1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
1 Ne mutlu yolları temiz olanlara, 2 RABbin yasasına göre yaşayanlara! 119. Mezmur akrostiş biçimde yazılmış bir şiirdir.
2 Ne mutlu Onun öğütlerine uyanlara, 2 Bütün yüreğiyle Ona yönelenlere!
3 Hiç haksızlık etmezler, 2 Onun yolunda yürürler.
4 Koyduğun koşullara 2 Dikkatle uyulmasını buyurdun.
5 Keşke kararlı olsam 2 Senin kurallarına uymakta!
6 Hiç utanmayacağım, 2 Bütün buyruklarını izledikçe.
7 Şükredeceğim sana temiz yürekle, 2 Adil hükümlerini öğrendikçe.
8 Kurallarını yerine getireceğim, 2 Bırakma beni hiçbir zaman!
9 Genç insan yolunu nasıl temiz tutar? 2 Senin sözünü tutmakla.
10 Bütün yüreğimle sana yöneliyorum, 2 İzin verme buyruklarından sapmama!
11 Aklımdan çıkarmam sözünü, 2 Sana karşı günah işlememek için.
12 Övgüler olsun sana, ya RAB, 2 Bana kurallarını öğret.
13 Ağzından çıkan bütün hükümleri 2 Dudaklarımla yineliyorum.
14 Sevinç duyuyorum öğütlerini izlerken, 2 Sanki benim oluyor bütün hazineler.
15 Koşullarını derin derin düşünüyorum, 2 Yollarını izlerken.
16 Zevk alıyorum kurallarından, 2 Sözünü unutmayacağım.
17 Ben kuluna iyilik et ki yaşayayım, 2 Sözüne uyayım.
18 Gözlerimi aç, 2 Yasandaki harikaları göreyim.
19 Garibim bu dünyada, 2 Buyruklarını benden gizleme!
20 İçim tükeniyor, 2 Her an hükümlerini özlemekten.
21 Buyruklarından sapan 2 Lanetli küstahları azarlarsın.
22 Uzaklaştır benden küçümsemeleri, hakaretleri, 2 Çünkü öğütlerini tutuyorum.
23 Önderler toplanıp beni kötüleseler bile, 2 Ben kulun senin kurallarını derin derin düşüneceğim.
24 Öğütlerin benim zevkimdir, 2 Bana akıl verirler.
25 Toza toprağa serildim, 2 Sözün uyarınca yaşam ver bana.
26 Yaptıklarımı açıkladım, beni yanıtladın; 2 Kurallarını öğret bana!
27 Koşullarını anlamamı sağla ki, 2 Harikalarının üzerinde düşüneyim.
28 İçim eriyor kederden, 2 Sözün uyarınca güçlendir beni!
29 Yalan yoldan uzaklaştır, 2 Yasan uyarınca lütfet bana.
30 Ben sadakat yolunu seçtim, 2 Hükümlerini uygun gördüm.
31 Öğütlerine dört elle sarıldım, ya RAB, 2 Utandırma beni!
32 İçime huzur verdiğin için 2 Buyrukların doğrultusunda koşacağım.
33 Kurallarını nasıl izleyeceğimi öğret bana, ya RAB, 2 Öyle ki, onları sonuna kadar izleyeyim.
34 Anlamamı sağla, yasana uyayım, 2 Bütün yüreğimle onu yerine getireyim.
35 Buyrukların doğrultusunda yol göster bana, 2 Çünkü yolundan zevk alırım.
36 Yüreğimi haksız kazanca değil, 2 Kendi öğütlerine yönelt.
37 Gözlerimi boş şeylerden çevir, 2 Beni kendi yolunda yaşat.
38 Senden korkulması için 2 Ben kuluna verdiğin sözü yerine getir.
39 Korktuğum hakaretten uzak tut beni, 2 Çünkü senin ilkelerin iyidir.
40 Çok özlüyorum senin koşullarını! 2 Beni doğruluğunun içinde yaşat!
41 Bana sevgini göster, ya RAB, 2 Sözün uyarınca kurtar beni!
42 O zaman beni aşağılayanlara 2 Gereken yanıtı verebilirim, 2 Çünkü senin sözüne güvenirim.
43 Gerçeğini ağzımdan düşürme, 2 Çünkü senin hükümlerine umut bağladım.
44 Yasana sürekli, 2 Sonsuza dek uyacağım.
45 Özgürce yürüyeceğim, 2 Çünkü senin koşullarına yöneldim ben.
