Êxodo 34

A renovação das tábuas dos dez mandamentos

1 Disse Jeová ainda a Moisés: Lavra-te *Êx 24.12;31.18duas tábuas de pedra como as primeiras; e escreverei sobre as tábuas as palavras que estavam nas primeiras tábuas, que quebraste. 2 Está pronto pela manhã; pela manhã, sobe ao *Êx 19.11,18,20monte Sinai e apresenta-te a mim ali no cume do monte. 3 *Êx 19.12-13Ninguém subirá contigo, nem seja visto homem algum por todo o monte, nem se apascentem defronte daquele monte ovelhas ou bois. 4 Lavrou Moisés *Êx 34.1duas tábuas de pedra como as primeiras; e, levantando-se de manhã cedo, subiu ao monte Sinai, conforme Jeová lhe tinha ordenado, e tomou na sua mão as duas tábuas de pedra. 5 Tendo *Êx 19.9;33.9Jeová descido na nuvem, esteve com ele ali e proclamou o nome de Jeová. 6 Passando Jeová por diante dele, proclamou: Jeová, Jeová, Deus *Nm 14.18;Dt 4.31;Ne 9.17;Sl 86.15;103.8;145.8misericordioso e clemente, tardio em irar-se e grande em beneficência e verdade, 7 *Êx 20.5-6que guarda beneficência em milhares; que perdoa a iniquidade, a transgressão e o pecado; e *Êx 23.7que de maneira alguma terá por inocente o culpado, visitando a iniquidade dos pais nos filhos e nos filhos dos filhos, na terceira e na quarta geração. 8 Então, Moisés se apressou e, curvando-se para a terra, adorou. 9 Disse: Senhor, *Êx 33.13se agora achei graça aos teus olhos, *Êx 33.12vai, Senhor, no meio de nós (porque este *Êx 32.9povo é de dura cerviz). *Êx 34.7Perdoa a nossa iniquidade e o nosso pecado e *Dt 4.20;9.26,29;32.9;Sl 33.12toma-nos por tua herança.

Admoestações contra a idolatria

10 Respondeu Jeová: Eis que *Êx 34.27-28eu faço uma aliança. Diante de todo o teu povo, *Sl 72.18;136.4farei prodígios, quais não têm sido feitos em toda a terra, nem em nação alguma; todo este povo no meio do qual estás verá a obra de Jeová, porque coisa terrível é o que faço contigo. 11 Observa o que te ordeno hoje: eis que *Êx 33.2lanço fora de diante de ti os amorreus, os cananeus, os heteus, os perizeus, os heveus e os jebuseus. 12 *Êx 23.32-33Guarda-te não faças aliança com os habitantes da terra para onde vais, para que não seja por laço no meio de ti. 13 Porém *Êx 23—24derrubareis os seus altares, quebrareis as suas colunas e cortareis os seus *Jz 6.25-26Aserins 14 (pois *Êx 20.3,5;Dt 4.24não adorarás a nenhum outro Deus); porque Jeová, cujo nome é Zeloso, é Deus zeloso; 15 guarda-te não faças aliança com os habitantes da terra; não suceda que, quando idolatrarem eles os seus deuses e *Êx 22.20;32.8sacrificarem aos seus deuses, alguém *Nm 25.1-2;Dt 32.38te convide, e comas do que ele sacrifica. 16 *Dt 7.3;Js 23.12-13Não tomes mulheres de suas filhas para teus filhos, para que, idolatrando suas filhas aos seus deuses, façam que teus filhos idolatrem aos seus deuses. 17 *Êx 20.23Não farás para ti deuses fundidos.

18 *Êx 12.17Observarás a Festa dos Pães Asmos. *Êx 12.15-16Sete dias comerás pães asmos, como te ordenei, ao tempo apontado no mês de abibe; porque no *Êx 12.2mês de abibe é que saíste do Egito. 19 *Êx 13.2Todo o que abre a madre é meu e todo o teu gado que é macho, que abre a madre de vacas ou de ovelhas. 20 *Êx 13.13O primogênito da jumenta, remi-lo-ás com um cordeiro; se o não remires, quebrar-lhe-ás a cerviz. *Êx 13.15;Nm 3.45Remirás todos os primogênitos de teus filhos. *Êx 22.29Ninguém aparecerá diante de mim com as mãos vazias.

