Êxodo 14

Deus anuncia a ruína dos egípcios

1 Disse Jeová a Moisés: 2 Fala aos filhos de Israel que retrocedam e se acampem em frente de *Nm 33.7-8Pi-Hairote, entre Migdol e o mar, diante de Baal-Zefom; defronte dele, assentareis o campo junto ao mar. 3 Faraó dirá dos filhos de Israel: Eles estão embaraçados na terra, o deserto os encerrou. 4 *Êx 4.21;14.17Endurecerei o coração de Faraó, e *Êx 14.17,23ele os perseguirá; glorificar-me-ei em Faraó e em todo o seu exército; e os *Êx 14.25egípcios saberão que eu sou Jeová. Eles assim o fizeram. 5 Foi dito ao rei dos egípcios que o povo havia fugido; mudou-se o coração de Faraó e dos seus servos para com o povo, e disseram: Que é isso que fizemos, permitindo que Israel nos deixasse de servir? 6 Faraó mandou aprontar o seu carro e tomou consigo o seu povo; 7 também tomou seiscentos carros escolhidos e todos os carros do Egito, com capitães sobre todos eles. 8 *Êx 14.4Jeová endureceu o coração de Faraó, rei do Egito, e este perseguiu os filhos de Israel; pois os filhos de Israel saíram *Nm 33.3;At 13.17afoitamente. 9 Perseguiam-nos os egípcios, a saber, todos os cavalos e carros de Faraó, e os seus cavaleiros, e o seu exército, e alcançaram-nos acampados junto ao mar, *Êx 14.2perto de Pi-Hairote, defronte de Baal-Zefom.

10 Quando Faraó se chegou perto, levantaram os olhos os filhos de Israel, e eis que os egípcios marchavam atrás deles; os filhos de Israel tiveram muito medo e *Ne 9.9clamaram a Jeová. 11 *Êx 5.21;15.24;16.2Disseram a Moisés: Foi porque não havia sepulcros no Egito que nos tiraste para morrermos no deserto? Por que motivo nos trataste assim, fazendo-nos sair do Egito? 12 Não é isto mesmo o que te dissemos no Egito: deixa-nos, para que sirvamos aos egípcios? Pois melhor nos fora servir aos egípcios do que morrermos no deserto. 13 Respondeu Moisés ao povo: *Êx 20.20;Gn 15.1;46.3Não temais, estai quietos e vede o *Êx 14.30;15.2livramento que Jeová vos há de dar hoje; porque os egípcios que vedes hoje, nunca jamais os tornareis a ver. 14 *Êx 15.3;Dt 1.30;3.22Jeová pelejará por vós, e *Is 30.15vós vos calareis.

Os israelitas passam o mar

15 Disse Jeová a Moisés: Por que clamas a mim? Fala aos filhos de Israel que marchem. 16 E tu, levanta a *Êx 4.17,20;17.5-6;Nm 20.8-9,11;Is 10.26tua vara, estende a mão sobre o mar e divide-o, para que os filhos de Israel caminhem pelo meio do mar em seco. 17 Eis *Êx 14.4que eu hei de endurecer os corações dos egípcios, e entrarão atrás deles; glorificar-me-ei em Faraó e em todo o seu exército, nos seus carros e nos seus cavaleiros. 18 *Êx 14.25Os egípcios saberão que eu sou Jeová, quando me tiver glorificado em Faraó, nos seus carros e nos seus cavaleiros. 19 *Êx 13.21-22Então, o Anjo de Deus, que ia adiante do campo de Israel, se retirou e ia atrás deles; a coluna de nuvem retirou-se de diante deles, e pôs-se atrás deles, 20 e veio entre o campo do Egito e o campo de Israel. Havia a nuvem e as trevas; contudo, brilhava de noite. Toda a noite não se aproximou um do outro.

21 *Êx 7.19;14.16Então, Moisés estendeu a mão sobre o mar. Jeová fez retirar-se o mar por um forte vento oriental toda a noite e fez do mar *Sl 106.9;136.13-14terra seca, e *Sl 78.13;114.3,5;Is 63.12-13as águas foram divididas. 22 *Js 3.17;4.22;Ne 9.11Os filhos de Israel entraram no meio do mar em seco; e *Êx 14.29;15.8as águas foram-lhes como um muro à direita e à esquerda. 23 *Êx 14.4,17Os egípcios perseguiram e entraram atrás deles no meio do mar, todos os cavalos de Faraó, os seus carros e os seus cavaleiros. 24 Na vigília da manhã, *Êx 13.21olhou Jeová para o exército dos egípcios, por entre a coluna de fogo e de nuvem, e alvorotou o exército dos egípcios. 25 Tirou-lhes as rodas dos carros e fê-los andar dificultosamente; de modo que os egípcios disseram: Fujamos de diante de Israel, *Êx 14.4,18porque Jeová está pelejando por eles contra os egípcios.