46 Kralların önünde senin öğütlerinden söz edecek, 2 Utanç duymayacağım.
47 Senin buyruklarından zevk alıyor, 2 Onları seviyorum.
48 Saygı ve sevgi duyuyorum buyruklarına, 2 Derin derin düşünüyorum kurallarını.
49 Kuluna verdiğin sözü anımsa, 2 Bununla umut verdin bana.
50 Acı çektiğimde beni avutan budur, 2 Sözün bana yaşam verir.
51 Çok eğlendiler küstahlar benimle, 2 Yine de yasandan şaşmadım.
52 Geçmişte verdiğin hükümleri anımsayınca, 2 Avundum, ya RAB.
53 Çileden çıkıyorum, 2 Yasanı terk eden kötüler yüzünden.
54 Senin kurallarındır ezgilerimin konusu, 2 Konuk olduğum bu dünyada.
55 Gece adını anarım, ya RAB, 2 Yasana uyarım.
56 Tek yaptığım, 2 Senin koşullarına uymak.
57 Benim payıma düşen sensin, ya RAB, 2 Sözlerini yerine getireceğim, dedim.
58 Bütün yüreğimle sana yakardım. 2 Lütfet bana, sözün uyarınca.
59 Tuttuğum yolları düşündüm, 2 Senin öğütlerine göre adım attım.
60 Buyruklarına uymak için 2 Elimi çabuk tuttum, oyalanmadım.
61 Kötülerin ipleri beni sardı, 2 Yasanı unutmadım.
62 Doğru hükümlerin için 2 Gece yarısı kalkıp sana şükrederim.
63 Dostuyum bütün senden korkanların, 2 Koşullarına uyanların.
64 Yeryüzü sevginle dolu, ya RAB, 2 Kurallarını öğret bana!
65 Ya RAB, iyilik ettin kuluna, 2 Sözünü tuttun.
66 Bana sağduyu ve bilgi ver, 2 Çünkü inanıyorum buyruklarına.
67 Acı çekmeden önce yoldan sapardım, 2 Ama şimdi sözüne uyuyorum.
68 Sen iyisin, iyilik edersin; 2 Bana kurallarını öğret.
69 Küstahlar yalanlarla beni lekeledi, 2 Ama ben bütün yüreğimle senin koşullarına uyarım.
70 Onların yüreği yağ bağladı, 2 Bense zevk alırım yasandan.
71 İyi oldu acı çekmem; 2 Çünkü kurallarını öğreniyorum.
72 Ağzından çıkan yasa benim için 2 Binlerce altın ve gümüşten daha değerlidir.
73 Senin ellerin beni yarattı, biçimlendirdi. 2 Anlamamı sağla ki buyruklarını öğreneyim.
74 Senden korkanlar beni görünce sevinsin, 2 Çünkü senin sözüne umut bağladım.
75 Biliyorum, ya RAB, hükümlerin adildir; 2 Bana acı çektirirken bile sadıksın.
76 Ben kuluna verdiğin söz uyarınca, 2 Sevgin beni avutsun.
77 Sevecenlik göster bana, yaşayayım, 2 Çünkü yasandan zevk alıyorum.
78 Utansın küstahlar beni yalan yere suçladıkları için. 2 Bense senin koşullarını düşünüyorum.
79 Bana dönsün senden korkanlar, 2 Öğütlerini bilenler.
80 Yüreğim kusursuz uysun kurallarına, 2 Öyle ki, utanç duymayayım.
81 İçim tükeniyor senin kurtarışını özlerken, 2 Senin sözüne umut bağladım ben.
82 Gözümün feri sönüyor söz verdiklerini beklemekten, 2 ‹‹Ne zaman avutacaksın beni?›› diye soruyorum.
83 Dumandan kararmış tuluma döndüm, 2 Yine de unutmuyorum kurallarını.
84 Daha ne kadar bekleyecek kulun? 2 Ne zaman yargılayacaksın bana zulmedenleri?
85 Çukur kazdılar benim için 2 Yasana uymayan küstahlar.
