1 Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:2 Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.3 Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.4 Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?5 Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.6 Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.7 Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.8 Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.9 Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.10 Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.11 Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.12 Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.13 Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.14 Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.15 V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.16 Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.17 Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.18 Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.19 Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.20 Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.21 Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
1 Então respondeu Bildade, o suíta:2 Até quando estareis à procura de palavras? considerai bem, e então falaremos.3 Por que somos tratados como gado, e como estultos aos vossos olhos?4 Oh tu, que te despedaças na tua ira, acaso por amor de ti será abandonada a terra, ou será a rocha removida do seu lugar?5 Na verdade, a luz do ímpio se apagará, e não resplandecerá a chama do seu fogo.6 A luz se escurecerá na sua tenda, e a lâmpada que está sobre ele se apagará.7 Os seus passos firmes se estreitarão, e o seu próprio conselho o derribará.8 Pois por seus próprios pés é ele lançado na rede, e pisa nos laços armados.9 A armadilha o apanha pelo calcanhar, e o laço o prende;10 a corda do mesmo está-lhe escondida na terra, e uma armadilha na vereda.11 Terrores o amedrontam de todos os lados, e de perto lhe perseguem os pés.12 O seu vigor é diminuído pela fome, e a destruição está pronta ao seu lado.13 São devorados os membros do seu corpo; sim, o primogênito da morte devora os seus membros.14 Arrancado da sua tenda, em que confiava, é levado ao rei dos terrores.15 Na sua tenda habita o que não lhe pertence; espalha-se enxofre sobre a sua habitação.16 Por baixo se secam as suas raízes, e por cima são cortados os seus ramos.17 A sua memória perece da terra, e pelas praças não tem nome.18 É lançado da luz para as trevas, e afugentado do mundo.19 Não tem filho nem neto entre o seu povo, e descendente nenhum lhe ficará nas moradas.20 Do seu dia pasmam os do ocidente, assim como os do oriente ficam sobressaltados de horror.21 Tais são, na verdade, as moradas do, ímpio, e tal é o lugar daquele que não conhece a Deus.