Êxodo 32

Arão faz um bezerro de ouro

1 Mas o povo, vendo que Moisés *Êx 24.18;Dt 9.11-12tardava em descer do monte, acercou-se de Arão e disse-lhe: Levanta-te, *At 7.40faze-nos deuses que vão adiante de nós; pois quanto a *Êx 14.11este Moisés, a esse homem que nos tirou da terra do Egito, não sabemos o que lhe terá acontecido.

2 Respondeu-lhes Arão: *Êx 35.22Tirai as arrecadas de ouro que vossas mulheres, vossos filhos e vossas filhas têm nas orelhas e trazei-mas.

3 Todo o povo tirou as arrecadas de ouro que tinham nas orelhas, trazendo-as a Arão.

4 Ele as tomou das mãos deles, e, com um buril, deu forma ao ouro, e dele fez *Dt 9.16;At 7.14um bezerro fundido. Então, eles disseram: Estes são, ó Israel, os teus deuses que te tiraram da terra do Egito.

5 Arão, vendo isso, edificou um altar diante dele, fez uma proclamação e disse: Amanhã, será festa solene a Jeová.

6 Levantando-se de manhã cedo, *At 7.41ofereceram holocaustos e trouxeram ofertas pacíficas; *1Co 10.7o povo sentou-se a comer e a beber e levantou-se *Êx 32.17-19;Nm 25.2a folgar.

7 Então, disse Jeová a Moisés: Vai tu e desce, porque o teu povo, *Êx 32.4,11;Dt 9.12que fizeste sair do Egito, se corrompeu.

8 Bem depressa se desviou do caminho que eu lhes tinha ordenado; fizeram para si um bezerro fundido, adoraram-no e, *Êx 22.20;34.15;Dt 32.17oferecendo-lhe sacrifícios, disseram: Estes são, ó Israel, os deuses que te fizeram subir da terra do Egito.

9 *Nm 14.11-20Disse mais Jeová a Moisés: Tenho visto a este povo, e eis que é *Êx 33.3,5;34.9;At 7.51povo de cerviz dura.

10 Agora, *Dt 9.14deixa-me, para que a minha ira se acenda contra eles e para que eu os consuma; e de ti farei uma grande nação.

11 Porém *Dt 9.18Moisés suplicou a Jeová, seu Deus, dizendo: Por que se acende a tua ira contra o teu povo, que tiraste da terra do Egito com grande fortaleza e com uma poderosa mão?

12 Por que *Dt 9.28;Js 7.9diriam os egípcios: Para mal os tirou, a fim de os matar nos montes e a fim de os consumir da face da terra? Volve-te do furor da tua ira e arrepende-te deste mal contra o teu povo.

13 Lembra-te de Abraão, de Isaque e de Israel, teus servos, a quem por ti mesmo *Gn 22.16-18juraste e disseste: Multiplicarei a vossa descendência *Gn 15.5;26.4como as estrelas do céu *Êx 13.5,11;33.1e toda esta terra de que tenho falado, a darei à vossa descendência, e a herdarão para sempre.

14 *Sl 106.45Então, Jeová se arrependeu do mal que dissera que havia de fazer ao seu povo.

Moisés, indignado, quebra as tábuas do Testemunho

15 Em seguida, *Dt 9.15virou-se Moisés e desceu do monte, trazendo nas mãos as duas tábuas do Testemunho; *Êx 31.18tábuas estas escritas de ambas as bandas; de uma e de outra banda estavam escritas.

16 As tábuas eram obra de Deus, e a escritura era a mesma escritura de Deus, gravada nas tábuas.

17 Ouvindo Josué a voz do povo quando gritava, disse a Moisés: Há um alarido de guerra no arraial.

18 Respondeu-lhe Moisés: Não é alarido dos vencedores nem alarido dos vencidos, porém alarido dos que cantam é o que ouço.