21 *Êx 31.15;35.2Seis dias trabalharás, porém, ao sétimo dia, descansarás; no tempo de arar e no tempo de ceifar, descansarás. 22 Observarás a *Êx 23.16;Lv 23.15Festa das Semanas, isto é, das primícias da ceifa de trigo, e a Festa de Colheita no fim do ano. 23 *Êx 23.14-17Três vezes no ano aparecerão todos os teus primogênitos diante do Senhor Jeová, Deus de Israel. 24 Porque lançarei fora as nações de diante de ti e aumentarei os teus limites; ninguém cobiçará a tua terra, quando subires para aparecer perante Jeová, teu Deus, três vezes no ano.

25 *Êx 23.18Não oferecerás o sangue do meu sacrifício com pão levedado; *Êx 12.10nem ficará até pela manhã o sacrifício da Festa da Páscoa. 26 *Êx 23.19As primeiras das primícias da tua terra trarás à casa de Jeová, teu Deus. *Êx 23.19Não cozerás o cabrito no leite de sua mãe.

27 Então, disse Jeová a Moisés: *Êx 17.14;24.4Escreve essas palavras, porque, *Êx 34.10conforme o teor dessas palavras, fiz aliança contigo e com Israel. 28 Moisés esteve ali com Jeová *Êx 24.18quarenta dias e quarenta noites; não comeu pão, nem bebeu água. *Êx 31.18;34.1Escreveu nas tábuas as palavras da aliança, os *Dt 4.13;10.4dez mandamentos.

O rosto de Moisés resplandece

29 Quando desceu Moisés do monte Sinai, tendo nas mãos as Tábuas do testemunho, sim quando desceu do monte, não sabia Moisés que a pele do seu rosto brilhava, pelo motivo de haver Deus falado com ele. 30 Quando Arão e todos os filhos de Israel viram Moisés, eis que brilhava a pele do seu rosto, e *2Co 3.7tiveram medo de se chegar a ele. 31 Então, Moisés os chamou; Arão e *Êx 16.22todos os príncipes da congregação voltaram a ele, e Moisés lhes falou. 32 Depois, vieram a ele todos os filhos de Israel, e ordenou-lhes tudo o que lhe falara Jeová no monte Sinai. 33 Tendo Moisés acabado de falar com eles, *2Co 3.13pôs um véu sobre o rosto. 34 Mas, entrando perante Jeová para falar com ele, *2Co 3.16tirava o véu até sair; e, saindo, dizia aos filhos de Israel tudo o que lhe era ordenado. 35 Viam os filhos de Israel o rosto de Moisés, que a pele do seu rosto brilhava; e tornava Moisés a pôr o véu sobre o seu rosto até entrar a falar com ele.

