1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]
1 A covenant I made for mine eyes, And what -- do I attend to a virgin?
2 And what [is] the portion of God from above? And the inheritance of the Mighty from the heights?
3 Is not calamity to the perverse? And strangeness to workers of iniquity?
4 Doth not He see my ways, And all my steps number?
5 If I have walked with vanity, And my foot doth hasten to deceit,
6 He doth weigh me in righteous balances, And God doth know my integrity.
7 If my step doth turn aside from the way, And after mine eyes hath my heart gone, And to my hands cleaved hath blemish,
8 Let me sow -- and another eat, And my products let be rooted out.
9 If my heart hath been enticed by woman, And by the opening of my neighbour I laid wait,
10 Grind to another let my wife, And over her let others bend.
11 For it [is] a wicked thing, and a judicial iniquity;
12 For a fire it [is], to destruction it consumeth, And among all mine increase doth take root,
13 If I despise the cause of my man-servant, And of my handmaid, In their contending with me,
14 Then what do I do when God ariseth? And when He doth inspect, What do I answer Him?
15 Did not He that made me in the womb make him? Yea, prepare us in the womb doth One.
16 If I withhold from pleasure the poor, And the eyes of the widow do consume,
17 And I do eat my morsel by myself, And the orphan hath not eat of it,
18 (But from my youth He grew up with me as [with] a father, And from the belly of my mother I am led.)
19 If I see [any] perishing without clothing, And there is no covering to the needy,
20 If his loins have not blessed me, And from the fleece of my sheep He doth not warm himself,
21 If I have waved at the fatherless my hand, When I see in [him] the gate of my court,
22 My shoulder from its blade let fall, And mine arm from the bone be broken.
23 For a dread unto me [is] calamity [from] God, And because of His excellency I am not able.
24 If I have made gold my confidence, And to the pure gold have said, `My trust,`
25 If I rejoice because great [is] my wealth, And because abundance hath my hand found,
26 If I see the light when it shineth, And the precious moon walking,
27 And my heart is enticed in secret, And my hand doth kiss my mouth,
28 It also [is] a judicial iniquity, For I had lied to God above.
29 If I rejoice at the ruin of my hater, And stirred up myself when evil found him,
30 Yea, I have not suffered my mouth to sin, To ask with an oath his life.
31 If not -- say ye, O men of my tent, `O that we had of his flesh, we are not satisfied.`
32 In the street doth not lodge a stranger, My doors to the traveller I open.
33 If I have covered as Adam my transgressions, To hide in my bosom mine iniquity,
34 Because I fear a great multitude, And the contempt of families doth affright me, Then I am silent, I go not out of the opening.
35 Who giveth to me a hearing? lo, my mark. The Mighty One doth answer me, And a bill hath mine adversary written.
36 If not -- on my shoulder I take it up, I bind it a crown on myself.
37 The number of my steps I tell Him, As a leader I approach Him.
38 If against me my land doth cry out, And together its furrows weep,
39 If its strength I consumed without money, And the life of its possessors, I have caused to breathe out,
40 Instead of wheat let a thorn go forth, And instead of barley a useless weed! The words of Job are finished.