1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

2 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

3 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

4 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

5 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

6 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

7 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

8 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

9 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

10 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

11 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

12 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

13 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

14 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

15 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

16 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

17 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

18 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

19 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

20 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

21 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

22 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

23 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

24 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

25 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

26 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

1 Ey Tanrı, kulaklarımızla duyduk, 2 Atalarımız anlattı bize, 2 Neler yaptığını onların gününde, eski günlerde.

2 Elinle ulusları kovdun, 2 Ama atalarımıza yer verdin; 2 Halkları kırdın, 2 Ama atalarımızın yayılmasını sağladın.

3 Onlar ülkeyi kılıçla kazanmadılar, 2 Kendi bilekleriyle zafere ulaşmadılar. 2 Senin sağ elin, bileğin, yüzünün ışığı sayesinde oldu bu; 2 Çünkü sen onları sevdin.

4 Ey Tanrı, kralım sensin, 2 Buyruk ver de Yakup soyu kazansın!

5 Senin sayende düşmanlarımızı püskürteceğiz, 2 Senin adınla karşıtlarımızı ezeceğiz.

6 Çünkü ben yayıma güvenmem, 2 Kılıcım da beni kurtarmaz;

7 Ancak sensin bizi düşmanlarımızdan kurtaran, 2 Bizden nefret edenleri utanca boğan.

8 Her gün Tanrıyla övünür, 2 Sonsuza dek adına şükran sunarız. |iSela

9 Ne var ki, reddettin bizi, aşağıladın, 2 Artık ordularımızla savaşa çıkmıyorsun.

10 Düşman karşısında bizi gerilettin, 2 Bizden tiksinenler bizi soydu.

11 Kasaplık koyuna çevirdin bizi, 2 Ulusların arasına dağıttın.

12 Yok pahasına sattın halkını, 2 Üstelik satıştan hiçbir şey kazanmadan.

13 Bizi komşularımızın yüzkarası, 2 Çevremizdekilerin eğlencesi, alay konusu ettin.

14 Ulusların diline düşürdün bizi, 2 Gülüyor halklar halimize.

15 Rezilliğim gün boyu karşımda, 2 Utancımdan yerin dibine geçtim

16 Hakaret ve sövgü duya duya, 2 Öç almak isteyen düşman karşısında.

17 Bütün bunlar başımıza geldi, 2 Yine de seni unutmadık, 2 Antlaşmana ihanet etmedik,

18 Döneklik etmedik, 2 Adımlarımız senin yolundan sapmadı.

19 Oysa sen bizi ezdin, ülkemizi çakalların uğrağı ettin, 2 Üstümüzü koyu karanlıkla örttün.

20 Eğer Tanrımızın adını unutsaydık, 2 Yabancı bir ilaha ellerimizi açsaydık,

21 Tanrı bunu ortaya çıkarmaz mıydı? 2 Çünkü O yürekteki gizleri bilir.

22 Senin uğruna her gün öldürülüyoruz, 2 Kasaplık koyun sayılıyoruz.

23 Uyan, ya Rab! Niçin uyuyorsun? 2 Kalk! Sonsuza dek terk etme bizi!

24 Niçin yüzünü gizliyorsun? 2 Neden mazlum halimizi, üzerimizdeki baskıyı unutuyorsun?

25 Çünkü yere serildik, 2 Bedenimiz toprağa yapıştı.

26 Kalk, yardım et bize! 2 Kurtar bizi sevgin uğruna!