19 Logo que se aproximou do arraial, viu o bezerro e as *Êx 32.6danças; acendeu-se-lhe a ira, e *Dt 9.17arrojou das mãos as tábuas e quebrou-as ao pé do monte.

20 *Dt 9.21Pegando o bezerro que tinham feito, queimou-o no fogo e o reduziu a pó, que lançou na água e deu a beber aos filhos de Israel.

21 Perguntou Moisés a Arão: Que te fez este povo, que sobre ele trouxeste um pecado enorme?

22 Respondeu-lhe Arão: Não se acenda a ira do meu senhor; tu sabes que o povo é *Dt 9.24propenso para o mal. 23 Pois *Êx 32.1-4me disseram: Faze-nos deuses, que irão adiante de nós; porque, quanto a este Moisés que nos fez subir da terra do Egito, não sabemos o que lhe terá acontecido. 24 Então, eu lhes disse: Todos os que têm ouro, arranquem-no. Assim mo deram; eu o *Êx 32.4lancei no fogo, e saiu este bezerro.

O povo é castigado

25 Vendo Moisés que o povo estava desenfreado (pois *1Rs 12.28-30;14.16Arão os desenfreou para serem mofados no meio dos seus inimigos), 26 pôs em pé à entrada do arraial e disse: Quem está do lado de Jeová, venha a mim. Então, se ajuntaram a ele todos os filhos de Levi. 27 Depois, lhes disse: Assim diz Jeová, o Deus de Israel: Cada um cinja a sua espada sobre a coxa. Passai e tornai a passar de porta pelo meio do arraial, e cada um mate a seu irmão, e cada um, a seu companheiro, e cada um, a seu vizinho. 28 *Nm 25.7-13;Dt 33.9Fizeram os filhos de Levi conforme a palavra de Moisés; e caíram do povo, naquele dia, quase três mil homens. 29 Moisés disse: Consagrai-vos hoje a Jeová, cada um contra seu filho, cada um contra seu irmão, para que ele vos conceda, neste dia, uma bênção.

Moisés intercede pelo povo

30 No dia seguinte, disse Moisés ao povo: Vós cometestes um grande pecado. Agora, subirei a Jeová; porventura, farei expiação pelo vosso pecado. 31 Voltou Moisés a Jeová e disse: Oh! Este povo cometeu um grande pecado e fez para si *Êx 20.23deuses de ouro. 32 Agora, pois, perdoa o seu pecado; ou, se não, risca-me do teu *Sl 69.28;Is 4.3;8.16;29.11,18;Dn 12.1;Ml 3.16-17livro que escreveste. 33 Respondeu Jeová a Moisés: *Êx 17.14;Dt 29.20;Sl 9.5Riscarei do meu livro todo aquele que tiver pecado contra mim. 34 Vai agora e conduze o povo *Êx 3.17ao lugar de que eu te falei. Eis que o *Êx 23.20meu anjo irá adiante de ti; todavia, no dia da minha visitação, *Sl 99.8castigarei o seu pecado. 35 *Êx 32.28Feriu, pois, Jeová ao povo, porque *Êx 32.4,24fizeram o bezerro que Arão fabricara.

