Êxodo 3

Deus fala com Moisés do meio da sarça

1 Ora, Moisés, apascentando o rebanho de *Êx 2.18Jetro, seu sogro, sacerdote de Midiã, levou-o para trás do deserto e veio a *Êx 3.12;17.6;33.6Horebe, *Êx 4.27;18.5;24.13monte de Deus. 2 Apareceu-lhe o *Êx 3.4-11,16;Gn 22.11,15Anjo de Jeová numa chama de fogo do meio duma *Dt 33.16;Mc 12.26;Lc 20.37sarça; Moisés olhou, e eis que a sarça ardia no fogo e a sarça não se consumia. 3 Disse, pois: *At 7.31Voltar-me-ei e verei esta grande visão, porque não se queima a sarça. 4 Vendo Jeová que ele se voltou para ver, do meio da sarça chamou-o *Êx 4.5Deus e disse: Moisés, Moisés! Respondeu ele: Eis-me aqui! 5 Deus continuou: Não te chegues para cá; *Js 5.15;At 7.33tira as sandálias dos pés, porque o lugar em que tu estás é terra santa. 6 Disse-lhe mais: *Mt 22.31-32;Mc 12.26;Lc 20.37Eu sou o Deus de teu pai, o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó. *At 7.32Moisés escondeu o rosto, pois teve medo de olhar para Deus. 7 Então, disse Jeová: Certamente, tenho *Êx 2.25;Ne 9.9;At 7.34visto a aflição do meu povo que está no Egito e tenho ouvido o seu clamor por causa dos seus superintendentes. Conheço os seus sofrimentos 8 e desci *Gn 15.13-16;46.4;50.24-25para o livrar da mão dos egípcios e para o fazer subir daquela terra para uma terra boa e espaçosa, para uma terra *Êx 3.17;13.5;Jr 11.5que mana leite e mel; para o lugar *Gn 15.19-21;Js 24.11do cananeu, do heteu, do amorreu, do perizeu, do heveu e do jebuseu. 9 Agora, eis que *Êx 2.23o clamor dos filhos de Israel é vindo a mim; demais tenho visto a opressão com que os egípcios os oprimem. 10 Vem tu, pois, e eu te enviarei a Faraó, *Êx 12.41para que tires do Egito o meu povo, os filhos de Israel. 11 Perguntou Moisés a Deus: *Êx 4.10;6.12Quem sou eu, para ir a Faraó e para tirar do Egito os filhos de Israel? 12 Deus respondeu-lhe: Certamente, *Êx 4.12,15;33.14-16eu serei contigo; isto te será por sinal de que eu te enviei: *Êx 19.2-3depois de haveres tirado do Egito o povo, *At 7.7servireis a Deus neste monte.

Deus revela-se como Jeová

13 Disse Moisés a Deus: Eis que, quando eu vier aos filhos de Israel e lhes disser: O Deus de vossos pais enviou-me a vós, e eles me perguntarem: Qual é o seu nome? Que lhes hei eu de responder? 14 Disse Deus a Moisés: *Êx 6.3;Jo 8.58;Ap 1.8;4.8EU SOU O QUE SOU; e acrescentou: Assim dirás aos filhos de Israel: EU SOU enviou-me a vós. 15 Mais disse Deus ainda a Moisés: Assim dirás aos filhos de Israel: *Êx 3.6Jeová, o Deus de vossos pais, o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó, enviou-me a vós. É este o meu nome para sempre, e é este o *Sl 30.4;97.12;102.12;135.13;Os 12.5meu memorial para todas as gerações. 16 Vai-te, e ajunta os anciãos de Israel, e dize-lhes: *Êx 3.2Jeová, o Deus de vossos pais, o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó, apareceu a mim, dizendo: Certamente, vos tenho visitado e visto o que vos se tem feito no Egito; 17 *Gn 15.13-21;46.4;50.24-25e tenho dito: Eu vos farei sair da aflição do Egito para a terra *Js 24.11do cananeu, do heteu, do amorreu, do perizeu, do heveu e do jebuseu, para uma terra *Êx 3.8que mana leite e mel. 18 E *Êx 4.31ouvirão a tua voz, *Êx 5.1e ireis, tu e os anciãos de Israel, ao rei do Egito e dir-lhe-eis: Jeová, o Deus dos hebreus, encontrou-nos. Agora, pois, deixa-nos ir *Êx 5.3;8.27caminho de três dias ao deserto, para que ofereçamos sacrifícios a Jeová, nosso Deus. 19 Eu sei, porém, que o rei do Egito *Êx 5.2não vos deixará ir, *Êx 6.1nem mesmo por meio duma mão forte. 20 Portanto, estenderei a *Êx 6.1;7.4-5;13.3,9,14minha mão e ferirei o Egito com todas as minhas *Êx 15.11maravilhas que farei no meio dele; *Êx 11.1;12.31-33depois, vos deixará ir. 21 Eu darei graça a este povo aos olhos dos egípcios; e, quando sairdes, não saireis vazios. 22 Mas cada mulher *Êx 11.2-3;12.35-36pedirá à sua vizinha e à sua hóspeda joias de prata, joias de ouro e vestidos; pô-los-eis sobre vossos filhos e sobre vossas filhas e despojareis aos egípcios.

1 Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb. 2 Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel. 3 Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř. 4 Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. 5 I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest. 6 A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha. 7 Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho. 8 Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského. 9 Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští. 10 Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta. 11 I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta? 12 I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této. 13 I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím? 14 I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám. 15 Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky. 16 Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě. 17 Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí. 18 I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu. 19 Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné. 20 Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás. 21 A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní. 22 Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.