1 A odpovídaje Job, řekl:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
1 Então Jó respondeu:
2 Como tens ajudado ao que não tem força e sustentado o braço que não tem vigor!
3 como tens aconselhado ao que não tem sabedoria, e plenamente tens revelado o verdadeiro conhecimento!
4 Para quem proferiste palavras? E de quem é o espírito que saiu de ti?
5 Os mortos tremem debaixo das águas, com os que ali habitam.
6 O Seol está nu perante Deus, e não há coberta para o Abadom.
7 Ele estende o norte sobre o vazio; suspende a terra sobre o nada.
8 Prende as águas em suas densas nuvens, e a nuvem não se rasga debaixo delas.
9 Encobre a face do seu trono, e sobre ele estende a sua nuvem.
10 Marcou um limite circular sobre a superfície das águas, onde a luz e as trevas se confinam.
11 As colunas do céu tremem, e se espantam da sua ameaça.
12 Com o seu poder fez sossegar o mar, e com o seu entendimento abateu a Raabe.
13 Pelo seu sopro ornou o céu; a sua mão traspassou a serpente veloz.
14 Eis que essas coisas são apenas as orlas dos seus caminhos; e quão pequeno é o sussurro que dele, ouvimos! Mas o trovão do seu poder, quem o poderá entender?