1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

1 Gelin, RABbe sevinçle haykıralım, 2 Bizi kurtaran kayaya sevinç çığlıkları atalım,

2 Şükranla huzuruna çıkalım, 2 Ona sevinç ilahileri yükseltelim!

3 Çünkü RAB ulu Tanrıdır, 2 Bütün ilahların üstünde ulu kraldır.

4 Yerin derinlikleri Onun elindedir, 2 Dağların dorukları da Onun.

5 Deniz Onundur, çünkü O yarattı, 2 Karaya da Onun elleri biçim verdi.

6 Gelin, tapınalım, eğilelim, 2 Bizi yaratan RABbin önünde diz çökelim.

7 Çünkü O Tanrımızdır, 2 Bizse Onun otlağının halkı, 2 Elinin altındaki koyunlarız. Bugün sesini duyarsanız,

8 Merivada, o gün çölde, Massadafö olduğu gibi, 2 Yüreklerinizi nasırlaştırmayın.

9 Yaptıklarımı görmelerine karşın, 2 Atalarınız orada beni sınayıp denediler.

10 Kırk yıl o kuşaktan hep iğrendim, 2 ‹‹Yüreği kötü yola sapan bir halktır›› dedim, 2 ‹‹Yollarımı bilmiyorlar.››

11 Bu yüzden öfkeyle ant içtim: 2 ‹‹Huzur diyarıma asla girmeyecekler!›› Say.14:26-35; İbr.4:1-7).