Os egípcios perecem no mar

26 Disse Jeová a Moisés: *Êx 14.16Estende a mão sobre o mar, para que se voltem as águas sobre os egípcios, sobre os seus carros e sobre os seus cavaleiros. 27 Moisés estendeu a mão sobre o mar, e o mar, ao romper da manhã, voltou à sua força; os egípcios fugiram de encontro a ele, e Jeová derribou os egípcios no meio do mar. 28 As águas voltaram a cobrir os carros e os cavaleiros, sim todo o exército de Faraó que atrás deles entrou no mar; *Sl 78.53;106.11deles não ficou nem sequer um. 29 Porém os filhos de Israel caminhavam *Êx 14.22;Sl 66.6;Is 11.15a pé enxuto no meio do mar; e as águas foram-lhes como um muro à direita e à esquerda. 30 *Êx 14.13;Sl 106.8,10,22;Is 63.8,11Assim Jeová salvou a Israel naquele dia da mão dos egípcios; e Israel viu os egípcios mortos na praia do mar. 31 Viu Israel o grande poder que Jeová exercitou contra os egípcios, e o povo temeu a Jeová; *Sl 106.12creram em Jeová e em seu servo Moisés.

1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Mluv k synům Izraelským, ať navrátíce se, rozbijí stany před Fiarot, mezi Magdalem a mořem, proti Belsefon; naproti němu rozbijete stany při moři. 3 A dí Farao o synech Izraelských: Ssouženi jsou na zemi, sevřela je poušť. 4 I zatvrdím srdce Faraonovo, a honiti je bude, a oslaven budu v Faraonovi a ve všem vojsku jeho; a zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin. I učinili tak. 5 Povědíno pak bylo králi Egyptskému, že by lid utíkal. I obráceno jest srdce Faraonovo a služebníků jeho proti lidu, a řekli: Co jsme to učinili, že jsme propustili Izraele, aby nesloužil nám? 6 Protož zapřáhl do svého vozu, a lid svůj vzal s sebou. 7 A vzal šest set vozů vybraných, i všecky vozy Egyptské, nad nimiž nade všemi byli hejtmané. 8 I zatvrdil Hospodin srdce Faraona krále Egyptského, tak že honil syny Izraelské; synové pak Izraelští vyšli v ruce vyvýšené. 9 I honili je Egyptští, a postihli je, když se položili při moři, všickni vozové Faraonovi, a jezdci jeho i vojsko jeho podlé Fiarot, před Belsefon. 10 A když se přiblížil Farao, pozdvihli synové Izraelští očí svých, a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi, a volali synové Izraelští k Hospodinu. 11 A řekli Mojžíšovi: Zdali proto, že nebylo hrobů v Egyptě, vyvedl jsi nás, abychom zemřeli na poušti? Co jsi nám to učinil, že jsi vyvedl nás z Egypta? 12 Zdali jsme toho nemluvili tobě ještě v Egyptě, řkouce: Nech nás, ať sloužíme Egyptským? Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti. 13 I řekl Mojžíš lidu: Nebojte se, stůjte a vizte spasení Hospodinovo, kteréž vám způsobí dnes; nebo Egyptských, kteréž jste viděli dnes, neuzříte nikdy více až na věky. 14 Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete. 15 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Co voláš ke mně? Mluv synům Izraelským, ať jdou předce. 16 Ty pak zdvihni hůl svou, a vztáhni ruku svou na moře, a rozděl je; a nechať jdou synové Izraelští prostředkem moře po suše. 17 Jáť pak, aj, já zatvrdím srdce Egyptských, a vejdou za nimi; i budu oslaven v Faraonovi, a ve všem vojsku jeho, v vozích jeho i v jezdcích jeho. 18 A zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin, když oslaven budu v Faraonovi, v vozích jeho a v jezdcích jeho. 19 I bral se anděl Boží, kterýž byl prvé předcházel vojsko Izraelské, a šel z zadu za nimi; nebo hnul se sloup oblakový, kterýž byl před nimi, a stál z zadu za nimi. 20 A přišed mezi vojska Egyptských a vojska Izraelská, byl Egyptským oblakem a tmou, Izraelským pak osvěcoval noc, tak aby nepřiblížili se jedni k druhým přes celou noc. 21 I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody. 22 Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně. 23 A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře, všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho. 24 Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské. 25 A odjal kola vozů jejich, aby je těžce táhli. I řekli Egyptští: Utecme před Izraelem, nebo Hospodin bojuje za ně proti Egyptským. 26 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na moře, ať se zase vrátí vody na Egyptské, na vozy jejich a na jezdce jejich. 27 I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře. 28 A navrátivše se vody, zatopily vozy i jezdce se vším vojskem Faraonovým, což jich koli vešlo za nimi do moře, tak že nezůstal z nich ani jeden. 29 Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně. 30 A tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraele z ruky Egyptských; a viděl Izrael Egyptské mrtvé na břehu mořském. 31 Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina, a věřili Hospodinu i Mojžíšovi, služebníku jeho.