisés no monte de Sinai

1 *Êx 12.6,51;16.1No terceiro mês, depois que os filhos de Israel haviam saído da terra do Egito, no mesmo dia entraram no deserto de *Dt 1.6;4.10,15;5.2Sinai. 2 Tendo, pois, partido de *Êx 17.1Refidim, chegaram ao deserto de Sinai, em que se acamparam; ali, se acampou Israel em frente do *Êx 18.5monte. 3 Subiu Moisés a Deus, e do monte Jeová o chamou, dizendo: Assim falarás à casa de Jacó e anunciarás aos filhos de Israel: 4 Tendes visto o que fiz aos egípcios, de que modo vos trouxe sobre *Dt 32.11asas de águias e vos cheguei a mim. 5 *Êx 15.26Agora, pois, se atentamente ouvirdes a minha voz e *Sl 78.10guardardes a minha aliança, sereis a *Dt 7.6;14.2minha possessão peculiar dentre todos os povos (pois *Êx 9.29minha é toda a terra) 6 e vós me sereis *1Pe 2.5,9;Ap 1.6;5.10reino de sacerdotes e *Dt 14.21;26.19nação santa. Estas são as palavras que falarás aos filhos de Israel.

7 *Êx 4.29-30Veio Moisés e, convocados os anciãos do povo, expôs-lhes todas essas palavras que Jeová lhe ordenara. 8 *Êx 4.31;24.3,7;Dt 5.27Todo o povo respondeu a uma voz: Tudo o que Jeová tem falado faremos. Referiu Moisés a Jeová as palavras do povo. 9 Então, disse Jeová a Moisés: Eis que venho ter contigo em *Êx 19.16;24.15-16;Sl 99.7uma nuvem espessa, para que o povo ouça quando eu falar contigo e para que também te creia para sempre. Referiu Moisés a Jeová as palavras do povo. 10 Disse Jeová a Moisés: Vai ter com o povo e santifica-os hoje e amanhã. *Gn 35.2;Nm 8.7;19.19;Ap 22.14Lavem os seus vestidos 11 e estejam prontos para o terceiro dia, porque, *Êx 19.16no terceiro dia, descerá Jeová à vista de todo o povo sobre o monte Sinai. 12 Marcarás em roda limites ao povo, dizendo: Guardai-vos, não subais ao monte, nem toqueis o seu termo; todo o que tocar o monte certamente será morto. 13 Mão alguma tocará naquele que o fizer, mas *Hb 12.20ele será apedrejado ou asseteado; quer seja animal, quer seja homem, não viverá. Quando se prolongar o som da buzina, subirão eles ao *Êx 19.17monte. 14 Moisés, tendo descido do monte, foi ter com o povo e o santificou; e lavaram os seus vestidos. 15 Disse ao povo: Estai prontos para o terceiro dia e não vos chegueis a mulher.

16 *Hb 12.18-19Ao terceiro dia, depois de raiar o dia, houve trovões e relâmpagos. Uma nuvem espessa cobriu o monte, e ouviu-se um sonido de buzina mui forte; estremeceu todo o povo que estava no arraial. 17 Moisés levou o povo fora do arraial ao encontro de Deus; e pararam ao pé do monte. 18 *Sl 104.32;144.5O monte Sinai, todo ele, fumegava, porque Jeová tinha descido a ele *Dt 5.4;Hb 12.18em fogo; do monte subiu o fumo, como o *Gn 19.28fumo de uma fornalha, e *Sl 68.7-8o monte tremia grandemente. 19 Quando o sonido da buzina se ia aumentando cada vez mais, falava Moisés, e respondia-lhe Deus por uma voz. 20 *Ne 9.13Desceu Jeová sobre o monte Sinai, ao cume do monte, e chamou Moisés ao cume do monte. Moisés subiu, 21 e disse Jeová a Moisés: Desce, adverte ao povo, para que não suceda que *Êx 3.5;1Sm 6.19passem além dos limites a Jeová, a fim de ver, e muitos deles pereçam. 22 Os *Êx 19.24;24.5;Lv 10.3;21.6-8sacerdotes também que se chegam a Jeová, santifiquem-se a si mesmos, para que Jeová não os fira. 23 Respondeu Moisés a Jeová: O povo não poderá subir ao monte; pois tu nos ordenaste expressamente, dizendo: *Êx 19.12Marca limites ao redor do monte e santifica-o. 24 Replicou-lhe Jeová: Vai, desce. Subirás *Êx 24.1tu, e Arão, contigo; porém não passem além dos limites *Êx 19.22os sacerdotes e o povo, para subir a Jeová, para que não suceda que os fira. 25 Desceu, pois, Moisés ao povo e disse-lhes isso.

1 Měsíce třetího po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v ten den přišli na poušť Sinai. 2 Nebo hnuvše se z Rafidim, přišli až na poušť Sinai a položili se na té poušti; a tu rozbili Izraelští stany naproti hoře. 3 Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským: 4 Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě. 5 Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země. 6 A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským. 7 Protož přišel Mojžíš a svolav starší lidu, předložil jim všecka slova ta, kteráž mu přikázal Hospodin. 8 Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu. 9 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já půjdu k tobě v hustém oblaku, aby slyšel lid, když mluviti budu s tebou, ano také, aby tobě věřil na věky. Nebo byl oznámil Mojžíš Hospodinu slova lidu. 10 Řekl dále Hospodin Mojžíšovi: Jdi k lidu, a posvěť jich dnes a zítra; a nechť svá roucha zeperou. 11 A ať jsou hotovi ke dni třetímu, nebo v den třetí sstoupí Hospodin před očima všeho lidu na horu Sinai. 12 Uložíš pak lidu meze všudy vůkol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se krajů jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umře. 13 Nedotkneť se ho ruka, ale ukamenován neb zastřelen bude; buď že by hovado bylo, buď člověk, nebudeť živ. Když se zdlouha troubiti bude, teprv oni vstoupí na horu. 14 Sstoupiv tedy Mojžíš s hůry k lidu, posvětil ho; a oni zeprali roucha svá. 15 I mluvil k lidu: Buďtež hotovi ke dni třetímu; nepřistupujte k manželkám svým. 16 I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení. 17 Tedy Mojžíš vyvedl lid z ležení vstříc Bohu; a lid stál dole pod horou. 18 Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě. 19 Zvuk také trouby více se rozmáhal, a silil se náramně. Mojžíš mluvil, a Bůh mu odpovídal hlasem. 20 Sstoupil pak Hospodin na horu Sinai, na vrch hory; a když povolal Hospodin Mojžíše na vrch hory, vstoupil Mojžíš. 21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Sstup, osvědč lidu, ať se nevytrhují k Hospodinu, chtějíce ho viděti, aby nepadlo jich množství; 22 Nýbrž ani sami kněží, kteříž, majíce přistupovati k Hospodinu, posvěcují se, aby se neobořil na ně Hospodin. 23 Mojžíš pak řekl Hospodinu: Nebudeť moci lid vstoupiti na horu Sinai, poněvadž jsi ty osvědčil nám, řka: Obmez horu a posvěť ji. 24 I řekl jemu Hospodin: Jdi, sstup, a potom vstup ty a Aron s tebou. Kněží pak a lid ať se nepokoušejí vstoupiti k Hospodinu, aby se na ně neobořil. 25 I sešel Mojžíš k lidu, a to jim oznámil.