86 Bütün buyrukların güvenilirdir; 2 Haksız yere zulmediyorlar, yardım et bana!
87 Nerdeyse sileceklerdi beni yeryüzünden, 2 Ama ben senin koşullarından ayrılmadım.
88 Koru canımı sevgin uyarınca, 2 Tutayım ağzından çıkan öğütleri.
89 Ya RAB, sözün 2 Göklerde sonsuza dek duruyor.
90 Sadakatin kuşaklar boyu sürüyor, 2 Kurduğun yeryüzü sapasağlam duruyor.
91 Bugün hükümlerin uyarınca ayakta duran her şey 2 Sana kulluk ediyor.
92 Eğer yasan zevk kaynağım olmasaydı, 2 Çektiğim acılardan yok olurdum.
93 Koşullarını asla unutmayacağım, 2 Çünkü onlarla bana yaşam verdin.
94 Kurtar beni, çünkü seninim, 2 Senin koşullarına yöneldim.
95 Kötüler beni yok etmeyi beklerken, 2 Ben senin öğütlerini inceliyorum.
96 Kusursuz olan her şeyin bir sonu olduğunu gördüm, 2 Ama senin buyruğun sınır tanımaz.
97 Ne kadar severim yasanı! 2 Bütün gün düşünürüm onun üzerinde.
98 Buyrukların beni düşmanlarımdan bilge kılar, 2 Çünkü her zaman aklımdadır onlar.
99 Bütün öğretmenlerimden daha akıllıyım, 2 Çünkü öğütlerin üzerinde düşünüyorum.
100 Yaşlılardan daha bilgeyim, 2 Çünkü senin koşullarına uyuyorum.
101 Sakınırım her kötü yoldan, 2 Senin sözünü tutmak için.
102 Ayrılmam hükümlerinden, 2 Çünkü bana sen öğrettin.
103 Ne tatlı geliyor verdiğin sözler damağıma, 2 Baldan tatlı geliyor ağzıma!
104 Senin koşullarına uymakla bilgelik kazanıyorum, 2 Bu yüzden nefret ediyorum her yanlış yoldan.
105 Sözün adımlarım için çıra, 2 Yolum için ışıktır.
106 Adil hükümlerini izleyeceğime ant içtim, 2 Andımı tutacağım.
107 Çok sıkıntı çektim, ya RAB; 2 Koru hayatımı sözün uyarınca.
108 Ağzımdan çıkan içten övgüleri 2 Kabul et, ya RAB, 2 Bana hükümlerini öğret.
109 Hayatım her an tehlikede, 2 Yine de unutmam yasanı.
110 Kötüler tuzak kurdu bana, 2 Yine de sapmadım senin koşullarından.
111 Öğütlerin sonsuza dek mirasımdır, 2 Yüreğimin sevincidir onlar.
