1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
2 Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
3 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
4 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
5 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
6 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
7 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
8 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
9 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
10 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
11 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
12 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
13 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
14 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
15 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
16 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
17 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
18 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
19 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
20 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
21 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
22 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
23 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]
1 Ey Tanrı, kulak ver duama, 2 Sırt çevirme yalvarışıma!
2 Dikkatini çevir, yanıt ver bana. 2 Düşüncelerim beni rahatsız ediyor, şaşkınım
3 Düşman sesinden, kötünün baskısından; 2 Çünkü sıkıntıya sokuyorlar beni, 2 Öfkeyle üstüme üstüme geliyorlar.
4 Yüreğim sızlıyor içimde, 2 Ölüm dehşeti çöktü üzerime.
5 Korku ve titreme sardı beni, 2 Ürperti kapladı içimi.
6 ‹‹Keşke güvercin gibi kanatlarım olsaydı!›› 2 Dedim kendi kendime, ‹‹Uçar, rahatlardım.
7 Uzaklara kaçar, 2 Çöllerde konaklardım. |iSela
8 Sert rüzgara, kasırgaya karşı 2 Hemen bir barınak bulurdum.››
9 Şaşkına çevir kötüleri, ya Rab, karışt��r dillerini, 2 Çünkü kentte şiddet ve çatışma görüyorum.
10 Gece gündüz kent surları üzerinde dolaşırlar, 2 Haksızlık, fesat dolu kentin içi.
11 Yıkıcılık kentin göbeğinde, 2 Zorbalık, hile eksilmez meydanından.
12 Beni aşağılayan bir düşman olsaydı, 2 Katlanabilirdim; 2 Bana küstahlık eden bir hasım olsaydı, 2 Gizlenebilirdim.
13 Ama sensin, bana denk, 2 Yoldaşım, yakın arkadaşım.
14 Birlikte tatlı tatlı yarenlik eder, 2 Toplulukla Tanrının evine giderdik.
15 Ölüm yakalasın düşmanlarımı ansızın, 2 Diri diri ölüler diyarına insinler; 2 Çünkü içleri ve evleri kötülük dolu.
16 Bense Tanrıya seslenirim, 2 RAB kurtarır beni.
17 Sabah, öğlen, akşam kederimden feryat ederim, 2 O işitir sesimi.
18 Bana karşı girişilen savaştan 2 Esenlikle kurtarır canımı, 2 Sayısı çok da olsa karşıtlarımın.
19 Öncesizlikten bu yana tahtında oturan Tanrı, 2 Duyacak ve ezecek onları. |iSela 2 Çünkü hiç değişmiyor 2 Ve Tanrıdan korkmuyorlar.
20 Yoldaşım dostlarına saldırarak 2 Yaptığı antlaşmayı bozdu.
21 Ağzından bal damlar, 2 Ama yüreğinde savaş var. 2 Sözleri yağdan yumuşak, 2 Ama yalın birer kılıçtır.
22 Yükünü RABbe bırak, 2 O sana destek olur. 2 Asla izin vermez 2 Doğru insanın sarsılmasına.
23 Ama sen, ey Tanrı, ölüm çukuruna atacaksın kötüleri, 2 Günlerinin yarısını görmeyecek katillerle hainler; 2 Bense sana güveniyorum.