1 I řekl Hospodin k Mojžíšovi: Vyteš sobě dvě dsky kamenné podobné prvním, a napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil. 2 Budiž tedy hotov ráno, a vstoupíš v jitře na horu Sinai, a staneš přede mnou na vrchu hory té. 3 Žádný ať nevstupuje s tebou, aniž také kdo vidín bude na vší hoře; ani ovce neb volové pásti se budou naproti hoře této. 4 Tedy Mojžíš vytesal dvě dsky kamenné podobné prvním, a vstav ráno, vstoupil na horu Sinai, jakž mu přikázal Hospodin, a vzal v ruku svou dvě dsky kamenné. 5 I sstoupil Hospodin v oblaku, a stál s ním tam, a zavolal ze jména: HOSPODIN. 6 Nebo pomíjeje Hospodin tvář jeho, volal: Hospodin, Hospodin, Bůh silný, lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě, 7 Milosrdenství čině tisícům, odpouštěje nepravost a přestoupení i hřích, a kterýž nikoli neospravedlňuje vinného, navštěvuje nepravost otců na synech, a na synech synů do třetího i čtvrtého pokolení. 8 Mojžíš pak rychle sklonil hlavu k zemi, a poklonu učinil. 9 A řekl: Prosím, našel-li jsem milost v očích tvých, Pane, nechť jde, prosím, Pán u prostřed nás, nebo lid jest tvrdé šíje, a milostiv buď nepravosti naší a hříchu našemu, a měj nás za dědictví. 10 Kterýžto řekl: Aj, já učiním smlouvu přede vším lidem tvým. Učiním divné věci, kteréž nejsou učiněny na vší zemi a ve všech národech, a viděti bude všecken lid, (mezi nimiž jsi,) skutky Hospodinovy; nebo hrozné bude to, což já učiním s tebou. 11 Zachovej to, což já dnes tobě přikazuji. Aj, já vyženu před tváří tvou Amorea a Kananea, Hetea a Ferezea, Hevea a Jebuzea. 12 Varuj se pak, abys nečinil smlouvy s obyvateli země té, do kteréž vejdeš, ať by nebyli osídlem u prostřed tebe. 13 Ale zboříte oltáře jejich, a modly jejich polámete, a jejich háje posekáte. 14 Nebo nebudeš se klaněti Bohu jinému, proto že Hospodin jest, jméno má horlivý, Bůh silný, horlivý jest. 15 Nevcházej v smlouvu s obyvateli země té, aby když by smilnili, jdouce po bozích svých, a obětovali bohům svým, nepovolali tě, a jedl bys z oběti jejich. 16 A abys nebral ze dcer jeho synům svým, i smilnily by dcery jejich, jdouce po bozích svých, a naučily by smilniti syny tvé, jdouce po bozích svých. 17 Bohů slitých neuděláš sobě. 18 Slavnost přesnic zachovávati budeš. Za sedm dní jísti budeš chleby nekvašené, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo měsíce toho vyšel jsi z Egypta. 19 Všecko což otvírá život, mé jest, i všeliký samec v dobytku tvém, prvorozený z volů a ovcí. 20 Ale prvorozené osle vyplatíš dobytčetem; pakli bys nevyplatil, šíji zlomíš jemu. Každého prvorozeného z synů svých vyplatíš, aniž ukáží se přede mnou prázdní. 21 Šest dní pracovati budeš, dne pak sedmého přestaneš; v čas orání i žně přestaneš. 22 A učiníš sobě slavnost téhodnů, svátek prvotin žně pšeničné a slavnost klizení po vyjití každého roku. 23 Třikrát v roce ukáže se každý z vás pohlaví mužského před oblíčejem Panovníka Hospodina, Boha Izraelského. 24 Nebo vyvrhu národy od tváři tvé a rozšířím meze tvé, aniž kdo sáhne na zemi tvou, když vstoupíš, abys se ukázal před Hospodinem Bohem svým třikrát v roce. 25 Nebudeš obětovati krve oběti mé, dokavadž u tebe kvas jest, aniž zůstane do jitra obět slavnosti Fáze. 26 Prvotiny prvních úrod země své přinášeti budeš do domu Hospodina Boha svého. Nebudeš vařiti kozelce v mléce matky jeho. 27 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Napiš sobě slova tato; nebo podlé slov těch učinil jsem smlouvu s tebou a s Izraelem. 28 Byl pak tam s Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejedl a vody nepil; a napsal na dskách slova té smlouvy, totiž deset slov. 29 I stalo se, když sstupoval Mojžíš s hory Sinai, (a měl dvě dsky svědectví v rukou svých, když sstupoval s hory), nevěděl, že by se stkvěla kůže tváři jeho, když mluvil s ním. 30 A viděl Aron i všickni synové Izraelští Mojžíše, a aj, stkvěla se kůže tváři jeho, a nesměli přistoupiti k němu. 31 Ale Mojžíš zavolal jich, a navrátili se k němu Aron i všecka knížata shromáždění toho, a mluvil Mojžíš s nimi. 32 Potom přišli také k němu všickni synové Izraelští, jimžto přikázal všecko, což s ním mluvil Hospodin na hoře Sinai. 33 Dokudž pak mluvil Mojžíš s nimi, měl zástěru na tváři své. 34 Ale když vcházel Mojžíš před tvář Hospodina, aby mluvil s ním, odjímal zástěru, dokudž nevyšel. Vyšed pak, mluvil synům Izraelským, což mu bylo rozkázáno. 35 Tedy viděli synové Izraelští tvář Mojžíšovu, že se stkvěla kůže tváři jeho. A kladl zase Mojžíš zástěru na tvář svou, dokudž nevcházel, aby mluvil s ním.