1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
2 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
3 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
4 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
5 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]
1 A Prayer of the afflicted when he is feeble, and before Jehovah poureth out his plaint. O Jehovah, hear my prayer, yea, my cry to Thee cometh.
2 Hide not Thou Thy face from me, In a day of mine adversity, Incline unto me Thine ear, In the day I call, haste, answer me.
3 For consumed in smoke have been my days, And my bones as a fire-brand have burned.
4 Smitten as the herb, and withered, is my heart, For I have forgotten to eat my bread.
5 From the voice of my sighing Hath my bone cleaved to my flesh.
6 I have been like to a pelican of the wilderness, I have been as an owl of the dry places.
7 I have watched, and I am As a bird alone on the roof.
8 All the day mine enemies reproached me, Those mad at me have sworn against me.
9 Because ashes as bread I have eaten, And my drink with weeping have mingled,
10 From Thine indignation and Thy wrath, For Thou hast lifted me up, And dost cast me down.
11 My days as a shadow [are] stretched out, And I -- as the herb I am withered.
12 And Thou, O Jehovah, to the age abidest, And Thy memorial to all generations.
13 Thou -- Thou risest -- Thou pitiest Zion, For the time to favour her, For the appointed time hath come.
14 For Thy servants have been pleased with her stones, And her dust they favour.
15 And nations fear the name of Jehovah, And all kings of the earth Thine honour,
16 For Jehovah hath builded Zion, He hath been seen in His honour,
17 He turned unto the prayer of the destitute, And He hath not despised their prayer.
18 This is written for a later generation, And the people created do praise Jah.
19 For He hath looked From the high place of His sanctuary. Jehovah from heaven unto earth looked attentively,
20 To hear the groan of the prisoner, To loose sons of death,
21 To declare in Zion the name of Jehovah, And His praise in Jerusalem,
22 In the peoples being gathered together, And the kingdoms -- to serve Jehovah.
23 He hath humbled in the way my power, He hath shortened my days.
24 I say, `My God, take me not up in the midst of my days,` Through all generations [are] Thine years.
25 Beforetime the earth Thou didst found, And the work of Thy hands [are] the heavens.
26 They -- They perish, and Thou remainest, And all of them as a garment become old, As clothing Thou changest them, And they are changed.
27 And Thou [art] the same, and Thine years are not finished.
28 The sons of Thy servants do continue, And their seed before Thee is established!