1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.

2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.

3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.

5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.

6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.

7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.

8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.

9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.

1 Seni çağırıyorum, ya RAB, yardımıma koş! 2 Sana yakarınca sesime kulak ver!

2 Duam önünde yükselen buhur gibi, 2 El açışım akşam sunusu gibi kabul görsün!

3 Ya RAB, ağzıma bekçi koy, 2 Dudaklarımın kapısını koru!

4 Yüreğim kötülüğe eğilim göstermesin, 2 Suç işleyenlerin fesadına bulaşmayayım; 2 Onların nefis yemeklerini tatmayayım.

5 Doğru insan bana vursa, iyilik sayılır, 2 Azarlasa, başa sürülen yağ gibidir, 2 Başım reddetmez onu. 2 Çünkü duam hep kötülere karşıdır.

6 Önderleri kayalardan aşağı atılınca, 2 Dinleyecekler tatlı sözlerimi.

7 Sabanla sürülüp yarılmış toprak gibi, 2 Saçılmış kemiklerimiz ölüler diyarının ağzına.

8 Ancak gözlerim sende, ey Egemen RAB, 2 Sana sığınıyorum, beni savunmasız bırakma!

9 Koru beni kurdukları tuzaktan, 2 Suç işleyenlerin kapanlarından.

10 Ben güvenlik içinde geçip giderken, 2 Kendi ağlarına düşsün kötüler.