1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
1 And Elihu answereth and saith:
2 Hear, O wise men, my words, And, O knowing ones, give ear to me.
3 For the ear doth try words, And the palate tasteth to eat.
4 Judgment let us choose for ourselves, Let us know among ourselves what [is] good.
5 For Job hath said, `I have been righteous, And God hath turned aside my right,
6 Against my right do I lie? Mortal [is] mine arrow -- without transgression.`
7 Who [is] a man like Job? He drinketh scoffing like water,
8 And he hath travelled for company With workers of iniquity, So as to go with men of wickedness.
9 For he hath said, `It doth not profit a man, When he delighteth himself with God.`
10 Therefore, O men of heart, hearken to me; Far be it from God to do wickedness, And [from] the Mighty to do perverseness:
11 For the work of man he repayeth to him, And according to the path of each He doth cause him to find.
12 Yea, truly, God doth not do wickedly, And the Mighty doth not pervert judgment.
13 Who hath inspected for Himself the earth? And who hath placed all the habitable world?
14 If He doth set on him His heart, His spirit and his breath unto Him He gathereth.
15 Expire doth all flesh together, And man to dust returneth.
16 And if [there is] understanding, hear this, Give ear to the voice of my words.
17 Yea, doth one hating justice govern? Or the Most Just dost thou condemn?
18 Who hath said to a king -- `Worthless,` Unto princes -- `Wicked?`
19 That hath not accepted the person of princes, Nor hath known the rich before the poor, For a work of His hands [are] all of them.
20 [In] a moment they die, and at midnight Shake do people, and they pass away, And they remove the mighty without hand.
21 For His eyes [are] on the ways of each, And all his steps He doth see.
22 There is no darkness nor death-shade, For workers of iniquity to be hidden there;
23 For He doth not suffer man any more, To go unto God in judgment,
24 He breaketh the mighty -- no searching! And He appointeth others in their stead.
25 Therefore He knoweth their works, And He hath overturned by night, And they are bruised.
26 As wicked He hath stricken them, In the place of beholders.
27 Because that against right They have turned aside from after Him, And none of His ways have considered wisely,
28 To cause to come in unto Him The cry of the poor, And the cry of the afflicted He heareth.
29 And He giveth rest, and who maketh wrong? And hideth the face, and who beholdeth it? And in reference to a nation and to a man, [It is] the same.
30 From the reigning of a profane man, From the snares of a people;
31 For unto God hath any said: `I have taken away, I do not corruptly,
32 Besides [that which] I see, shew Thou me, If iniquity I have done -- I do not add?`
33 By thee doth He recompense, That thou hast refused -- That thou dost choose, and not I? And what thou hast known, speak.
34 Let men of heart say to me, And a wise man is hearkening to me.
35 Job -- not with knowledge doth he speak, And his words [are] not with wisdom.
36 My Father! let Job be tried -- unto victory, Because of answers for men of iniquity,
37 For he doth add to his sin, Transgression among us he vomiteth, And multiplieth his sayings to God.