112 Kararlıyım 2 Sonuna kadar senin kurallarına uymaya.
113 Döneklerden tiksinir, 2 Senin yasanı severim.
114 Sığınağım ve kalkanım sensin, 2 Senin sözüne umut bağlarım.
115 Ey kötüler, benden uzak durun, 2 Tanrımın buyruklarını yerine getireyim.
116 Sözün uyarınca destek ol bana, yaşam bulayım; 2 Umudumu boşa çıkarma!
117 Sıkı tut beni, kurtulayım, 2 Her zaman kurallarını dikkate alayım.
118 Kurallarından sapan herkesi reddedersin, 2 Çünkü onların hileleri boştur.
119 Dünyadaki kötüleri cüruf gibi atarsın, 2 Bu yüzden severim senin öğütlerini.
120 Bedenim ürperiyor dehşetinden, 2 Korkuyorum hükümlerinden.
121 Adil ve doğru olanı yaptım, 2 Gaddarların eline bırakma beni!
122 Güven altına al kulunun mutluluğunu, 2 Baskı yapmasın bana küstahlar.
123 Gözümün feri sönüyor, 2 Beni kurtarmanı, 2 Adil sözünü yerine getirmeni beklemekten.
124 Kuluna sevgin uyarınca davran, 2 Bana kurallarını öğret.
125 Ben senin kulunum, bana akıl ver ki, 2 Öğütlerini anlayabileyim.
126 Ya RAB, harekete geçmenin zamanıdır, 2 Yasanı çiğniyorlar.
127 Bu yüzden senin buyruklarını, 2 Altından, saf altından daha çok seviyorum;
128 Koyduğun koşulların hepsini doğru buluyorum, 2 Her yanlış yoldan tiksiniyorum.
129 Harika öğütlerin var, 2 Bu yüzden onlara candan uyuyorum.
130 Sözlerinin açıklanışı aydınlık saçar, 2 Saf insanlara akıl verir.
131 Ağzım açık, soluk soluğayım, 2 Çünkü buyruklarını özlüyorum.
132 Bana lütufla bak, 2 Adını sevenlere her zaman yaptığın gibi.
133 Adımlarımı pekiştir verdiğin söz uyarınca, 2 Hiçbir suç bana egemen olmasın.
134 Kurtar beni insan baskısından, 2 Koşullarına uyabileyim.
135 Yüzün aydınlık saçsın kulunun üzerine, 2 Kurallarını öğret bana.
136 Oluk oluk yaş akıyor gözlerimden, 2 Çünkü uymuyorlar yasana.
137 Sen adilsin, ya RAB, 2 Hükümlerin doğrudur.
138 Buyurduğun öğütler doğru 2 Ve tam güvenilirdir.
139 Gayretim beni tüketti, 2 Çünkü düşmanlarım unuttu senin sözlerini.
140 Sözün çok güvenilirdir, 2 Kulun onu sever.
141 Önemsiz ve horlanan biriyim ben, 2 Ama koşullarını unutmuyorum.
142 Adaletin sonsuza dek doğrudur, 2 Yasan gerçektir.
143 Sıkıntıya, darlığa düştüm, 2 Ama buyrukların benim zevkimdir.
144 Öğütlerin sonsuza dek doğrudur; 2 Bana akıl ver ki, yaşayayım.
145 Bütün yüreğimle haykırıyorum, 2 Yanıtla beni, ya RAB! 2 Senin kurallarına uyacağım.
146 Sana sesleniyorum, 2 Kurtar beni, 2 Öğütlerine uyayım.
147 Gün doğmadan kalkıp yardım dilerim, 2 Senin sözüne umut bağladım.
148 Verdiğin söz üzerinde düşüneyim diye, 2 Gece boyunca uyku girmiyor gözüme.
149 Sevgin uyarınca sesime kulak ver, 2 Hükümlerin uyarınca, ya RAB, yaşam ver bana!
150 Yaklaşıyor kötülük ardınca koşanlar, 2 Yasandan uzaklaşıyorlar.
151 Oysa sen yakınsın, ya RAB, 2 Bütün buyrukların gerçektir.
152 Çoktan beri anladım 2 Öğütlerini sonsuza dek verdiğini.
153 Çektiğim sıkıntıyı gör, kurtar beni, 2 Çünkü yasanı unutmadım.
154 Davamı savun, özgür kıl beni, 2 Sözün uyarınca koru canımı.
155 Kurtuluş kötülerden uzaktır, 2 Çünkü senin kurallarına yönelmiyorlar.
156 Çok sevecensin, ya RAB, 2 Hükümlerin uyarınca koru canımı.
157 Bana zulmedenler, düşmanlarım çok, 2 Yine de sapmadım senin öğütlerinden.
158 Tiksinerek bakıyorum hainlere, 2 Çünkü uymuyorlar senin sözüne.
159 Bak, ne kadar seviyorum koşullarını, 2 Sevgin uyarınca, ya RAB, koru canımı.
160 Sözlerinin temeli gerçektir, 2 Doğru hükümlerinin tümü sonsuza dek sürecektir.
161 Yok yere zulmediyor bana önderler, 2 Oysa yüreğim senin sözünle titrer.
162 Ganimet bulan biri gibi 2 Verdiğin sözlerde sevinç bulurum.
163 Tiksinir, iğrenirim yalandan, 2 Ama senin yasanı severim.
164 Doğru hükümlerin için 2 Seni günde yedi kez överim.
165 Yasanı sevenler büyük esenlik bulur, 2 Hiçbir şey sendeletmez onları.
166 Ya RAB, kurtarışına umut bağlar, 2 Buyruklarını yerine getiririm.
167 Öğütlerine candan uyar, 2 Onları çok severim.
168 Öğütlerini, koşullarını uygularım, 2 Çünkü bütün davranışlarımı görürsün sen.
169 Feryadım sana erişsin, ya RAB, 2 Sözün uyarınca akıl ver bana!
170 Yalvarışım sana ulaşsın; 2 Verdiğin söz uyarınca kurtar beni!
171 Dudaklarımdan övgüler aksın, 2 Çünkü bana kurallarını öğretiyorsun.
172 Dilimde sözün ezgilere dönüşsün, 2 Çünkü bütün buyrukların doğrudur.
173 Elin bana yardıma hazır olsun, 2 Çünkü senin koşullarını seçtim ben.
174 Kurtarışını özlüyorum, ya RAB, 2 Yasan zevk kaynağımdır.
175 Beni yaşat ki, sana övgüler sunayım, 2 Hükümlerin bana yardımcı olsun.
176 Kaybolmuş koyun gibi avare dolaşıyordum; 2 Kulunu ara, 2 Çünkü buyruklarını unutmadım ben.