1 Davidův. K toběť, Hospodine, volám, skálo má, neodmlčujž mi se, abych, neozval-li bys mi se, nebyl podobný učiněn těm, kteříž sstupují do hrobu.

2 Vyslýchej hlas pokorných modliteb mých, kdyžkoli k tobě volám, když pozdvihuji rukou svých k svatyni svatosti tvé.

3 Nezahrnuj mne s bezbožníky, a s těmi, kteříž páší nepravost, kteříž mluvívají pokoj s bližními svými, ale převrácenost jest v srdcích jejich.

4 Dejž jim podlé skutků jejich, a podlé zlosti nešlechetností jejich; podlé práce rukou jejich dej jim, zaplať jim zaslouženou mzdu jejich.

5 Nebo nechtí mysli přiložiti k skutkům Hospodinovým, a k dílu rukou jeho; protož podvrátí je, a nebude jich vzdělávati.

6 Požehnaný Hospodin, nebo vyslyšel hlas pokorných modliteb mých.

7 Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.

8 Hospodin jest síla svých, a síla hojného spasení pomazaného svého on jest.

9 Spas lid svůj, Hospodine, a požehnej dědictví svému, a pas je, i vyvyš je až na věky.

1 Ya RAB, sana yakarıyorum, 2 Kayam benim, kulak tıkama sesime; 2 Çünkü sen sessiz kalırsan, 2 Ölüm çukuruna inen ölülere dönerim ben.

2 Seni yardıma çağırdığımda, 2 Ellerimi kutsal konutuna doğru açtığımda, 2 Kulak ver yalvarışlarıma.

3 Beni kötülerle, haksızlık yapanlarla 2 Aynı kefeye koyup cezalandırma. 2 Onlar komşularıyla dostça konuşur, 2 Ama yüreklerinde kötülük beslerler.

4 Eylemlerine, yaptıkları kötülüklere göre onları yanıtla; 2 Yaptıklarının, hak ettiklerinin karşılığını ver.

5 Onlar RABbin yaptıklarına, 2 Ellerinin eserine önem vermezler; 2 Bu yüzden RAB onları yıkacak, 2 Bir daha ayağa kaldırmayacak.

6 RABbe övgüler olsun! 2 Çünkü yalvarışımı duydu.

7 RAB benim gücüm, kalkanımdır, 2 Ona yürekten güveniyor ve yardım görüyorum. 2 Yüreğim coşuyor, 2 Ezgilerimle Ona şükrediyorum.

8 RAB halkının gücüdür, 2 Meshettiği kralın zafer kalesidir.

9 Halkını kurtar, kendi halkını kutsa; 2 Çobanlık et onlara, sürekli destek ol!