1 Vida pak lid, že by prodléval Mojžíš sstoupiti s hůry, sebrali se proti Aronovi a řekli jemu: Vstaň, udělej nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo. 2 I řekl jim Aron: Odejměte náušnice zlaté, kteréž jsou na uších žen vašich, synů vašich i dcer vašich, a přineste ke mně. 3 Tedy strhl všecken lid náušnice zlaté, kteréž byly na uších jejich, a přinesli k Aronovi. 4 Kteréžto vzav z rukou jejich, dal je do formy, a udělal z nich tele slité. I řekli: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské. 5 Což vida Aron, vzdělal oltář před ním. I volal Aron, a řekl: Slavnost Hospodinova zítra bude. 6 A nazejtří vstavše velmi ráno, obětovali zápaly, a přivedli oběti pokojné. I sedl lid, aby jedl a pil, potom vstali, aby hrali. 7 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, sstup, nebo porušil se lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské. 8 Sešli brzo s cesty, kterouž jsem přikázal jim. Udělali sobě tele slité, a klaněli se mu, a obětovali jemu, řkouce: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské. 9 Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Viděl jsem lid tento, a aj, lid jest tvrdé šíje. 10 Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký. 11 I modlil se Mojžíš Hospodinu Bohu svému, a řekl: Pročež, ó Hospodine, rozněcuje se prchlivost tvá na lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v ruce mocné? 12 A proč mají mluviti Egyptští, řkouce: Lstivě je vyvedl, aby zmordoval je na horách, a aby vyhladil je se svrchku země? Odvrať se od hněvu prchlivosti své, a lituj zlého, kteréžs uložil uvésti na lid svůj. 13 Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky. 14 I litoval Hospodin zlého, kteréž řekl, že učiní lidu svému. 15 A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hůry, dvě dsky svědectví maje v rukou svých, dsky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané. 16 A dsky ty dílo Boží byly; písmo také písmo Boží bylo vyryté na dskách. 17 Uslyšev pak Jozue hlas lidu křičícího, řekl Mojžíšovi: Hřmot boje v táboru jest. 18 Kterýžto odpověděl: Není to křik vítězících, ani křik poražených, hlas zpívajících já slyším. 19 I stalo se, když se přiblížil k stanům, že uzřel tele a tance. A rozhněvav se Mojžíš velmi, povrhl z rukou svých dsky, a rozrazil je pod Horou. 20 Vzal také tele, kteréž byli udělali, a spálil je v ohni, a setřel je až na prach, a vsypav na vodu, dal píti synům Izraelským. 21 A řekl Mojžíš Aronovi: Coť učinil lid tento, že jsi uvedl na něj hřích veliký? 22 Odpověděl Aron: Nehněvej se, pane můj. Ty víš, že lid tento k zlému nakloněn jest. 23 Nebo řekli mi: Udělej nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z země Egyptské, nevíme, co se stalo. 24 Jimž jsem odpověděl: Kdo má zlato, strhněte je s sebe. I dali mi, a uvrhl jsem je do ohně, a udělalo se to tele. 25 A vida Mojžíš lid obnažený, že obnažil jej Aron ku potupě před nepřátely, kteříž povstati měli proti nim, 26 Stoje v bráně táboru, řekl: Kdo jest Hospodinův, přistup ke mně. I shromáždili se k němu všickni synové Léví. 27 Jimž řekl: Tak praví Hospodin Bůh Izraelský: Připaš jeden každý meč svůj k boku svému; přejděte sem i tam od brány táboru k bráně, a zabí jeden každý bratra svého, a každý přítele svého i bližního svého. 28 I učinili synové Léví podlé řeči Mojžíšovy, a padlo jich v ten den z lidu na tři tisíce mužů. 29 Nebo řekl byl Mojžíš: Posvěťtež dnes rukou svých Hospodinu, jeden každý na synu svém a na bratru svém, aby vám dal dnes požehnání. 30 A když bylo nazejtří, řekl Mojžíš lidu: Vy jste zhřešili hříchem velikým. Protož nyní vstoupím k Hospodinu, zda bych ho ukrotil pro hřích váš. 31 Tedy navrátiv se Mojžíš k Hospodinu, řekl: Prosím, zhřešilť jest lid ten hříchem velikým; nebo udělali sobě bohy zlaté. 32 Nyní pak neb odpusť hřích jejich, a pakli nic, vymaž mne, prosím, z knihy své, kteroužs psal. 33 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Kdo zhřešil proti mně, toho vymaži z knihy své. 34 Protož nyní jdi, veď lid tento, kamž jsem rozkázal tobě. Aj, anděl můj půjde před tebou; v den pak navštívení mého navštívím i na nich hřích jejich. 35 I bil Hospodin lid, proto že učinili tele, kteréž byl udělal Aron.