1 Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.2 Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.3 Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.4 Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.5 Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.6 V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,7 K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,8 Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.9 K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.10 Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.11 Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.12 Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?13 Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.14 Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.15 Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.16 Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.17 Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.18 Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.19 Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.20 Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?21 Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.22 Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.23 Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.24 Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,25 Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.26 On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.27 Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.28 Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

1 Na verdade, há minas donde se extrai a prata, e também lugar onde se refina o ouro:2 O ferro tira-se da terra, e da pedra se funde o cobre.3 Os homens põem termo às trevas, e até os últimos confins exploram as pedras na escuridão e nas trevas mais densas.4 Abrem um poço de mina longe do lugar onde habitam; são esquecidos pelos viajantes, ficando pendentes longe dos homens, e oscilam de um lado para o outro.5 Quanto à terra, dela procede o pão, mas por baixo é revolvida como por fogo.6 As suas pedras são o lugar de safiras, e têm pó de ouro.7 A ave de rapina não conhece essa vereda, e não a viram os olhos do falcão.8 Nunca a pisaram feras altivas, nem o feroz leão passou por ela.9 O homem estende a mão contra a pederneira, e revolve os montes desde as suas raízes.10 Corta canais nas pedras, e os seus olhos descobrem todas as coisas preciosas.11 Ele tapa os veios d'água para que não gotejem; e tira para a luz o que estava escondido.12 Mas onde se achará a sabedoria? E onde está o lugar do entendimento?13 O homem não lhe conhece o caminho; nem se acha ela na terra dos viventes.14 O abismo diz: Não está em mim; e o mar diz: Ela não está comigo.15 Não pode ser comprada com ouro fino, nem a peso de prata se trocará.16 Nem se pode avaliar em ouro fino de Ofir, nem em pedras preciosas de berilo, ou safira.17 Com ela não se pode comparar o ouro ou o vidro; nem se trocara por jóias de ouro fino.18 Não se fará menção de coral nem de cristal; porque a aquisição da sabedoria é melhor que a das pérolas.19 Não se lhe igualará o topázio da Etiópia, nem se pode comprar por ouro puro.20 Donde, pois, vem a sabedoria? Onde está o lugar do entendimento?21 Está encoberta aos olhos de todo vivente, e oculta às aves do céu.22 O Abadom e a morte dizem: Ouvimos com os nossos ouvidos um rumor dela.23 Deus entende o seu caminho, e ele sabe o seu lugar.24 Porque ele perscruta até as extremidades da terra, sim, ele vê tudo o que há debaixo do céu.25 Quando regulou o peso do vento, e fixou a medida das águas;26 quando prescreveu leis para a chuva e caminho para o relâmpago dos trovões;27 então viu a sabedoria e a manifestou; estabeleceu-a, e também a esquadrinhou.28 E disse ao homem: Eis que o temor do Senhor é a sabedoria, e o apartar-se do mal é o entendimento.